Pokud projde legislativním procesem novela daňového řádu, kterou připravuje ministerstvo financí, nebude už možné se s daňovým přiznáním beztrestně opozdit ani později zaplatit daň. Doposud se mohli plátci daně spolehnout na pětidenní pardon za pozdní podání daňového přiznání i zaplacení daně, novela to ale navrhuje zrušit.

Resort ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) to navrhuje s ohledem na to, že novela zároveň snižuje úrok z prodlení.

„Současný stav vytváří nežádoucí rozdíl mezi těmi, kteří si povinnosti plní řádně a včas (ti tvoří většinu) a těmi, kteří programově porušují zákonem stanovený termín splatnosti spoléhajíce na to, že po určitou dobu za toto porušení povinnosti dosud nebyla žádná sankce,“ obhajuje resort důvod změny. „S ohledem na to, že návrh zákona přináší významné snížení úroku z prodlení, se navrhuje odstranit výjimku pro pozdní zaplacení. V návaznosti na to je obdobné řešení navrženo též u výjimky pro pozdní podání daňového přiznání,“ uvedl za resort pro Echo24 Zdeněk Vojtěch.

Zachovat bezsankční toleranční období ale žádají v připomínce k novele například drobní živnostníci, sdružení v Asociaci malých a středních podniků a živnostníků (AMSP). Podle té změna může uškodit právě malým firmám. „Návrh ruší zákonnou možnost prodloužit si lhůtu pro podání tvrzení. Jedná se řádově o dny, které však nepočítají s tím, že zejména v malých a středních firmách velmi často neexistuje okamžitá zastupitelnost, tj. odpovědná osoba může čerpat dovolenou na zotavenou, nebo mohou nastat problémy technického rázu, jakož též například banka má vyhrazenou otevírací dobu, tj. nepracuje non-stop,“ uvedla asociace ve své připomínce.

U DPH výjimka zůstává

Navrhovaná změna se ale netýká všech druhů daní. „K odstranění liberační doby u podání daňového přiznání však nedochází u všech druhů daní. V případě daní vyměřovaných za zdaňovací období kratší než jeden rok (například daň z přidané hodnoty, spotřební daně) zůstává výjimka zachována,“ sdělil dále Zdeněk Vojtěch z ministerstva financí. V případě daní z příjmů je ztráta pětidenní tolerance kompenzována nově navrhovanou možností měsíčního prodloužení lhůty v případě elektronicky podaného daňového přiznání, dodal resort.

Doba pěti pracovních dnů, kdy nevznikala sankce za opožděné tvrzení daně, platila od roku 2011. „Tato změna nás vrátí do starých kolejí, na které jsme byli zvyklí,“ okomentoval změnu pro Echo24 daňový poradce ze společnosti Grinex Richard Jahoda. „Ztrátu liberace ale nepovažuji za zásadní omezení práv daňových poplatníků,“ dodal.

Naopak za zhoršení pro daňové subjekty považuje zrušení liberační lhůty pro některá podání daňového přiznání a úhradu daní daňová poradkyně Deloitte Legal Alena Wágner Dugová.

„Novela daňového řádu přináší některé pozitivní změny pro daňové subjekty, jako je například zlepšení funkcionalit daňové informační schránky či poměrně velké snížení úroku z prodlení. Na druhou stranu novela obsahuje i některá zhoršení pro daňové subjekty, a to například zrušení liberační lhůty pro některá podání daňového přiznání a úhradu daní, kdy je z pohledu ukládání finančního postihu podle současné právní úpravy tolerováno několikadenní zpoždění,“ uvedla i daňová poradkyně Deloitte Legal Alena Wágner Dugová.

Odborníci u novely vítají hlavně změny u nadměrných odpočtů DPH

Daňoví odborníci vítají u novely daňového řádu především změnu ohledně nadměrných odpočtů u DPH a snížení úroků z prodlení. Naopak za problematické považují nově možnost zahájit daňovou kontrolu korespondenčně nebo právě zrušení pětidenní lhůty na podání daňového přiznání bez sankce.