CO SE PLATÍ?

Co skutečně platíte ve faktuře za elektřinu a jak se to nyní změní

CO SE PLATÍ?
Co skutečně platíte ve faktuře za elektřinu a jak se to nyní změní

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Ze řetězu utržené ceny energií právem děsí domácnosti a těch, kterým se už výkyvy na burze propsaly do plateb za elektřinu, přibývá. To, co roste, je právě silová cena elektřiny, která však ve faktuře netvoří ani polovinu. Lidé v ročním vyúčtování platí za několik položek a velká část z nich nemá jasno v tom, na co všechno se peníze rozpočítávají a ke komu putují.

Lidé si standardně mohou vybrat svého dodavatele elektřiny, s nímž následně uzavřou smlouvu o dodávkách energií. Konečná faktura za elektřinu je však složena ze dvou částí. Z regulované, tedy distribuční složky, a neregulované, tedy obchodní složky.

Její součástí je silová elektřina, tedy samotný odebraný produkt, díky kterému je doma možné například svítit nebo topit. Spotřeba se počítá v kilowatthodinách a odvíjí se od toho, zda lidé elektřinu používají jen na svícení a provoz běžných spotřebičů, nebo zda elektřinou i topí a ohřívají vodu. Poté mají nárok na dvoutarifní distribuční sazbu a po část dne mohou čerpat levnější nízký tarif (dříve to byl noční proud). Do neregulované složky pak spadá také roční fixní poplatek dodavateli.

Silová elektřina je vázána na velkoobchodní ceny, které jsou nyní na historických maximech. V těchto dnech se elektřina na příští rok na pražské burze obchoduje zhruba za 500 eur za MWh, tedy přes 12 tisíc korun. Na konci srpna ale tato cena vystřelila až na 1000 eur za MWh. Loni touto dobou se přitom elektřina na burze pohybovala kolem 100 eur, v extrémně levných časech to dokonce bylo i jen 20 eur.

Co se týče regulované složky elektřiny, je výše poplatků předem daná podle toho, od kterého distributora lidé elektřinu odebírají. I distributoři jsou předem daní podle území. Většinu území pokrývá ČEZ Distribuce, část také PRE distribuce a EG.D (bývalý E.ON).

Kromě distribučního poplatku, do kterého se propisuje odebrané množství elektřiny, spadají do regulované složky také poplatky pro regulátora trhu, poplatky za obnovitelné zdroje a platby za jistič. Zde platí, že čím větší je jistič, tím větší je příkon a také cena.

Regulovaná složka je určována Energetickým regulačním úřadem a roste meziročně vlivem inflace. Na konečné faktuře tvoří nyní více než polovinu našeho konečného účtu za elektřinu.

Zákazníci pak svým dodavatelům standardně platí měsíční zálohy, čímž hradí předpokládanou výši spotřeby. Na konci zúčtovacího období porovná dodavatel zaplacené zálohy se skutečnými náklady na spotřebu elektřiny či plynu a vystaví konečné vyúčtování. Vzniknout poté může přeplatek nebo nedoplatek. To, že obchodníci musí elektřinu nakupovat na burze za současné vysoké ceny, se dříve či později propisuje právě i do měsíčních záloh.

Kolik se za jednotlivé složky platí

Jak bylo zmíněno, asi 45 procent z ročního vyúčtování za elektřinu tvoří neregulovaná složka, tedy samotná silová elektřina a fixní poplatek dodavateli, který se pohybuje zhruba kolem jednoho tisíce korun.

U regulované složky se tedy dle sazby platí poplatek za distribuci, který podle aktuálního ceníku ČEZ ve smlouvě na dobu neurčitou činí v základním tarifu přes 3000 korun za MWh, poplatek za systémové služby, který činí 137 korun za MWh, platba za jistič podle příkonu a poplatek za obnovitelné zdroje 599 korun za MWh. Ten je však aktuálně na minimálně celý následující rok odpuštěn. Dále na faktuře nalezneme ještě daň z elektřiny zhruba 35 korun za MWh a daň z přidané hodnoty 21 procent.

Vláda konečně rozhodla o pomoci

Vláda po dlouhých průtazích rozhodla o zastropování ceny silové elektřiny na 6 korun včetně DPH, u plynu to pak budou 3 koruny. Co se týče elektřiny, se započtením regulované složky by se celková cena měla pohybovat mezi sedmi a devíti korunami za kWh. Strop by se měl týkat jak domácností, tak veřejného sektoru i firem v režimu malých odběratelů a platit by měl od listopadu po celý příští rok.

O pomoci pro průmysl, který po úlevě kvůli vysokým nákladům na energie dlouhodobě volá, by měl vládní kabinet rozhodnout ve středu.

Na zastropování cen podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) padne asi 130 miliard korun. To by měla až 70 miliardami pokrýt plánovaná tzv. wind fall daň z neočekávaných zisků energetických a petrochemických společností a bank. České řešení ale bude muset být v souladu s tím evropským. Komise totiž také pravděpodobně rozhoduje o zdanění nečekávaných zisků. Jasno by o tom mělo být ve středu.

 

13. září 2022