RIZIKO ROSTOUCÍ INFLACE

Rekordní inflace se může udržet dlouho. Zrychluje ji také strach ze zelených plánů

RIZIKO ROSTOUCÍ INFLACE
Rekordní inflace se může udržet dlouho. Zrychluje ji také strach ze zelených plánů

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Alarmující růst inflace předčil očekávání všech včetně České národní banky (ČNB), která se tím může dostat do velkých potíží. Ekonomové varují před tím, že proti dnešní inflaci a znatelnému zdražování bude těžké bojovat, problém je totiž tentokrát na straně nabídky. Firmy kvůli přerušeným dodávkám a vysokým nákladům vyrábějí draze a nestačí pokrývat poptávku. Hrozí navíc, že inflaci může ještě více popohnat obava ze zdražování běžného života kvůli zeleným plánům Evropské komise. Do růstu cen tuzemských energií se už promítla třeba přísná bezemisní politika Německa, kde je nyní elektřina nejdražší v historii.

Meziroční inflace v srpnu vystoupala na 4,1 procenta a byla tak nejvyšší za posledních třináct let. ČNB takový nárůst nečekala a odhadovala hodnotu o celý jeden procentní bod nižší. To, že by se centrální banka až takto zmýlila v odhadu, není příliš častá situace, mezi bankéři tak panují značné obavy z toho, že se jí nebude dařit plnit inflační očekávání. Inflační cíl je nyní přitom stanoven na úroveň dvou procent.

Ekonomové pak upozorňují na to, že hlavním problémem není 4,1procentní obecná inflace, ale ta jádrová, která nezahrnuje proměnlivý růst cen například energií nebo potravin. „Při provádění měnové politiky, kterou má u nás v gesci ČNB, je to předně právě jádrová inflace, na kterou se klade zřetel. Je totiž na rozdíl od obecné inflace očištěna o tradičně kolísavější položky typu cen potravin nebo cen energií. Jinými slovy, je to právě inflace jádrová, která nyní vykazuje nejvyšší hodnotu od 90. let. A tím je celá věc závažnější, protože to znamená, že se takto vysoká inflace může také stabilněji udržet,“ sdělil deníku Echo24 hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Jádrová inflace nyní dosahuje 4,8 procenta a pokud se na tak vysoké hodnotě udrží, může se to promítnout do očekávání lidí i firem a také do mzdových vyjednávání. Že se jedná jen o přechodný dopad koronavirové pandemie, už tak nebude možné tvrdit.

Se současnou inflací navíc může být těžké bojovat, protože se liší od těch běžných. „Proti inflaci, kterou jsme znali doposud od 90. let, tedy proti poptávkové inflaci, máme celkem silné nástroje. Když centrální banka zvýší úrokové sazby, investoři začnou méně investovat, lidé méně kupovat. Dlouhodobá prosperita se sice může snížit kvůli snížení investic, ale inflaci snížená poptávka ochladí. Ale když je dnešní inflace nákladová, tak s ní zvyšování sazeb moc nezmůže. Firmy kvůli nákladům vyrábějí draho a vyšší úroková sazba jim tu výrobu ještě trochu prodraží,“ uvedl pro Echo24 hlavní ekonom skupiny Natland Petr Bartoň s tím, že takový typ inflace byl v západním světě naposledy během ropného šoku v 70. letech.

Centrální banka se tedy už nyní chystá měnovou politiku silně utahovat. Aktuální úroková sazba 0,75 procenta také zřejmě ještě vyroste nad očekávání. Podle odhadů by se mohla dostat v příštích dvanácti měsících dostat dokonce až na 2,5 procenta, což by se mohlo významněji promítnout do zdražování hypoték.

„Když byla naposledy základní úroková sazba ČNB po delší dobu na úrovni 2,5 procenta, v letech 2006 až 2007, pohybovala se průměrná úroková sazba hypoték v Česku v pásmu od zhruba čtyř do 4,4 procenta. Nyní průměrná sazba hypoték činí přibližně 2,3 procenta. Nelze tedy vyloučit, že právě i kvůli včerejší poplašné inflaci zdraží hypotéky v Česku v příštích dvanácti měsících v průměru až o dva procentní body. To už by znamenalo zásadní zhoršení dostupnosti financování vlastního bydlení. A také problém pro ty, co už nyní splácejí svoji hypotéku takzvaně na krev,“ varuje Kovanda.

Ekonomové ani bankéři se však neshodnou. Platí, že úrokové sazby hypoték dále porostou a doba, kdy bylo nejvýhodnější si o půjčku na bydlení požádat, je pryč. „Ale neporostou o tolik, o kolik poroste inflace. A to z několika důvodů. Jedním je konkurence mezi poskytovateli hypoték. Ty jsou stále velice nízkorizikovou investicí, i v případě nesplácení má banka zaručenou náhradu kvůli rostoucím cenám nemovitostí, které rostou ještě rychleji než inflace,“ domnívá se Bartoň.

Inflace neroste jen v Česku, ale trápí i zbytek Evropy. Dobře je to vidět v Německu, kde výše inflace dosahuje třicetiletých maxim. Vzhledem k tomu, že je navíc německá ekonomika daleko ve snaze k přechodu na bezemisní energetiku, je zde aktuálně cena elektřiny doposud na nejvyšší úrovni. Vzhledem k tomu, že je český trh s elektřinou s tím německým úzce propojen, zdražování energie se promítá zásadně i do našich cen elektřiny.

To souvisí i s celkovým směřováním Evropské unie k bezuhlíkové budoucnosti v rámci Green Dealu, které může hrozbu trvalejší vysoké inflace ještě posílit.

„Očekávání lidí a firem, že zelenání Evropy bude pro celou evropskou ekonomiku znamenat velké náklady, nejen energetické, ale i geopolitické, v nich může upevnit dojem, že výrazná inflace bude opravdu trvalejšího rázu. Pak by skutečně nastala nová etapa vyššího cenového růstu, která v době mizivě úročených úspor může přinést sociální bouře, a nakonec i smést ambiciózní zelené projekty EU,“ tvrdí Kovanda.

 

19. září 2021