Ruský prezident Vladimir Putin opět pohrozil Západu použitím jaderných zbraní, takovou eskalací by ale prolomil tabu z dob studené války a vyvstává otázka, jak bude reagovat jeho nejsilnější protivník, Spojené státy. Podle analýzy webu Bloomberg má šéf Bílého domu Joe Biden několik možností, například zaujmout stejný postoj, či Putina a jeho okolí odstranit.

Ruský prezident by podle analytiků mohl oprášit ruskou doktrínu, kterou Západ nazývá „eskalovat k deeskalaci“. Znamená to přejít na použití jaderných zbraní, aby se Rusko vyhnulo prohře v nejaderné válce. V takovém případě by Putin odpálil pár „taktických“ atomových bomb, respektive by způsobil menší výbuchy, které jsou ale dostatečně velké na to, aby eliminovaly pozice ukrajinské armády, aniž by například vymazaly z povrchu celé město.

Svržením takových bomb by Putin dal najevo, že je takového kroku skutečně schopný, a vyslal by signál, že takových útoků může přijít více a v ničivějším měřítku. Jeho motivací by bylo donutit Ukrajinu ke kapitulaci, vyloučit Západ z konfliktu, vyhlásit vítězství a udržet se u moci.

Takový akt zoufalství by znamenal jeden z nejtemnějších obratů v historii od Hirošimy a Nagasaki, podotýká web. Drsný krok by zabil, zmrzačil a ztraumatizoval obrovské množství lidí a způsobil by trvalý teror po celém světě. Nejen Západu, ale i Putinovým „přátelům“, proto visí nad hlavou otázka, k jaké reakci se při takové akci rozhodnout.

Putinova eskalace by totiž prolomila tabu z dob studené války proti používání jaderných zbraní k čemukoli jinému než k odstrašování. Pokud by mu takový útok prošel, další jaderné státy by si vzaly z Ruska příklad a povolily by své hranice. To by zase nutilo jiné země, které se vzdaly jaderných zbraní například ve jménu odzbrojení, jako to udělala Ukrajina v 90. letech, aby si vybudovaly vlastní arzenál. Znamenalo by to konec kontroly atomových zbraní a jaderná válka by se stala pravděpodobnější hrozbou na více místech.

Co by tedy podle analytiků měl americký prezident dělat? Musí samozřejmě Putina od takové myšlenky odradit a zároveň pro případ nouze připravit ráznou reakci. Matthew Kroenig z think tanku Atlantic Council shrnul několik možností. Jednou z nich je zněkolikanásobit všechna opatření, která již Západ proti Putinovu režimu uvalil, a Rusko zcela odříznout od západního světa. Místo toho, aby Západ ustoupil, by navíc poslal více zbraní na Ukrajinu, dále by postavil více vojenských sil i jaderných zbraní na východní frontu NATO.

Taková záměrně omezená reakce by měla za cíl zastavit spirálu eskalace dříve, než začne. Problém je v tom, že Putinovi tato reakce nemusí připadat natolik děsivá, aby se nechal odradit či dokonce zastrašit. Vyděděncem Západu se už stal a Rusové pod sankcemi trpí již několik měsíců. Navíc by se zdrženlivá reakce Ukrajincům i zbytku světa zdála nedostatečná a Kyjev by mohl ztratit odvahu. Diktátoři jako Kim Čong-un by mohl dojít k závěru, že i přes vypálení jaderné bomby by nemusel čelit tvrdé a nekompromisní reakci.

Podle analytika musí být proto Bidenova reakce silnější. Má dvě vojenské možnosti. Jednou z nich je reagovat stejně, a to také odpálením taktické atomové bomby s nízkou účinností, například v Severním ledovém oceánu nebo na vzdálené Sibiři. Putinovi by vyslal jasný signál a Ukrajince by ujistil silnou podporou ze Západu.

Problém je ale v tom, že by se taková taktika mohla převrhnout v apokalyptický scénář, který by vedl k sérii dalších výbuchů. Rusko je navíc, co se týče strategických jaderných zbraní, na tom stejně jako USA, také má asi desetkrát více taktických hlavic.

Lepší vojenskou možností je proto odpovědět americkým úderem konkrétně na ruské síly a cílem by mohla být přesná základna, která jaderný útok zahájila. To by Ukrajině a světu signalizovalo, že jakékoli porušení jaderného tabu bude potrestáno. A pro Putina by to znamenalo, že nemůže „eskalovat k deeskalaci“, protože Západ tvrdě zakročí.

Nevýhodou samozřejmě je, že se v tomto scénáři jedná o přímý střet mezi Ruskem a NATO, a tudíž s sebou nese riziko třetí světové války, která na konci avizuje apokalypsu.

Podle analytika je proto ještě lepší možnost, kterou si americký prezident zřejmě vybral, a to záměrně mlžit na veřejnosti. Sice tím nechává v nejistotě Ukrajince, ale výhodou je, že nechává v nejistotě i Putina a ten musí počítat s nejhorším.

Kroenig předkládá ale ještě jednu možnost. USA by mohly v případě jaderné eskalace vytvořit plány na změnu ruského režimu, tedy na odstranění Putina a jeho nejbližšího okruhu. V takovém případě by se Biden musel i přes nepřátelství spojit s Pekingem. Ten sice nominálně stojí za Moskvou, ale Čína stejně jako Indie, která v konfliktu zůstává nestranná, minulý týden při setkání s Putinem projevily „znepokojení“ nad jeho válkou. Bez ohledu na vzájemné konflikty, hrozba jaderné války by mohla sjednotit svět, myslí si Kroenig. Biden a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching a všichni ostatní světoví vůdci by mohli odložit své neshody a poslat Putinovi jasnou zprávu: „Vydejte se nukleární cestou a my se postaráme, abyste byl pryč.“