komentář petra holuba

Babiš navrhuje hrozný konec

komentář petra holuba
Babiš navrhuje hrozný konec

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Neúspěšný premiér likviduje už druhou neúspěšnou vládu, tak jde shrnout aktivity Andreje Babiše (ANO) po návratu z dovolené. Už jednatřicátého května požádal prezidenta Miloše Zemana, ať jmenuje ministrem kultury Michala Šmardu (ČSSD). Uplynulo 77 dnů, Babiš se vrátil od moře, vystoupil v televizi Prima a prohlásil: „Pan Šmarda není dobrý kandidát. Já říkám za sebe. S tímhle pánem já ve vládě nebudu.“ O den později vyšel v Právu rozhovor, kde vyzval sociální demokraty, ať sami návrh na jmenování Šmardy stáhnou: „Pokud nechtějí být ve vládě, tak ať to jasně řeknou.“ Pouťová strkanice o to, kdo bude ministrem kultury, tak přes oprávněné obvinění prezidenta, že porušuje ústavu, přerůstá ve vládní krizi.

Bylo jen otázkou času, kdy k tomu dojde a při jaké příležitosti. Od voleb v roce 2017 uplynulo dvaadvacet měsíců. Trvalo skoro tři čtvrtě roku, než se podařilo ustavit regulérní vládu, a většina toho času byla vyplněna úřadováním prvního Babišova kabinetu bez důvěry a posléze v demisi. Přesto vznikl pouze menšinový kabinet ANO a ČSSD, který jako první v polistopadové historii stojí na tiché podpoře od komunistů. Pro každý nový zákon musí ve sněmovně hledat novou většinu, a tak není divu, že bilance jeho vládnutí je zanedbatelná. Po třinácti měsících vyzývá sám premiér, byť nepřímo, k jeho rozpuštění. Činí tak za zvlášť ponižujících okolností, když na nátlak prezidenta bere zpátky (zatím neoficiálně) svůj dva a půl měsíce starý návrh na jmenování ministra.

Většina reakcí ve veřejném prostoru se drží pravidla „raději hrozný konec než hrůza bez konce“. Tvrdohlaví sociální demokraté budou podle některých vyhozeni z vlády, kabinet bude posílen o tzv. nezávislé odborníky, kteří mají blízko k Zemanovi, a případné hlasování o nedůvěře babišovci ustojí s pomocí komunistů a odpadlíků z ODS, SPD a ČSSD. Proto možná socialisté zbaběle ustoupí a navrhnou na kulturu jiného kandidáta, kterého by svévolný vládce Pražského hradu akceptoval.

Není pochyb, že nějak tímto způsobem uvažuje sám Babiš. Z toho se ovšem může snadno odvodit, že zmíněná strategie nebude fungovat. Česko-slovenský miliardář dokáže sehrát bezchybně roli politického klauna, ovšem pro funkci premiéra mu chybějí potřebné schopnosti. Sociální demokraté mohou mít sklony k sebedestrukci, nemají však nejmenší věcný důvod, proč ve sporu o ministra kultury ustupovat. Mohou i nadále trvat na Šmardovi v čele resortu kultury a Babiš je z jejich obranné pozice může dostat jedině tím, když z vlády vyhodí všechny sociálnědemokratické ministry. Za určitých okolností může být pro ČSSD výhodnější, když ministři podají demisi sami, předtím však nastanou složitá jednání o tom, jestli demisi podají také ministři z ANO, jak přislíbili v koaliční smlouvě. Pak ještě bude nutné, aby babišovci nakoupili novou většinu ve sněmovně a ustáli hlasování o nedůvěře. Tento proces neskončí do konce srpna, jak si možná myslí Babiš, politici by si pro něj měli rezervovat aspoň dva měsíce.

Ouvertura horkého podzimu

Horký podzim nastane tak jako tak. U příležitosti výročí svržení komunistické diktatury bude veřejnost protestovat, že demokratickou vládu řídí bývalý komunista s podporou současných komunistů. Státní zástupce obžaluje Babiše z dotačního podvodu, případně ho neobžaluje a vyvolá tím obavy o osud právního státu. Evropská komise velmi pravděpodobně vyměří Česku miliardovou pokutu za střet zájmů jeho premiéra. Může se stát i leccos nečekaného včetně výpadku daňových příjmů. Vesměs jde o události, které mohou vyvolat vládní krizi, ovšem zdejší politici v čele s prezidentem a premiérem, jak se zdá, chtějí nárazu očekávaných afér předejít a vládní krizi vyvolat úplně bez důvodu. Předem je jasné, že se tím vyostří konflikty očekávané na podzim. Kdo si přeje úplný rozvrat veřejného sektoru České republiky, ten musí zatleskat.

Samozřejmě existuje i racionální řešení bezvýznamného sporu o kulturu, při kterém by žádný z účastníků konfliktu neztratil tvář. Stačilo by vzít socialistům příslušné ministerstvo a namísto něj nabídnout některý z resortů, které naopak nezvládá ANO. V této chvíli ještě nelze vyloučit, že Babišova extempore po návratu z prázdnin sledují právě tento cíl.