Jak Peking mlží a využívá pandemii

Pravda na čínský způsob

Jak Peking mlží a využívá pandemii
Pravda na čínský způsob

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Momentálně ve světě řádící koronavirus pochází z wuchanské laboratoře, oznámil americký ministr zahraničí Mike Pompeo. V rozhovoru pro televizi ABC prohlásil, že má k dispozici „obří důkazy“. Podpořil tak slova svého šéfa Donalda Trumpa, který pár dnů předtím tvrdil to samé. Do toho se v amerických médiích, především v těch nakloněným současnému prezidentovi, jako je televize Fox News nebo magazín Washington Examiner, objevila zpráva, že většina ze 17 amerických špionážních agentur se domnívá, že virus unikl z laboratoře.

Informace Trumpovy administrativy zase zpochybňují jiní. Vědci tvrdí, že verze o původu viru z laboratoře je téměř vyloučená. Kolegové amerických špionů z Pěti očí, jak se říká zpravodajské alianci mezi USA, Británií, Kanadou, Austrálií a Novým Zélandem, se kloní spíš k variantě přírodního šíření viru. Australský The Daily Telegraph přinesl patnáctistránkovou zprávu, jež prý koluje mezi západními špiony a dokazuje únik viru z čínské laboratoře. I když australští zpravodajci existenci složky potvrdili, podle nich se skládá z veřejně dostupných zdrojů, nikoli z utajovaných informací.

Jenže právě i z toho, co je veřejně známo, lze mít velkou nedůvěru k oficiální čínské verzi. Na začátek je potřeba říci, že nikdo nepochybuje o přírodním původu viru. Verze o laboratorním úniku pracuje s teorií odchycení viru ve volné přírodě a až poté úniku do Wu-chanu.

Čínské úřady označily za pravděpodobné místo přenosu viru ze zvířete na člověka trh s živými zvířaty Huanan v centru Wu-chanu. To však nejspíš nesedí. Podle informací, které vědci dokázali vyčíst z genetického kódu viru, se zdá, že přešel na člověka nejspíš z netopýra. Navzdory všem vtípkům o netopýří polévce se zrovna ve Wu-chanu netopýři nekonzumují, na huananském trhu se neprodávali a ve městě se běžně nevyskytují. To samé platí o dalším podezřelém, totiž o luskounovi. Studie uveřejněná v lékařském časopise The Lancet zase uvádí, že z prvních čtyř známých případů onemocnění tři neměly žádné napojení na jmenovaný trh.

Co by kamenem dohodil

Ve Wu-chanu však jsou dvě laboratoře zkoumající viry. První patří Wuchanskému centru pro kontrolu a prevenci nemocí a leží zhruba 280 metrů od huananského trhu, ta druhá, patřící Wuchanskému institutu virologie a spadající pod čínskou Akademii věd, je vzdálená od trhu 12 kilometrů.

Zvlášť v první laboratoři vědci běžně odchytávali netopýry, známé zásobárny nových virů, aby je pak mohli zkoumat. Laboratoř přiznává dva staré případy, kdy se zaměstnanec musel uchýlit do karantény. Jednou na vědce vystříkla netopýří krev, podruhé netopýr výzkumníka pomočil. Naštěstí se tehdy ničím nenakazil.

Šance, že virus unikl z laboratoře, je mizivá, ujišťují vědci, její zabezpečení je na západní úrovni. To však není tak uklidňující, jak se může zdát. Britská epidemie slintavky a kulhavky v roce 2007 byla nejspíš způsobena kapajícím potrubím vedoucím z výzkumného ústavu, odkud se nemoc dostala na blízké pole, roku 2014 v jednom ze skladů amerického Národního institutu pro zdraví byly nalezeny volně ležící zkumavky s pravými neštovicemi, v atlantské laboratoři centra pro výzkum a prevenci nemocí se téhož roku vědci nakazili antraxem, americké úřady v letech 2009 až 2015 zaznamenaly 749 incidentů v laboratořích manipulujících s nebezpečným materiálem.

