Situace na trhu s energiemi je nadále kritická, především ceny plynu se stále pohybují velmi vysoko. Dodavatelé navyšují ceníky a lidé, kteří neměli ceny fixované, tak musí přistoupit na často velmi vysoké zálohy. Pražská domácnost v běžném bytě, která plynem topí, tak ročně platí dvakrát více než loni. Faktura může vystoupit nad 40 tisíc. Výrazně ceny navyšuje především společnost Pražská plynárenská. Ta se navíc ocitla v problémech kvůli chybějícím zásobám plynu a od města musela žádat finanční pomoc. To kritizuje například energetický analytik Vladimír Štěpán, který tvrdí, že firma se zachovala velmi nezodpovědně.

Pražská plynárenská jakožto jeden z tuzemských hlavních dodavatelů plynu měnila ceník poprvé už na konci loňského roku, od dubna pak cena plynu v základním ceníku vzrostla o více než 15 procent. Od června společnost zdraží plyn znovu, průměrně o 39 procent. Zdražuje ale i většina dalších dodavatelů. Ten, kdo neměl fixaci, tak příznivé ceny nenajde nikde.

Běžné domácnosti žijící v bytě, které plyn používají i k vytápění, mohou nyní ročně platit i více než 40 tisíc korun. Loni to přitom při běžné spotřebě bylo kolem 20 tisíc korun. Pokud bydlí v domě, dostává se částka až nad 50 tisíc za rok, říká analytik společnosti ENAS Vladimír Štěpán.

„Pokud má domácnost žijící typicky v bytě tři plus jedna spotřebu plynu k vaření například 100 m3 za rok, u teplé vody 800 m3 a k topení třeba 600 m3, dostanou se dohromady přibližně na 1500 m3 ročně. Ti, kteří bydlí v domě, mají pak spotřebu zhruba o 1000 m3 více,“ uvedl pro deník Echo24 Štěpán.

„Cena plynu na burze se nyní prakticky ustálila na 25 korun, když k tomu připočteme DPH a poplatky za distribuci, jsme na 40 korunách za m3,“ vypočítává Štěpán. Za takovou cenu tedy musí nakupovat plyn ty společnosti, které surovinu neměly nakoupenou do zásoby za nižší ceny. Do takové situace se zřejmě dostala i společnost Pražská plynárenská.

Pražská plynárenská přitom patří mezi největší tuzemské dodavatele energií, plynem a elektřinou zásobuje zhruba 425 000 odběrných míst a funguje také jako dodavatel poslední instance (DPI). Kvůli tomu, že nemá zajištěné zásoby plynu na další zimu a musí tedy nakupovat za současné vysoké ceny, se dostala do finančních problémů. Praha, která je stoprocentním akcionářem společnosti, by jí tedy měla poskytnout 2miliardovou částku. Další miliardy má plynárna čerpat formou bankovních úvěrů.

Částka pro Pražskou plynárenskou si vysloužila kritiku a také zvýšila obavy, v jakém stavu se společnost nachází. Podle mluvčího Miroslava Vránka se nemá jednat o peníze, které by byly potřeba k provozu společnosti, ale jedná se o prostředek ke koupi zásob plynu. Vladimír Štěpán je naopak k fungování společnosti skeptický.

„Obchodníky s plynem bez ohledu na jejich velikost je třeba rozdělit podle toho, jakým způsobem plyn nakupují. Když ho nakupují na burze, platí za něj nyní zhruba 100 eur za megawatthodinu. Pro příští rok by už měl být za 80 eur, na další pak za 40 eur. Pokud obchodníci mají prostředky a předvídají, dokupují vždy jen na nejlevnější třetí rok, na ty dva už totiž mají nakoupeno dopředu. Potom tedy mají plyn za mnohem lepší cenu. Právě toto evidentně Pražská plynárenská neudělala, a něco proto není zcela v pořádku“ domnívá se Štěpán.

S tím, že by měla být pro společnost schválena půjčka, Štěpán nesouhlasí. „To znamená, že bychom pak měli správně pomoci všem obchodníkům. Ne tomu, který se zjevně nechová ekonomicky a svým způsobem tak nastavuje ceny plynu pro všechny obchodníky. Ti největší obchodníci na trhu, kteří fungují i jako dodavatelé poslední instance, totiž vzájemně sledují své ceny. Když jeden z nich nastaví vysokou cenu, ostatní se mu pak přizpůsobují,“ tvrdí Štěpán s tím, že Pražská plynárenská podle něj musí mít velkou finanční ztrátu.

Pokud by úvěr nebyl schválen, hrozil by Pražské plynárenské pravděpodobně krach. „Pokud by zkrachovali, všichni jejich zákazníci by museli přejít k jiným DPI. Tito dodavatelé se přitom standardně chovají konzervativně a nakupují plyn dopředu. I když třeba ceny na další roky nemusí být příliš výhodné, nakoupí plyn, aby si nepoškodili svou reputaci a hlavně aby zkrátka surovinu fyzicky měli. Pokud se dnes podíváte na burzu, nabídka chybí, až tak daleko situace došla. Pokud tedy bude chtít Pražská plynárenská nakoupit nějaké větší objemy plynu, může mít problém. Rusové totiž dodávají plyn na trh už jen na základě dvoustranných smluv, jinak nedodávají nic,“ říká Štěpán.