Hejtman Čunek postaví u Zlína nemocnici nové generace

Druzí po Michalovcích

Hejtman Čunek postaví u Zlína nemocnici nové generace
Druzí po Michalovcích

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

V zemi, kde se o větších veřejných investicích už přestalo i mluvit, nemá plán Zlínského kraje obdobu. Poblíž krajské metropole vyroste Nová Baťova nemocnice, postavená podle nejmodernějších parametrů. Monoblok obsahující nejdůležitější zdravotnické specializace a pokoje s maximálně dvěma lůžky hodlá vybudovat nejvýraznější místní politik, lidovecký hejtman Jiří Čunek. „Chceme měnit hranice standardu zdravotní péče a být zakladatelem změny v celé České republice,“ ohlašuje hejtman v dokumentu, který má přesvědčit krajské zastupitele, aby investici za šest miliard schválili. Už v tom je problém. Pro kraj střední velikosti je šest miliard astronomická částka a přitom nemocnici rozměrů, jaké navrhuje Čunek, nelze za takové peníze postavit.

U Malenovic poblíž Zlína už kraj nakupuje pozemky. Nová čtyřpatrová budova má obsahovat všechno potřebné pro zdravotní péči ve třetím tisíciletí. Pod jednou střechou vzniknou prostory pro dvanáct operačních sálů, 743 lůžek, dvě magnetické rezonance, PET kameru a desítky dalších přístrojů, do Malenovic se přesunou všechna oddělení z dnešního areálu krajské Nemocnice Tomáše Bati včetně vysoce specializovaných center na léčbu mrtvice, onkologických chorob a nemocí srdce. Zlín opět získá v oboru zdravotnictví prestiž, jakou měl před druhou světovou válkou, kdy byl považován za nejzdravější město Československa. „Zní to jako pohádka,“ zdůrazňuje Čunkův dokument, který ukazuje cestu, jak se tato pohádka stane skutkem.

Věřte, postavíme lacino

V posledních desetiletích opravdu tak velká zdravotnická stavba nevznikla, naposledy v devadesátých letech minulého století v Praze-Motole. Celé nemocniční areály postupně chátrají ve stavu, v jakém je zanechal minulý režim, a jen nejnutnější úpravy nebo přístavby zajišťují, aby se v nich dalo léčit nebo reagovat na nejnovější trendy. Přesto není zlínský projekt v kontextu okolních zemí unikátní, spíš se jen přizpůsobuje trendu. Právě v cizině se Čunek inspiroval.

Za vzor mohla sloužit o něco menší nemocnice na frankfurtském předměstí Höchst, která se staví od roku 2016 a od příštího roku by měla nabízet 664 lůžek. Pětipatrový monoblok, obdobný jako v plánech Zlínského kraje, je takřka hotový, a umožňuje tedy pacienty převážet z jednoho oddělení či vyšetření na druhé uvnitř jediné budovy. Vyskytla se jediná komplikace s cenou. Frankfurtská radnice původně chtěla utratit v přepočtu 6,2 miliardy korun, nakonec náklady dosáhnou 7,4 miliardy.

Horší to bylo s výstavbou v šestihektarovém areálu nemocnice Brémy-střed. Původní rozpočet pro kliniku o 750 lůžkách, tedy stejné velikosti jako budoucí Nová Baťova nemocnice, dosahoval úrovně sedmi a půl miliardy korun, od té doby se přiblížil jedenácti miliardám. Cenu zvýšilo také zdržení. Stavět se začalo v roce 2011 a také v Brémách chtěli být hotovi za tři roky. První pacienti ovšem přijdou až napřesrok v květnu.

