Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena informovala začátkem května Kongres o úmyslu prodat Izraeli zbraně v hodnotě 735 milionů dolarů (15,3 miliardy korun). Učinila tak asi týden před vypuknutím bojů mezi radikálním hnutím Hamás a izraelskou armádou. Část demokratických zákonodárců, kteří postup Izraele z posledních dnů kritizují, nyní uvažuje nad tím, zda chystaný prodej zbraní nevyužít k nátlaku na Izrael, aby útoky zastavil, napsal list The Washington Post (WP).

Bílý dům řekl Kongresu o zamýšleném prodeji zbraní 5. května. Vláda musí podle zákona zasílat upozornění na podobné plánované transakce a zákonodárci pak mají 15 dní na to, aby případně přijali nezávaznou rezoluci v níž se proti prodeji ohrazují. Většinu zásilky tvoří zařízení na přesné navádění bomb, které Izrael používá při bombardování Pásma Gazy. V praxi se však podobné záležitosti vyjednávají předem a v momentě formálního upozornění Kongresu je již souhlas parlamentu obvykle zajištěn.

V tomto případě však necelý týden po oznámení začalo po dnech rostoucího napětí hnutí Hamás ostřelovat Izrael, na což židovský stát odpověděl cílenými bombovými útoky na Pásmo Gazy. Izrael přitom čelí rostoucí kritice kvůli velkému počtu civilních obětí jeho útoků, židovský stát se brání tím, že palestinští radikálové schválně využívají úkrytů v civilní infrastruktuře. Pobouření vyvolalo také víkendové zničení budovy v Gaze, v níž měla redakce různá média.

USA jsou tradičně jedním z nejbližších spojenců Izraele. Podle WP však nová generace zákonodárců z vládnoucí Demokratické strany, kteří se povětšinou hlásí k jejímu levicovějšímu křídlu, začíná v posledních dnech hlasitě zpochybňovat nynější jednoznačnou podporu politiky izraelského premiéra Benjamina Netanyahua. Řada z nich chce získat o chystaném prodeji nové informace a hovoří také o možnosti, že by USA pozdržením obchodu mohly vyvíjet tlak na Izrael ve snaze dosáhnout co nejrychlejšího příměří na Blízkém východě.

Podle zdrojů WP nynější diskuze v Kongresu zřejmě již rozjednaný prodej zbraní nezastaví, spor však zvýrazňuje rostoucí rozkol u demokratů. Starší generace zákonodárců vládní strany, jako třeba šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer, předseda tamního vlivného zahraničního výboru Robert Menendez, nebo lídr demokratů ve Sněmovně reprezentantů Steny Hoyer, stojí pevně za Izraelem a v nynější krizi zdůrazňují především právo Izraele na sebeobranu před útoky Hamásu a dalších radikálních skupin.

Část mladších zákonodárců však v tomto ohledu vyvíjí tlak na Bidena a lídry v Kongresu, aby zaujali vůči Izraeli tvrdší postoj kvůli jeho dlouholetému přístupu k Palestincům. Nejúčinnější cestou je přitom podle nich hrozba snížením zahraniční pomoci nebo právě pozastavení prodejů zbraní.

Prezident Joe Biden za rostoucího tlaku uvnitř vlastní strany v noci na dnešek poprvé od vypuknutí konfliktu prohlásil, že podporuje klid zbraní v izraelsko-palestinském konfliktu. Média však upozorňují na to, že přímo nevyzval k zastavení násilností. Spojené státy rovněž opět zablokovaly prohlášení Rady bezpečnosti OSN volající po okamžitém ukončení izraelských útoků, při nichž zemřelo již přes 212 Palestinců. USA opakovaně argumentují tím, že ve věci podnikají vlastní diplomatické kroky, které pokládají za účinnější, než veřejné prohlášení RB OSN.