Omezení unijních dotací

Pomohou Agrofertu, vylidní venkov. Strop dotací zemědělce rozděluje

Omezení unijních dotací
Pomohou Agrofertu, vylidní venkov. Strop dotací zemědělce rozděluje

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Pokud si velké podniky prolobují odmítnutí zastropení zemědělských dotací z EU, může to vést k dalšímu vylidňování českého venkova. Před možnými dopady  budoucího vývoje společné evropské zemědělské politiky varuje Asociace soukromého zemědělství. Proti nim však stojí vláda v čele s premiérem Andrejem Babišem a ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem, kteří strop jednoznačně odmítají.

Ministři zemědělství ze zemí Evropské unie budou v úterý v Bruselu probírat společnou zemědělskou politiku po roce 2020. Právě ta obsahuje omezení evropských dotací do zemědělství. Evropská komise navrhuje, aby zemědělské podniky získávaly tzv. dotace na hektar, které by ale byly omezeny na částku 60 tisíc eur pro jeden zemědělský podnik. Znamenalo by to, že dotace by směřovaly více do menších a středních podniků, a ne do zemědělských gigantů.

Česká republika se brání tím, že v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie mají tuzemské farmy nadprůměrnou rozlohu. Podle Zemědělského svazu by po omezení dotací byly ohroženy na dva tisíce podniků s rozlohou vyšší než 500 hektarů. „Podpora by měla být zachována zemědělským podnikům bez ohledu na jejich velikost. ČR je v tomto ohledu specifická, kdy disponuje nejen největší průměrnou výměrou zemědělského podniku (133 hektarů), ale i jednou z největších průměrných výměr ekologického podniku (120 ha),“ uvádí materiál ministerstva zemědělství, který schválila vláda Andreje Babiše v lednu loňského roku.

Drobní živnostníci ale namítají, že v dotacích vidí příležitost vrátit do české krajiny biodiverzitu a oživení českého venkova. Farmáři mají podporu také u Evropské komise, která chce směřovat podporu malým a středním podnikům.

Pokud by se omezení dotací nepodařilo schválit, byl by podle Asociace soukromého zemědělství (ASZ) ohrožen zejména venkov, který se už nyní velmi vylidňuje. „Tradiční a nedílnou součástí selského hospodaření je aktivní účast v místních samosprávách, kulturních spolcích a spoluvytváření atmosféry a identity obce nebo území, na kterém zemědělsky hospodaří. A konečně je to i výroba regionálních, lokálních, skutečně českých potravin, a tím i podpora rozumného patriotismu a v konečném důsledku také aktivní podíl na zajištění „potravinové soběstačnosti“ země,“ uvádí zpráva ASZ.

Právě o potravinové soběstačnosti mluvil premiér Andrej Babiš zatím naposledy o víkendu na sněmu Agrární komory. „Dneska jsou čísla o soběstačnosti katastrofální. Každý stát se má dlouhodobě zasadit o to, aby uživil svoje obyvatele,“ uvedl před zemědělci Andrej Babiš.

Přitom Babišova vláda se netají tím, že odmítá omezování dotací. Nejčastěji je používán argument, že v tuzemském zemědělství dominují velké podniky, které by horní hranice plateb postihla. Na podobném postoji má zájem i holding Agrofert, který má Babiš zaparkovaný ve svěřenském fondu. Dotace ve stejném oboru navíc pobírá i Miroslav Toman starší, otec ministra zemědělství, na společnost Agrotrade, kterou většinově vlastní.

Zemědělské podniky získávají mimo jiné tzv. dotace na hektar, tedy peníze dle výměry, na které hospodaří. To dnes v praxi znamená, že čím větší podnik, tím více dotací. Podle současného návrhu komise by však od platby 60 000 euro (zhruba 1,5 milionu korun), dostávaly menší platbu na další hektary. Od platby 100 000 euro (zhruba 2,6 milionu korun), by pak další peníze v přímých platbách získat neměly.

Vládní postoj zaujímají také Zemědělský svaz a Agrární komora. Podle nich by se dotace poté staly sociální dávkou, kterou by dostávali pouze ti méně úspěšní.

„Na jedné straně chce Komise podporovat konkurenceschopnost evropského zemědělství a na druhé straně hodlá trestat úspěšné, kteří se konkurenceschopnosti se světovým zemědělstvím přibližují,“ řekl k plánům Evropské unie předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. Podle šéfa Agrární komory Zdeňka Jandejska by navíc podpora menších zemědělců byla „cestou do pekel“.

To však odmítá ASZ. „Veškeré statistiky OSN i EU přitom konstatují, že zemědělská produkce ve světě i v EU stojí na rodinných farmách. Bez jakékoli ideologie to znamená, že je na základě známých skutečnosti třeba podporovat takový koncept i u nás,“ říká předseda ASZ ČR Josef Stehlík.