Bohatá německá města si mohou dovolit stavbu nemocnice, kde náklady na jedno lůžko překročí obvyklou hodnotu okolo dvanácti milionů. Při stavbě nemocnice Vídeň-sever ovšem došlo k menší finanční katastrofě. Sociální demokraté ani nechtěli šetřit a novou nemocnici s téměř osmi sty lůžky začali roku 2012 stavět s neuvěřitelným rozpočtem na úrovni 20 miliard korun. Stavitelé mysleli na všechno, a dokonce si objednali analýzu, která zkoumala ohniska duchovní energie v areálu. Nakonec se špitál zařadil mezi nejvíc zpožděné a předražené stavby střední Evropy například vedle Labské opery v Hamburku. Nemocnice Vídeň-sever začne léčit v létě 2019, očekávaná cena dosáhne 36 miliard a na jedno lůžko připadne čtyřikrát vyšší částka než v Höchstu. Není divu, že stavbu prověřuje policie.

Nemocnice Vídeň-sever bude otevřena v létě 2019. - Foto: archiv

Pokud jde o cenu, investoři Zlínského kraje se vyjadřují opatrně. Potřebu nové stavby zdůvodňují tím, že bude levnější než rekonstrukce starého špitálu na břehu Dřevnice. Výpočet nevypadá úplně věrohodně. Odhadovaná cena rekonstrukce vychází z deset let starého projektu v hodnotě 5,8 miliardy korun. Odtud se pak po odvážné prognóze, jak se zvýší ceny stavebních prací do roku 2024, došlo k 8,7 miliardy. Proti tomu novostavba vyjde na Čunkem často zmiňovaných 6,1 miliardy. V cenách roku 2024 by sice mohlo jít o 7,3 miliardy, od toho se však odečítají pozemky staré nemocnice. I když se na nich nechá centrála záchranné služby a léčebna dlouhodobě nemocných, stejně prý půjdou prodat za 1,2 miliardy na byty.

Srovnání s cizinou ukazuje, že i sedmimiliardová částka je podceněná. Kdyby se stavělo stejně lacino jako v Höchstu, přišla by zlínská nemocnice na devět až deset miliard, to ovšem za předpokladu, že nedojde ke komplikacím, které jsou v Česku při jakékoli stavbě obvyklé. Čunkův optimismus, pokud se týká ceny, přesahuje i střízlivé počty finanční skupiny Penta. Letos začala v Bratislavě-Borech stavět nemocnici za pět miliard korun, bude mít ovšem ve srovnání se Zlínem polovinu lůžek.

Hejtmanovi lidé svůj odhad brání. Krajská mluvčí Adéla Kousalová vysvětluje, že cenu vypočítal přípravný výbor, který tvoří také ekonomové a architekti. „S jistotou můžeme potvrdit, že se nejedná o podseknutou cenu,“ uvádí mluvčí a dodává, že srovnání s Bratislavou není korektní. Projekt Penty prý nemá proti Zlínu poloviční kapacitu. Nejde totiž srovnávat pouze počet lůžek nebo personálu, ale je třeba zohlednit i další faktory. V jakých rozměrech se větší kapacita bratislavské nemocnice projevuje, však zástupci krajského úřadu zatím neprozradili.

Naopak zlínský senátor Tomáš Goláň patří k těm, kdo mají pochyby. „Cenu podsekli úplně brutálně,“ míní senátor a upozorňuje, že projekt nevyčíslil náklady na inženýrské sítě, které obvykle dosahují třetiny stavební ceny.

Čunkova vize se dostává do neprobádaných vod už při stanovení ceny. Zlínský kraj dává ročně na investice jeden a půl miliardy. Pokud by tedy chtěl jen z této částky pokrýt 9–10 miliard, musel by na šest let zrušit veškeré ostatní aktivity. V každém případě by si musel půjčit a není jisté, zda by byl schopen miliardy vrátit. Evropské peníze nejdou na investice do betonu použít a hejtman spoléhá pouze na slib premiéra Andreje Babiše, že stát přispěje každé větší stavbě třetinou rozpočtu. „Bude se jednat o vícezdrojové financování,“ tvrdí mluvčí s tím, že přesnější údaje dosud nejsou k dispozici.

