Provozovatele restaurací se mohou těšit ze zrušení povinnosti kontrolovat lidem covidové certifikáty. To jim sice přilákalo část zákazníků zpět, bojovat však stejně musejí s prudkým zdražováním, které s sebou nese rostoucí inflace. Pokud budou ceny dál růst, dostanou se zřejmě do bodu, kdy bude lidí ubývat. „Není ale jiná cesta, u sousedů už se za naše ceny nikde nenajíte,“ říká pro deník Echo24 šéf Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. Na pohostinství tvrdě dopadl růst cen potravin, ale hlavně energií, kdy účty často narostly až několikanásobně.

Restaurace minulý víkend dosáhly nejvyšších tržeb i návštěvnosti od začátku roku. Významně k tomu přispěla právě zrušená povinnost prokazovat se covidovými certifikáty, což platilo od konce listopadu. Proti době před vypuknutím pandemie je ale návštěvnost gastronomických podniků stále slabá.

„Leden a únor hospodským přinášejí každoročně nejnižší tržby i návštěvnost. Z jejich nárůstu na konci minulého a začátku tohoto týdne máme samozřejmě radost i my, lze ale předpokládat, že tato čísla ještě spadnou,“ tvrdí mluvčí SaltPay Jana Kohoutová. Do návštěvnosti se promítá i nyní téměř desetiprocentní inflace a tudíž zdražování, které může návštěvníky restaurací odrazovat.

„Je jasné, že se zvyšující se inflací a růstem cen nastává situace, kdy lidé začnou více šetřit. Lze očekávat, že i do restaurací tím pádem bude chodit méně lidí. Když si ale vezmete zdražení, které sice může dosahovat až těch deseti procent, tak tu nominální hodnotu pokrmů až tak zásadně nezvedne. Pokud bychom brali průměrnou cenu jídla 150 korun, tak k tomu budeme mít zhruba patnáctikorunový nárůst,“ domnívá se šéf Asociace hotelů a restaurací Stárek.

Nejdražší obědy byly v Praze, kde za ně lidé museli vydat 176 korun, meziročně o zhruba 15 korun více. Naopak nejlevněji se přes poledne Češi najedli v Karlovarském kraji, kde za oběd zaplatili průměrně 142 korun. V porovnání s lednem uplynulého roku tu cena stoupla o čtyři koruny.

Podle Luboše Kastnera, místopředsedy Asociace malých a středních podniků, se restaurace rozhodly ke zdražení také proto, aby nemusely snižovat kvalitu či množství porcí. „Pokud nechcete dělat velké kompromisy v kvalitě, které se samozřejmě dají formou náhražek, polotovarů nebo nějakým jednoduchým, nekvalitním vařením, tak to se dá docílit, ale pokud touto cestou nejdete, tak samozřejmě ty ceny obědů musejí odpovídat,“ míní Kastner.

Na nízké ceny jídel oproti jiným západním zemím upozorňuje i Stárek. „Musíme mít na paměti, že u nás jsou ceny v pohostinství na opravdu nízké úrovni. Srovnáme-li to se sousedním Rakouskem, ani za dvojnásobnou cenu jako u nás se tam v poledne nenajíte,“ tvrdí Stárek.

„Z pohledu běžného zákazníka je však jasné, že pokud budou ceny dál růst, dostaneme se do bodu, kdy restauracím budou zákazníci ubývat. Není ale jiná cesta, vezmeme-li v potaz, že restauratérům stoupli až o dvě stě procent jen energie,“ říká Stárek.

I po pandemických zákazech a omezeních zeje často spousta dříve běžně plně obsazených podniků prázdnotou. Týká se to samozřejmě hlavně těch v centrech měst, které byly závislé na zahraniční klientele. Chování lidí se však v tomto směru obecně proměnilo. Je těžké rozlišit, zda v tom hraje roli spíše pandemie, či právě zvyšující se ceny.

„Lidé si zvykli na to, že je pro ně dostatečnou náhradou za chození do restaurací domácí setkávání v soukromí. Podle různých průzkumů to takto praktikuje až čtvrtina. Lidé se to učili ještě před covidem, ale teď to ještě více akcelerovalo,“ uvedl Stárek.

Co se pak týká hotelů a zájmu o ubytování, kromě horských oblastí jsou zařízení obsazená pouze zhruba z patnácti procent. „Když ale sledujeme právě zájem o pobyty na horách, vidíme, že je solidní, a že tady se lidé příliš šetřit nechystali. Stejně tak si myslím, že lidé navzdory zdražování pojedou na tradiční letní dovolenou a dopřejí si tam tak, jak to mají rádi. Ten trend je takový, že lidé opravdu odjet chtějí. Co víme, tak je zatím zájem i například o různé wellness víkendové pobyty,“ dodal Stárek.

Inflace v Česku v lednu meziročně zrychlila na 9,9 procenta z prosincových 6,6 procenta. Meziroční růst spotřebitelských cen byl nejvyšší od července 1998, kdy činil 10,4 procenta.