Ivan Bartoš obhájil funkci předsedy Pirátské strany, neměl žádného protikandidáta. V přímé volbě, jíž se mohli zúčastnit všichni členové Pirátů, pro něj hlasovalo 276 z 293 členů strany. Dalších 17 se zdrželo. Hlasovalo asi 60 procent členů strany. Vývoj Pirátů po sněmovních volbách, kdy se poprvé dostali do dolní komory, zhodnotil v kandidátské řeči velmi pozitivně. „My máme šanci uspět v dalších volbách a porazit třeba i hnutí ANO,“ uvedl Bartoš. Piráti si dle něj musí klást vysoké cíle.

„Pracuji pro Piráty už osm let. Kromě manželství a hudby, kterou mám rád, se stala asi nejdůležitější věcí po těch dvou zmíněných v mém životě. Není to lehká práce,“ řekl v projevu Ivan Bartoš. Pozitivně zhodnotil i minulost strany. „Historicky jsme neudělali nic, za co bychom se měli stydět,“ odpověděl Bartoš na dotaz z publika, co by udělal během doby strávené v čele strany jinak. 

Bartoš zopakoval, že Piráti budou v následujícím volebním období konstruktivní opozicí, ale v příštích volbách jim věští velký úspěch a účast na vládě. „To, jak budeme nyní fungovat, ovlivní vývoj Pirátské strany v následujících letech. I opoziční práce, pokud se dělá dobře, se přetaví v hlasy. My máme šanci uspět v dalších volbách a porazit třeba i hnutí ANO. V dalším volebním období bychom se měli aktivně podílet na vládě. Když se podíváte na první velký průzkum po volbách, ukázala se podpora Pirátů ve výši 14 procent, a to jsme byli v té době nejvíce kritizováni za kroky v poslanecké sněmovně,“ řekl Bartoš. Za prioritu označil i komunální volby, které se konají na podzim.

Zasedání celostátního fóra v Brně se účastní zhruba dvě stovky Pirátů, další členové strany ale mohou hlasovat po internetu. Do volby se zapojilo 293 z 541 oprávněných členů.

Z Pirátů chce Bartoš udělat velkou decentralizovanou liberální stranu, která bude mít zastoupení ve všech regionech a umožní uplatnění v politice schopným lidem, kteří dosud byli politickou praxí znechuceni. „Klíčový cíl je převod strany v organizaci, která bude skutečně fungovat jako liberální demokratická politická síla v zemi,“ řekl Bartoš. Ve funkci bude následující dva roky.

Piráti nepodpoří v prezidentských volbách žádného kandidáta

Podobně jako většina parlamentních stran nemají Piráti svého prezidentského kandidáta. Nebudou ani žádného ze stávajících devíti prezidentských kandidátů podporovat, uvedl v kandidátské řeči Bartoš. Nově zvolený předseda, který Piráty do sněmovny dovedl, je v čele strany od dubna 2016. Před tím post zastával v letech 2009 a 2014. Mezi lety 2014 a 2016 jej vystřídal Lukáš Černohorský.

Po volbě předsedy v sobotu odpoledne následuje volba místopředsedů. O funkce se uchází předseda poslaneckého klubu Jakub Michálek, poslanci Mikuláš Peksa, Radek Holomčík, Olga Richterová a Petr Třešňák. Kromě nich i vysokoškolský učitel Giuseppe Maiello, o němž jsme psali ZDE, ředitel vydavatelství Altar Martin Kučera a ředitel zdravotnické neziskové organizace InAverz Zdeněk Hřib. Nominován byl i Jan Köchert, jenž se ale kandidatury vzdal.

Do druhého kola volby místopředsedů, v níž hlasovalo 287 Pirátů, postoupili Holomčík, Kučera, Michálek, Peksa a Richterová. Zvoleni budou čtyři místopředsedové. Pro postup do druhého kola bylo třeba získat 140 hlasů.

Celostátní fórum Pirátů o víkendu projedná také návrh na dílčí úpravy stanov. Týkají se úpravy pravidel pro schvalování nových členů strany a na omezení kumulace funkcí ve straně. Toto omezení by se nemělo vztahovat na veřejné funkce.

Celostátního fóra Pirátů se účastní každý člen strany. Většina jeho jednání se koná na internetu, podle stanov se ale přinejmenším jednou ročně musí uskutečnit i fyzické setkání celostátního fóra. Na těchto zasedáních se volí vedení a uskutečňují se zásadní hlasování, například o změnách stanov.