komentář daniela kaisera

Vyčerněný blackout v Británii

komentář daniela kaisera
Vyčerněný blackout v Británii

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Událost, která se nestane mediálním trhákem, i když má předpoklady se jím stát: okurková sezóna; Londýn, město tak emblematické pro západní civilizaci a její pokrok, dějiště různých dystopií včetně docela nedávného filmu Potomci lidí; zvýšená pozornost věnovaná v posledních měsících tzv. klimatické politice a s tím spojený důraz na "zelenou energii".

V pátek odpoledne zažila  jihovýchodní Anglie včetně částí Londýna, ale také Wales a části severní Anglie mohutný výpadek proudu, jakému se říká blackout. Na některých místech nešel proud přes dvě hodiny, vlaky tím pádem nabíraly zpoždění ještě dlouho potom. V oficiální zprávě správce sítě National Grid se uvádí, že zhruba v 17 hodin tamního času zkolabovaly dva velké zdroje proudu: plynová elektrárna v hrabství Bedfordshire a o pouhé dvě minuty později velká sluneční farma Hornsea v Severním moři. Frekvence v národní sítí spadla pod optimum 50 hertzů a správce sítě byl přinucen na mnoha místech vypínat veřejné osvětlení, v Londýně přinejmenším jednu linku metra, ve městě Ipswich postihlo krácení proudu i nemocnici atd. Celkem se odhaduje, že blackout nějak zasáhl téměř milion lidí.  

Objevily se chlácholivé úvahy, že chyba byla kdesi v řídícím systému, tedy: lidský faktor, nikoliv technologie. Jenže také existuje hlášení National Grid vydané jen asi 40 minut před kolapsem. V něm se pyšně uvádí, že toho dne je tak krásně a přitom tak větrno, že obnovitelné zdroje vyrábějí momentálně až dvě třetiny elektřiny,  samotné větrníky pak neuvěřitelných 46,7 procenta. Zmíněná větrníková farma se prostě zahltila. A ačkoliv ona i plynovka naběhly po zhruba patnácti minutách znovu, výpadky energie přesto byly obří.

Mohou se objevit důležité detaily, které teď neznáme, ale spíš se neobjeví, protože o věci není v médiích do té či oné míry upsaných ortodoxii klimatické změny velký zájem psát. Ale i kdyby se objevily a mluvilo se o nich dostatečně, je zřejmé, že rozvodné sítě se s prudkým nárůstem podílu "zelené energie", za kterou při přírodních rozmarech zaskakují nejlépe právě plynové elektrárny, budou zranitelnější, nevypočítavější a těžší na řízení, než když většinu proudu vytvářely uhelné a jaderné bloky, jimž kritici vyčítali všelicos kromě nestability. A aby blackouty nebyly častější, bude potřeba všude, kde se masivně staví tzv. obnovitelné zdroje, tedy i u nás, ohromně investovat do přenosových sítí.

Další hlášení, které vám drtivá většina médií nepřinesla, je čerstvá žaloba australského energetického regulátora AER na čtyři firmy provozující v Jižní Austráli velké větrníkové parky. AER je viní z blackoutu 28. září 2016. I ten postihl téměř milion lidí a ve velkých částech Jižní Austrálie, tohoto pionýra v zelené energii uvnitř australské federace, trval po celý den.

V Evropské unii jsou pro energetickou politiku zásadní dva státy. Francie díky vysokému podílu proudu z atomových elektráren není v tomto ohledu zranitelná, naopak Německo, dnes už téměř bez jádra a v dohledné době ještě bez uhelných elektráren, velice. Mezi českými odborníky se říká, že tuzemská správa rozvodné sítě už několikrát Německu pomáhala odvrátit blackout. Dělají to i Francie a Polsko. O ničem z toho se na veřejnosti fakticky nepíše a nemluví. Jaký je to rozdíl oproti meteorologickému zpravodajství, které i letos v létě avizovalo a pak (často nepřesvědčivě) hlásilo teplotní rekordy jako důkaz klimatické změny. 

12. srpna 2019