Komentář Petra Holuba

Všichni jsme podezřelí v případu Čapí hnízdo

Komentář Petra Holuba
Všichni jsme podezřelí v případu Čapí hnízdo

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

V tuzemské politice přituhuje, jak o tom svědčí skutečnost, že se značná část událostí dá měřit podle společného jmenovatele – a tím je Čapí hnízdo. Případ padesátimilionového podvodu jako by se skrýval za každou byť bezvýznamnou zprávou a stavěl ji do jiného, temnějšího světla.

Nejvíce se pochopitelně mluví o skládání vlády. V uplynulém týdnu se reprezentace ČSSD a ANO dohodly na podmínkách, které je nezbytné schválit, aby bylo možné uzavřít koalici. Dopadlo to podle očekávání, protože základní podmínku, podle níž šéf ANO Andrej Babiš odstoupí z funkce premiéra, pokud bude v případu Čapí hnízdo v první instanci odsouzen, se sociálním demokratům prosadit nepodařilo. Ve smlouvě stojí pouze věta: „V případě prvoinstančního odsouzení jakéhokoli člena vlády, pokud ten v přiměřeném čase od vynesení rozsudku neodstoupí, pozbývá tato koaliční smlouva platnosti.“ Pythický výrok může vyvolat složitou debatu, rozhodně však neobsahuje žádný slib, podle kterého premiér odejde nebo padne vláda. Ze samotné formulace je také zřejmé, že za odsouzení šéfa ANO bude minimálně stejně jako jeho hnutí potrestána sociální demokracie.

Další vzrušení přinesly citace z dokumentu, který poslal vyšetřovatel Jaroslav Šaroch sedmi obviněným v případu Čapí hnízdo včetně Babiše. Šaroch v něm jejich žádosti o zproštění trestního stíhání odmítl, ovšem použil některé formulace, které se zřejmě miliardářovým právníkům zalíbily natolik, že je publikovali přes Právo. „Závěr policie o tom, že skutek, pro který je trestní stíhání zahajováno, byl spáchán obviněným, není konečný a nemusí být ani v plné míře hodnověrný,“ napsal Šaroch právníkům a rovněž je informoval, že policie bude muset některá svá tvrzení lépe doložit. Zmíněná zpráva je vhodnou ilustrací pro skálopevné přesvědčení prostých občanů, že bohatí a mocní nemohou být nikdy odsouzeni, protože na rozdíl od ostatních mají na dobré právníky.

Třetí historku pod titulkem Čapí hnízdo obsahuje žádost Regionálního operačního programu Střední Čechy společnosti Imoba, aby jako právní nástupce Farmy Čapí hnízdo vrátila 50 milionů korun dotace. Opravdu nemůže být výkonnost tuzemských úřadů příliš velká, když peníze z dotace, která byla na první pohled podezřelá, vymáhá až deset let po jejím schválení, a to ještě na přímé pověření z Bruselu. Pro jistotu však volí nejmírnější postup, jaký je možný, a je pochopitelné, že Imoba jako součást Agrofertu k ponížené suplice pouze podotkla, že si to ještě rozmyslí.

Kdo v Evropě na to má

Všechny zmíněné zprávy překonaly v rámci mediálního provozu svým významem jakoukoli aktivitu současné vlády v demisi. Skandální kolaps soutěže na provozovatele mýtného systému byl zameten pod koberec, pokles exportu a varovný pokřik ekonomů a podnikatelů zapadl bez zájmu ministrů na dolní polovinu ekonomického zpravodajství, rezignace na zlepšení daňového systému, kterou oznámila ministryně financí, možná vzbudila pokrčení rameny několika odborníků. Fakt, že Evropská komise našla v Česku při současném čerpání dotací takové chyby, že zastavila celý program Podnikání a inovace, nestál úřadům ani za podrobnější vysvětlení, co se tentokrát zadrhlo.

Přednost pro Čapí hnízdo nemusí být vysvětlována nějakou magickou silou, kterou tento „multifunkční komplex“ přitahuje prosté žurnalisty. V takové zemi jednoduše žijeme, že cokoli, co se týká Čapího hnízda, svým významem překoná jakoukoli jinou zprávu. Optikou Babiše a tím i nejsilnější strany ve sněmovně je situace přesně taková. Svědčí o tom už jenom fakt, že protagonisty všech tří případů z minulého týdne jsou lidé z hnutí ANO či sám jejich šéf.

Kdo někdy po volbách tvrdil, že nechápe, proč by se nemohl stát premiérem stíhaný člověk, ten už tedy mohl základní důvod zaznamenat. Celá země se stala rukojmím premiérových potíží se zákonem a veškeré vládnutí se stalo pro ty, co vládnou, druho- až třetiřadou záležitostí. Za pozornost stojí, že podobně vážné potíže s policií a státními žalobci měli nedávno dva evropští premiéři, konkrétně v letech 2008–2011 Ital Silvio Berlusconi a v letech 2012–2013 Slovinec Janez Janša. Itálie i Slovinsko v té době nedokázaly čelit hospodářské krizi a s výjimkou Řecka by se v Evropě té doby těžko hledaly v práci exekutivy srovnatelné výpadky. Za stíhaného premiéra dodnes platí v obou zemích snížením životní úrovně obyčejní lidé, v Česku se zatím zdá, že si můžeme na rozdíl od nich tento luxus dovolit. Ovšem jistotu, že žádný hospodský s účtem za tento oběd nepřijde, samozřejmě nemáme.

14. května 2018