Také asijské laboratoře mají na kontě několik nebezpečných incidentů. Během epidemie SARS jsou známy čtyři případy úniku tohoto viru z laboratoří. Stalo se tak na Tchaj-wanu, v Singapuru a Pekingu. Roku 2018 američtí představitelé navštívili laboratoř Wuchanského institutu virologie a následně poslali do Washingtonu dvě depeše varující, že zabezpečení je nedostatečné.

Stále je pravděpodobnější, že virus přišel z přírody, není těžké představit si scénář, který vynechává wuchanský trh i laboratoře. Čínští zemědělci rádi sbírají netopýří trus (pro hnojiva) a krev (pro tradiční medicínu). Jeden z nich se snadno mohl nakazit novým koronavirem a následně ho při návštěvě Wu-chanu roznést po městě. Verze úniku viru z laboratoře je málo pravděpodobná, nicméně reálná možnost. Rozhodně není konspiračním výplodem chorého mozku a stojí za to se jí zabývat.

Jisté je, že Čína rozsah a nebezpečnost viru tajila. V první fázi minimálně proto, aby se mohla předzásobit zdravotnickým materiálem. V lednu zvýšila dodávky ze zahraničí: chirurgické obleky o 278 %, roušky o 72 % a chirurgické rukavice o 32 %. V téže době snížila vývoz ventilátorů o 45 %, intubačních sad o 56 %, teploměrů o 53 %, lékařských vatiček o 58 %, rukavic a roušek o 48 % a chirurgických obleků o 48 %. Čísla jsou ze zveřejněné analýzy amerického ministerstva národní bezpečnosti. Ještě 14. ledna WHO papouškovala ujištění čínských úřadů, „že neexistuje žádný jasný důkaz přenosu nového typu koronaviru z člověka na člověka“. Přitom to, že virus se může přenášet z člověka na člověka, museli Číňané vědět téměř od začátku. Podle studie v The Lancet první nakažený koronavirem byl identifikován 1. prosince 2019, předpokládalo se, že virus chytil na „mokrém trhu“, o pět dnů později vypukla nemoc u jeho ženy, přestože neměla žádné vazby na daný trh. Dne 21. prosince si wuchanští lékaři začali všímat rostoucího počtu zápalu plic neznámého původu, 25. prosince se personál dvou wuchanských nemocnic začal uchylovat do karantény. Koncem prosince si wuchanské nemocnice začaly všímat exponenciálního růstu nových případů. Nejpozději touto dobou už muselo být jasné, že virus se šíří mezi lidmi. Dne 30. prosince doktor Li Wen-liang rozeslal kolegům dopis, v němž je vyzýval, aby používali ochranné prostředky, neboť virus může být nakažlivý. Na Nový rok si doktora Li předvolaly úřady, obvinily ho z „šíření fám“ a donutily ho toto tvrzení odvolat. Za stejný přečin bylo zatčeno minimálně dalších sedm lidí. Li se později koronavirem sám nakazil a 7. února zemřel. Dne 3. ledna čínské úřady zakázaly jakékoli zveřejňování informací o nové nemoci a laboratoře zkoumající virus měly své vzorky odeslat na určená pracoviště, nebo je zničit. První případ přenosu z člověka na člověka Číňané přiznali až 20. ledna. Tou dobou již virus unikl mimo hranice Číny. První zaznamenané případy jsou 13. ledna v Thajsku a 15. ledna v Japonsku. Po celou dobu Čína zřejmě také tajila skutečný počet mrtvých. Jen pro samotný Wu-chan Číňané uvádějí počet zemřelých na COVID-19 něco přes 2500. Analýzy opírající se o počet nově objednaných uren a kapacitu a vytíženost wuchanských krematorií odhadují počet koronavirových obětí mnohem vyšší: mezi 42 a 46 tisíci.

