Co ukázal víkendový kongres ODS

Fiala je na začátku už příliš dlouho

Co ukázal víkendový kongres ODS
Fiala je na začátku už příliš dlouho

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

V hantýrce investorů a zakladatelů firem v Silicon Valley narazíte na slovo „scale“ (měřítko, rozsah). V ekonomii „economies of scale“ znamená úspory z rozsahu, ale tamní investoři ho používají i jako sloveso. „It doesn‘t scale“ znamená, že určitá softwarová aplikace nebo organizační postup či firma funguje při určitém objemu uživatelů, prodejů atd. Ale když má zvládnout řádově vyšší objemy, tak už nefunguje. ODS se přihodilo něco podobného. Je to velmi pěkná dvanáctiprocentní strana. Ale na vyšší procenta její současná verze není stavěná.

Platí to i o předsedovi strany osobně. Kandidoval bez oponenta a byl znovuzvolen drtivou většinou hlasů. Mezi zvolenými členy vedení není žádný jeho veřejně známý kritik. To v politických dějinách ODS není normální – a to byla v Klausově éře nálepkována jako strana jediného muže. Zadrhnutí, které se událo – nezvolení jediné nominované kandidátky na první místopředsedkyni –, nemělo žádný artikulovaný politický obsah. To když delegáti na kongresu v roce 2010 revoltovali a nezvolili Davida Vodrážku, věděli dobře, že odmítají víc než jen jeden jeho nejapný projev.

Petr Fiala vytáhl ODS z naprostého dna, zhostil se úkolu, který nikdo nechtěl. Za to si získal ohromný respekt a po prožitém martyriu se jevil volební výsledek okolo deseti procent jako velké zadostiučinění. To vyneslo Fialovi ve straně velikou důvěru a silnou pozici. Posilovanou možná ještě kolektivní pamětí, že v minulosti předsedové strany neodcházeli dobrovolně a nedopadalo to úplně uspokojivě. Nikdo v této straně nechce být ten, kdo vráží dýku do zad. Ale Fiala jako by byl pořád na začátku. Důvěru, kterou si získal v rámci strany, se nedaří dostatečně silně replikovat směrem na veřejnost. It doesn‘t scale.

Fiala nepředstavuje politický program, ale určitý politický temperament. Ten má svou cennou stránku, jíž je on sám dobrým vykladačem. Ale má taky svou slabší stránku, jež vynikne v kontextu postřehu (vypůjčil jsem si ho od jednoho komentátorského kolegy): Všichni předsedové našich opozičních demokratických stran (bez Pirátů) jsou původní profesí učitelé. A je to vidět. Jejich preferovanou metodou komunikace je jednosměrný výklad. Preferovaným prostředím takové, kde jsou jednoznačně dány hierarchické vztahy a nesoupeří se o ně. A osvědčují se tím, že něco vědí, méně už, že něco dělají. Jsou to býložravci, kteří na masožravého Babiše nestačí.

Tak jako Fiala cizeluje v podstatě stále týž projev, osvojili si politici dnešní ODS svá schémata vystupování. Je to především nekonkrétnost. Tolikrát jsme od ODS slyšeli, že zruší zbytečné regulace, předpisy, byrokratickou zátěž. Ale ten závazek není v očích veřejnosti spojován s žádným konkrétním krokem.

Minulý týden si pirát Mikuláš Ferjenčík stěžoval, že jeho návrh na snížení zdanění práce prošel bez povšimnutí, ale když nadhodil jako možnou kompenzaci výpadku daňových příjmů zdanění konopí, hned se všichni začali zajímat. Ale na tom není nic ke stěžování, Ferjenčík bezděky objevil prastaré pravidlo marketingu. Takže v prosazování snížení zdanění práce pokročil víc než všichni, kdo se o to léta snažili před ním. A bylo jich požehnaně, včetně ODS.

O marketingu mluvil enfant terrible proběhlého kongresu, řeporyjský starosta Pavel Novotný. Ale ten pro mě nebyl nejdůležitějším poznatkem jeho vystoupení. Bylo jím něco jiného: tento člověk, na veřejnosti známý tím, jak dobře umí prodávat sám sebe, zároveň velmi intenzivně prožívá loajalitu vůči ODS. Pro mě to znamená, že ODS se musí otevřít lidem různých životních zkušeností a temperamentů. Jako byl ostatně Jaroslav Kubera, za kterého ODS nemá náhradu.

Místo toho se v ODS konzervatismus lacině osvědčuje výroky podle schématu „Pokud chcete bojovat za transgender, tak se mnou nepočítejte“. Jsou to prázdná gesta, nikdo nechce v ODS bojovat za transgender. Nevadila by tolik, kdyby konzervativní ODS zároveň nekývla na odložení maturity z matematiky. Je to ústupek obecnému lenivému tíhnutí k okecávacím studijním oborům, na jehož konci stojí jak snadné podléhání genderové ideologii, tak i ztráta konkurenceschopnosti země. Ale schovávat se za profesora Fialu je lehčí než být konkrétní.

22. ledna 2020