Když to nevyjde

Hejtman Čunek netají, že právě zdravotnické investice Penty pro něho byly hlavní inspirací, zvláště do nemocnice v Michalovcích. Jakkoli o ní marketing Penty mluví jako o nemocnici nové generace, nestavěl se úplně nový komplex a také jde o špitál okresních rozměrů s třemi sty lůžky, který má do krajské úrovně ještě daleko. Čunek přesto jmenoval do svého přípravného týmu zdravotnického ekonoma Martina Šamaje, který se podílel na přestavbě v Michalovcích a také na přípravě bratislavského projektu.

Vazby na Pentu jsou dalším důvodem, proč projekt Nové Baťovy nemocnice zneklidnil zdravotnickou veřejnost. Část lékařů i expertů sleduje s obavami vzestup soukromníků ve zdravotnictví. Zvláště v okrajových regionech se často opakuje stejný scénář. Pokud město či kraj nemají peníze, aby srovnaly ztrátu své nemocnice, mohou svěřit řízení soukromé firmě, která zjistí, na čem se dá vydělat, a zbylé provozy bez milosti zruší. Soukromníci bývají často terčem kritiky, že neinvestují a pouze omezují náklady na personál, který se pak často dopouští chyb, jak potvrzují dva nedávné tuzemské skandály. Otrava krve devíti pacientů po operaci ve frýdlantské nemocnici a přerovské úmrtí pacienta, u kterého si nikdo dva dny nevšiml, že po operaci kýly dostal zánět pobřišnice, se přihodily právě v takových privátních zařízeních. Složitější a tím i dražší případy soukromníci okamžitě posílají do velkých státních nebo krajských nemocnic.

Právě takovou pověst se snaží překonat Penta, které patří čtrnáct nemocnic na Slovensku. Miliardovou investicí v Michalovcích prokázala, že jí nejde pouze o okamžitý výdělek. Nemocnici v Bratislavě-Borech inzeruje nejen jako špitál nové generace, ale také jako „koncovou kliniku“, která si troufne i na opravdu speciální pacienty včetně „příbuzenských transplantací“. Teď se nabízí spekulace, že slovenský investor bude mít zájem vstoupit do ligy ještě vyšší a postavit ve Zlíně koncovou nemocnici pro celý kraj.

Napovídají tomu i detaily z Čunkova projektu, ve kterém se předpokládá, že investorem bude obchodní společnost ve stoprocentním vlastnictví kraje, která budovy zlínským zdravotníkům pronajme. Zároveň však bude mít k ruce projektovou kancelář, která bude stavbu řídit. Odtud není daleko k paranoické vizi, že tímto projektantem bude Penta, která tak získá nad stavbou kontrolu a v okamžiku, kdy finančně nepřipravený projekt zkrachuje, nemocnici ovládne.

Tento scénář ovšem odmítá nejen kraj, podle kterého soutěž na projektanta teprve proběhne, ale hlavně sama Penta. Hejtman se prý jen inspiroval v Michalovcích a získal ke spolupráci ekonoma Šamaje, ovšem tím kontakty končí. „Pro Pentu je výborným vysvědčením, že se ve Zlíně postaví nová nemocnice podle vzoru z Michalovců. Jisté know-how je ale to jediné, čím přispějeme. Jiným způsobem se na výstavbě nepodílíme a do budoucna nemáme ani žádná očekávání,“ upřesňuje mluvčí společnosti Ivo Mravinac.

Zlínský projekt se ostatně v jednom rozměru liší od investic Penty nebo od staveb v Německu a Rakousku. Všechny popsané nemocnice buď vyrostly v dosavadním areálu uprostřed zalidněných městských obvodů, nebo vznikají v nových a rychle rostoucích čtvrtích. Nová Baťova nemocnice se plánuje na místě, kde nikdo nebydlí, sedm kilometrů od centra Zlína a čtyři kilometry od Otrokovic.

„Za třicet let se v Československu postavila jediná nemocnice v Michalovcích,“ zní mantra hejtmana Zlínského kraje. Upozorňuje na jeden z reálných deficitů polistopadového investování a okamžitě hodlá sám tento dluh částečně vyrovnat. Vykoupit pozemky mu krajští zastupitelé povolili už v listopadu. Jestli nejde o megalomanský a příliš riskantní plán, o tom rozhodnou v březnu.