Ve věku 74 let zemřel v úterý filozof, estetik, teoretik umění a pedagog Petr Rezek. Informovala o tom na facebooku Akademie výtvarných umění v Praze, kde Rezek mimo jiné působil. Patřil k žákům filozofa Jana Patočky, měl blízko k historiku umění a kurátorovi Jindřichu Chalupeckému. Za normalizace mohl vykonávat jen nekvalifikovaná zaměstnání, vedl bytové semináře a vydával v samizdatu.

Věnoval se architektuře, performanci, teorii kýče a zanechal za sebou významný vliv na řadu studentů mnoha oborů, do nichž jeho myšlení přesahovalo.

Petr Rezek se narodil 9. ledna 1948, vystudoval psychologii, filozofii a estetiku na Filozofické fakultě UK a následně několik let působil jako klinický psycholog. V 70. letech se věnoval především otázkám fenomenologické psychologie a fenomenologie umění, v 80. letech se zčásti i s ohledem na možnosti tajné spolupráce se zahraničními kolegy začal intenzivněji věnovat antické filozofii, do tuzemského prostředí uvedl kritické studie a překlady Aristotela, Platóna a Plotína.

V samizdatu publikoval i kritické úvahy o myšlení některých českých intelektuálů včetně pozdějšího prezidenta Václava Havla. Neustálé ironizování či zpochybňování názorů těch, kdo je považovali za zjevené pravdy, vedlo k tomu, že Rezek byl někdy označován jako enfant terrible české filozofie.

Po roce 1989 inicioval vznik edice PomFil (Pomocník filosofa) v nakladatelství Oikúmené. Již v době, kdy se o performance ani pořádně nevědělo, samizdatově publikoval rozsáhlé filozofické studie performance a performativity.

V 80. letech vedl filozofický bytový seminář a spoluorganizoval tajné návštěvy britských akademiků. Vydal řadu textů v samizdatu. Po změně politického režimu založil vlastní nakladatelství, v němž mimo jiné nově zpřístupnil české překlady Aristotela. Nastoupil na Akademii výtvarných umění v Praze a Filozofickou fakultu UK, následně působil na Akademii výtvarných umění v Praze a na Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci.

V roce 2010 získal Cenu Toma Stopparda za původní esejistickou práci v českém jazyce za svou knihu Architektonika a protoarchitektura. V roce 2015 získal Cenu F. X. Šaldy udílenou za vynikající výkon v oblasti umělecké kritiky za knihu Proklouznutí neboli smrt.