KOMENTÁŘ

Náš debakl s ricinem je i šance

KOMENTÁŘ
Náš debakl s ricinem je i šance

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Je příhodné, že v týdnu, který začal Mezinárodním dnem dětí, končí ricinová kauza. Tu na konci dubna otevřel redaktor Respektu Ondřej Kundra zprávou, že do Prahy pod diplomatickým krytím přiletěl agent ruských tajných služeb s ricinem v kufříku. BIS se to naštěstí dozvěděla a přidělila ochranu dvěma, postupně třem ohroženým politikům. Všichni tři (Zdeněk Hřib, Ondřej Kolář, Pavel Novotný) byli z toho druhu lokálních politiků, kteří se ze svých radnic nově zabývají zahraniční politikou.

Od premiéra a ministra zahraničí odvolávajících se na autoritu BIS jsme se v pátek dozvěděli, že aféra ricin byla od počátku nesmysl. Jeden ruský diplomat prý naší kontrarozvědce poslal e-mailem udání, že jeho kolega veze v kufru jed. Buď tedy naše tajné služby, policie, média a diplomacie posloužily pro srandu svým ruským protějškům, nebo spíš v pozičním boji jednoho diplomata proti druhému. Každopádně musíme navenek působit jako společnost psychotická do té míry, že je možné do ní úspěšně zasadit i neuvěřitelné smyšlenky a ty rychle začnou žít vlastním životem.

Takže  Respekt nejprve kauzu živil odhalováním tak výbušných detailů, jako že diplomata z Ruzyně odvezlo do města služební auto s řidičem (diplomat byl přitom ředitel ruské obdoby Goethe-Institutu v Praze). Časopis žádal vypovědět ruského velvyslance. Případ dále rozvíjeli Reportéři ČT, když odkryli identitu „muže s ricinem“. Redaktorovi Seznam Zpráv se podařilo s oním domnělým zabijákem setkat. Rus při schůzce neměl šanci, cokoliv řekl, potvrzovalo redaktorovi jeho utkvělou představu špiona. Rus dementuje, že by vezl ricin, prý měl v kufru dezinfekci a bonbony. Tím nechtěně potvrzuje původní informaci Respektu, že přicestoval s kufrem. Normálně asi diplomaté cestují s krosnou. Rus „velmi dobře kontroloval obličej i ruce. Pozornému divákovi by ale neušlo jemné přešlapování, které bývá znakem nervozity.“ A tak podobně.

Naštěstí už se z blamáže rýsuje úniková cesta. Česká diplomacie totiž kromě diplomata, který podle vší logiky byl oním intrikánem a odesilatelem e-mailu, vypověděla i „muže s ricinem“. A to prý není jen tak. Černínský palác jedná na základě zpráv BIS –⁠ a BIS přece nic nedělá neuváženě. Aha, její uvážlivost jsme mohli sledovat poslední měsíc a půl, kdy informace unikající buď přímo z kontrarozvědky, nebo od poslanců z výboru pro její kontrolu držely při životě ricinovou historku.

Můžeme také zvolit jinou cestu a vyjít na čerstvý vzduch, pojmout aféru ricin jako českou obdobu americké „aféry“ známé pod slovem collusion. Údajnou spolupráci Trumpovy kampaně s Kremlem před minulými prezidentskými volbami vyšetřovala téměř tři roky FBI a zvláštní vyšetřovatel Mueller. Výsledkem je nula, kromě toho promarněné dva roky mandátu demokraticky zvoleného prezidenta a několik zničených kariér (viz případ Trumpova poradce pro národní bezpečnost, generála Flynna).

Mnozí čeští novináři, kteří zpoza oceánu tak dlouho přebírali proud čím dál absurdnějších útržků zpráv a dohadů, si jak vidno z debaklu svých amerických kolegů nevzali žádnou lekci. Přitom ten debakl byl jen vyvrcholením série kachen mnoha kdysi spolehlivých médií –⁠ namátkou, opravdu jen namátkou, útok ruských hackerů na elektrický rozvod v New Jersey, ovlivňování prezidentských voleb ve Francii v roce 2017 z Ruska (později dementováno šéfem jedné z francouzských tajných služeb), fingovaná vražda ruského opozičního novináře Arkadije Babčenka v Kyjevě, fake news Guardianu o návštěvách šéfa Trumpovy volební kampaně Paula Manaforta u Juliana Assange na ambasádě Ekvádoru v Londýně (Assange je údajně spojenec Kremlu).

Samozřejmě že na Rusko je třeba dávat si pozor. To taky západní služby a politici dělali odjakživa. Série těch už od pohledu absurdních kachen začíná teprve vítězstvím Donalda Trumpa na podzim 2016. Snad by BIS, jejímuž řediteli Koudelkovi je rutinně přičítán k dobru těsný vztah s CIA, odteď mohla začít sledovat svět kolem sebe vlastníma očima.

 

7. června 2020