Ministři kabinetu Andreje Babiše neztratili ani po první vlně koronavirové krize choutky na změnu ústavy. Nejdál se zatím dostal ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), který chce protlačit od ústavy zakotvení Ústředního krizového štábu nebo vyhlašování stavu nebezpečí. Návrh počítá s tím, že po vyhlášení stavu nebezpečí by se osekala ústavní práva občanů jako při vyhlášení nouzového stavu. Úprava by omezovala právo na nedotknutelnost obydlí, vlastnické právo, svobodu pohybu, shromažďování a podnikání.

Ani ústavnímu právníkovi Janu Kyselovi není jasné, proč by se měla dále posílit moc vlády, která by stav nebezpečí mohla vyhlašovat například při kybernetickém útoku či období sucha.

Po vypuknutí karantény před koronavirovou nákazou přišel s prvním pokusem posílit moc vládě ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), který chtěl při vážném ohrožení státu oslabit roli Poslanecké sněmovny a Senátu. Nakonec návrh spadl pod stůl po velké kritice, kdy ministerstvo obrany uvedlo, že se jednalo pouze o doporučení odborné skupiny. Dalším, kdo se pustil proti ústavě, byl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO), který svými mimořádnými opatřeními omezoval podnikání, což mu později soud zrušil.

Se zásadní změnou ale přichází ministr vnitra Jan Hamáček, který se znovu vyhoupl do nejvyššího křesla v Ústředním krizovém štábu. Během přibývajících případů nakažených lidí koronavirem připomněl, že v přípomínkovém řízení leží jeho návrh na změnu ústavy. Podle něj by se tak daleko snadněji reagovat na krizové situace, jako je epidemie či pandemie.

Důvodem ke změně je podle ministerstva vnitra i fakt, že stav nebezpečí je v krizovém zákoně a vyhlásit ho může jen hejtman v konkrétním kraji. Změna by tak měla přinést to, že nově by stav nebezpečí vyhlašovala i vláda, podobně jako nouzový stav. „To nám mnohem lépe umožní reagovat na situaci, kdy ohrožení života, zdraví, majetku, životního prostředí nebo bezpečnosti nedosahuje značného rozsahu, a není tak nutné vyhlásit stav nouze,“ uvedl Jan Hamáček.

I když Hamáček uvedl, že chce pouze zavést předstupeň před nouzovým stavem, tak ústavní práva občanů budou stejně omezena, jako v případě velkého nebezpečí. Úprava by totiž omezovala právo na nedotknutelnost obydlí, vlastnické právo, svobodu pohybu, shromažďování a podnikání. Ministr vnitra by tak chtěl stejné pravomoci omezovat ústavní práva jako při nouzovém stavu. Stav nebezpečí by se pak mohl vyhlásit například při epidemiích, příchodu suchého období nebo při kybernetickém útoku.

Podle ústavního právníka Jana Kysely ale nedává moc velký smysl omezovat ústavní práva hned více úpravami, když vše již adekvátně řeší vyhlášení nouzového stavu. „Krizový zákon nyní mají k dispozici hejtmani a nikoliv vláda. Zde ministerstvo vnitra řeklo, že je to divné, že máme výjimečné stavy s ústavní oporou a jeden bez ústavní opory, tak dáme stav nebezpečí do ústavního zákona o bezpečnosti. S tím já problém nemám. Je zde ale otázka, proč se musí nutně stav nebezpečí dávat jak hejtmanům, tak i vládě, když vláda má k dispozici nouzový stav. Když se do návrhu podíváme, a máme na jedné straně stav nebezpečí a na druhé straně nouzový stav a obojí vyhlašuje vláda, tak z ústavní konstrukce nechápu, proč bychom oba stavy měli mít,“ řekl pro Echo24 Kysela.

Podle něj jsou v návrhu určité textové změny, ze kterých se ale nedá moc blíže odhadnout důvod nové změny. „Proč si vláda hodlá přibrat další stav, když má stav nouze, to mi není jasné. A jak to souvisí s pandemií, to už tedy vůbec ne,“ dodal Kysela.

Změna není jasná ani členovi Unie obhájců Václavu Vlkovi, podle kterého je současná úprava stavů dostačující. „Máme zde jasné postupy jak na válečný stav, tak i pro nouzový stav. Aktivace je jasná a je to vždycky spojeno s omezením práv občanů. Ti lidé zde nejsou pro to, aby omezovali práva občanů. Jsou zde pro to, aby za všech okolností pro zajištění státního aparátu zajistili všechna práva občanům,“ řekl pro Echo24 Vlk.