Zajistit dostatečnou kapacitu lůžek v nemocnici za jakéhokoli vývoje epidemie dostal do premiéra Andreje Babiše (ANO) nový ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO). Ten také nyní hovoří o vážné situaci v Praze, kde jsou podle něj lůžka s ventilátory téměř vyčerpaná, chce také rušit rozlišování mezi lůžky pro covidové a necovidové pacienty. Ředitelé pražských nemocnic přitom hlásí, že zatím problémy nemají a shodují se na tom, že přílišné vyčleňování další lůžkové kapacity pro koronavirové pacienty může vést k omezení ostatní péče.

„V Praze se vyčerpala lůžka s plicní ventilací určená pro pozitivní případy koronaviru. Přestávají se rozlišovat lůžka určená pro tuto nemoc a jiné diagnózy,“ řekl Prymula během své páteční tiskové konference.

Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), je aktuálně k dispozici celkem 22 872 lůžek s možností dodávat pacientovi kyslík. Pro pacienty s covidem je vyhrazeno 979 z nich. Co se týče Prahy, standardních lůžek s kyslíkem je volných zhruba 20 procent, na jednotkách intenzivní péče a anesteziologických a resuscitačních odděleních je neobsazených ještě 11 procent z nich.

Podle údajů pražské hygieny bylo v pátek v hlavním městě 60 lidí hospitalizováno, z toho 25 jich muselo být připojeno na plicní ventilátor.

Jak ale uvádí ředitel pražské Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) David Feltl, nemocnice zatím problémy nemá. Upozorňuje také na to, že ho znepokojuje, jak velký prostor je koronavirové pandemii věnován na úkor jiných nemocí, což může být do budoucna velmi nebezpečné. „Máme kapacitu, ale v určité chvíli už je ta kapacita na úkor jiné péče,“ uvedl Feltl v České televizi s tím, že ve VFN takový problém ale zatím nenastal.

„Za normální situace nemocnice využívají třeba 90 procent lůžkové kapacity, těch deset procent je tam tedy k dispozici dejme tomu navíc. My ale musíme počítat s tím, že pokud by byl vysoký nárůst hospitalizací, tak něco absorbujeme, ale zkrátka budeme muset omezovat péči jinou,“ říká Feltl.

Na jaře zřízená lůžka pro těžké případy nákazy některé nemocnice později rušily, podle nich se jim nevyplatilo je udržovat, protože na to od státu žádné peníze navíc nedostávaly. Podle odborníků je nejdůležitější, aby nemocnice spolupracovaly navzájem a byly schopné v případě přetížení pacienty přesouvat mezi sebou. „Teprve až dojdou i všechna tato volná lůžka, došlo by na omezování i nějaké jiné péče, to je ale až ten poslední krok,“ vyjádřil se k tomu epidemiolog Roman Chlíbek.

Motol je schopen situaci ustát

O tom mluvil také šéf motolské nemocnice Miloslav Ludvík. Když se podle něj jedna nemocnice lůžkově naplní, posílají se pacienti do jiné. Ludvík řekl, že nemocnice Motol je schopna situaci ustát. Ihned může vyhradit pět desítek lůžek. Fakultní nemocnice v Motole už také otevřela nové oddělení pro ty hospitalizované, kteří potřebují oxygenoterapii.

„Doteď byli pacienti na jednotlivých odděleních. Vyčlenilo se 20 lůžek pro oxygenoterapii na Pneumologické klinice, tak jak to bylo na jaře a tam se přesunou ti pacienti, kteří potřebují kyslíkovou terapii. Co se týká pacientů na umělé plicní ventilaci, pokud by stoupl jejich počet na 20, bude se opět zprovozňovat Covid jednotka s 20 lůžky,“ uvedla pro deník Echo24 mluvčí motolské nemocnice Pavlína Danková s tím, že nemocnice k omezení plánované péče zatím přistoupit nemusela.

Ředitelé pražských nemocnic se však nicméně shodují tom, že nejdůležitější je, aby nemocnice evidovaly případy a poskytovaly správné údaje. Feltl také uvedl, že situace se kvůli počtu nakažených nyní zdá být vážná, je však prý přesvědčen, že díky fungující zdravotní péči na tom může být Česko třeba za dva měsíce již mnohem lépe.

V nemocnicích je podle posledních údajů (k 24. 9.) ministerstva 740 pacientů s koronavirem, z toho 151 v těžkém stavu. Oba údaje jsou nejvyšší od začátku epidemie v Česku. Od začátku září se počet hospitalizovaných zvýšil bezmála na čtyřnásobek, ve vážném stavu je přibližně třikrát více lidí než počátkem měsíce. Podíl hospitalizovaných z celkového počtu nakažených se ale pohybuje okolo 2,4 procenta, což je výrazně méně než na jaře, kdy byl i nad deseti procenty.