Kdož jsou vlčí bojovníci

Poté, co říše středu k sobě stáhla potřebné lékařské vybavení a jakžtakž zvládla nápor nemoci, mohla svého postavení země, jež má epidemii již za sebou a kontroluje světové dodávky zdravotnického materiálu, využít k nátlaku na zbytek světa. V tomto tažení se osvědčili především takzvaní „vlčí bojovníci“, jak se přezdívá nové generaci mladých asertivních čínských diplomatů a komentátorů. Říkají si tak podle dvojce akčních filmů z let 2015 a 2017, kde čínské komando kosí zlosyny, včetně západních žoldáků, opravdu ve velkém.

Čínský velvyslanec v Austrálii vyhrožoval bojkotem, pokud Austrálie neustane ve svém snažení ustanovit nezávislé vyšetřování původu viru. Šéfredaktor Global Times, novin pod kontrolou Komunistické strany Číny, přirovnal Austrálii ke žvýkačce nalepené na botě. „Občas musíte najít kámen a sedřít ji.“ Mluvčí čínské ambasády v Dillí označila volání po tom, aby Čína platila reparace za škody způsobené virem, za „směšný a poutavý nesmysl“. Velvyslanec v Nizozemsku tweetoval: „Ostatní země by neměly vinit Čínu z chyb, které samy také udělaly, zvlášť USA.“ Global Times poznamenaly, že Číňané se již nespokojí „s ochablou diplomatickou odpovědí“.

Hlavní hvězdou mezi vlčími bojovníky je zástupce hlavního mluvčího čínského ministerstva zahraničí Čao li-ťien. Ten v březnu obvinil americkou armádu, že virus do Wu-chanu vypustila ona.

Nejde však jen o trollení a nediplomatický jazyk. Číňané také začali nepokrytě zasahovat do vnitřních záležitostí ostatních zemí. Například Nizozemsku vyhrožují, že zastaví dodávky zdravotnického materiálu, pokud přejmenuje své zastoupení na Tchaj-wanu z Nizozemské obchodní a investiční kanceláře na pouhou Nizozemskou kancelář. Mají pocit, že se to příliš blíží velvyslanectví, tudíž i uznání Tchaj-wanu. Vztahy s Austrálií se zhoršují každým dnem. O čínském vlivu v Česku už toho bylo napsáno hodně.

Horší je, že před Čínou uhýbá i organizace, která by jí měla být silou rovnocenná, totiž Evropská unie. Neustále se opakuje, že EU je zárukou našeho nesklouznutí do drápů Moskvy a Pekingu. Podle The New York Times však EU podlehla tlaku a zmírnila svoji zprávu o čínských koronavirových dezinformacích. Z finální verze například vypadla zmínka o čínské lži, obviňující francouzské politiky z používání rasistických výrazů, když mluvili o šéfovi WHO.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell uhnutí před Pekingem popírá. Například výmysl o Francouzích vypadl prý z analýzy proto, se šlo o kategorii „šikanovaní diplomatickou misí“, a ne „dezinformace v otevřených zdrojích“. Europoslance nepřesvědčil; žádají publikování všech verzí zprávy.

Druhé podlehnutí tlaku však EU přiznala. V anglicky psaném deníku China Daily vyšel článek k 45. výročí navázaní diplomatických vztahů EU–Čína, podepsaný sedmadvaceti velvyslanci EU a unijním zastupitelem. Deník diplomaty upozornil, že článek může vyjít pouze ze souhlasem ministerstva zahraničí – a to ho zcenzurovalo. Vyškrtlo pasáž o tom, že koronavirus se objevil v Číně a z ní se šířil. Se změnou prý evropští zástupci souhlasili se „značnou neochotou“. Unie považovala za důležité zdůraznit své priority: „klimatickou změnu, udržitelnost, lidská práva, multilateralismus a globální odpověď na koronavirus“.

Doufat, že nás před vlivem Pekingu ochrání Brusel, je stejně naivní jako věřit čínským báchorkám o koronaviru.

12. května 2020