V BUBLINĚ

Jak jsem přišel o vládu

Pan Fencl na sebe upozornil plamenně vedenou debatou s Ondřejem Neumannem ze serveru Hlídací pes. Pořádala se kvůli srážce toho serveru s moderátorem Lubošem Xaverem Veselým - Foto: Profimedia.cz
V BUBLINĚ
Jak jsem přišel o vládu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Je velkou zásluhou sociálních sítí, že pravidelně zviditelňují různé pozoruhodné spoluobčany, o jejichž existenci by jeden jinak nebyl zpraven. Díky Facebooku jsem se nedávno ledacos dozvěděl o panu Jiřím Fenclovi, který se označuje za poradce ředitele Českého rozhlasu Zavorala, rádio ovšem jeho pracovní zaměření popisuje méně vznešeně a více mlhavě. Věc je zjevně složitá, jako téměř vždy. Pan Fencl na sebe upozornil plamenně vedenou debatou s Ondřejem Neumannem ze serveru Hlídací pes. Pořádala se kvůli srážce toho serveru s moderátorem Lubošem Xaverem Veselým, Hlídací pes vyjádřil údiv nad žoviálně vstřícným způsobem, jakým pan Veselý vedl rozhovor s panem Babišem. Pan Veselý se pak obořil na redaktorku pořadu ČT Newsroom, která se ho na hodnocení ptala, natočil to na video a zveřejnil, oznámil, že by chtěl kandidovat do Rady České televize, v čemž ho promptně podpořili spříznění politici a publicisté, třeba pan Klaus mladší, se kterým pan Veselý udělal rozhovor pro vlastní televizi, v jehož závěru panu Klausovi mladšímu sdělil, že páně Klausovo hnutí Trikolóra má jeden hlas ve volbách jistý, což se, jak vysvětlil pan mluvčí ČRo, rozhodně nedá vysvětlovat v tom smyslu, že by snad pan Veselý ve vysílání veřejnoprávního rádia panu Klausovi mladšímu vyjádřil podporu. Pan mluvčí Českého rozhlasu to nemá jednoduché. A věc je složitá, říkám to pořád. Prostě. Muselo se toho hodně stát, aby proti sobě před kamerou usedli pan Fencl a pan Neumann, a ani tam tak dlouho neseděli, protože pan Neumann po vyslechnutí všelijakých pozoruhodných stanovisek pana Fencla došel k názoru, že s tímhle pánem se dál bavit nebude.

A teď konečně k panu Fenclovi. Je to velmi zajímavý pán, a jestli řediteli Rozhlasu poradce nedělá, rozhodně by s tím měl co nejrychleji začít (a jestli ho dělá, je všechno na svém místě, všechno v pořádku, horizont sluncem prozářený). Je to muž názorů silných, nikoli však úplně neobvyklých. Bylo vlastně docela zajímavé ho v debatě sledovat, působil jako oživlá facebooková persona – dokola opakující to svoje bez čehokoli, co by jenom vzdáleně připomínalo nějaký argument. Znova a zase znova. Důležité je neslyšet, co říká druhá strana, nereagovat na otázky po vysvětlení. V téhle zemi už třicet let vládnou novináři, ale poslední dobou se to prý díky národněji orientovaným politikům lepší. A kruci. Takže jsem se dlouhé roky podílel na vládě, a ani jsem si toho nevšiml. Až teď mi to musel sdělit pan Fencl, jenomže pozdě, protože už jsem zřejmě o tu obrovskou moc přišel. To nepotěší. Připadám si jako chudák Steven Tyler z Aerosmith, který se kdysi svěřil, že si nejslavnější roky své kapely skoro nepamatuje, protože byl tou dobou permanentně zkouřený. V dobách své vlády jsem spoluobčany prodal do německého otroctví. Aspoň podle pana Fencla. Taky jsem houby novinář, skutečný novinář je pan VK z Aeronetu, protože ten server dělá sám, píše články úplně o všem, protože taky úplně všemu rozumí. Kritika Ruska je projev antisemitismu, protože v Rusku kromě jiných žijí taky Židé – tomu se říká neprůstřelná logika. A zas to vzít všechno jedno po druhém ještě jednou.

Nevím, jak to s poradcováním pana Fencla v Rozhlase je, tenhle typ lidí má sklon vnímat se jako poněkud důležitější, než by odpovídalo skutečnosti. Lidé toho typu asi v téhle zemi hned tak nebudou představovat mainstream. Nějakou funkci v tom současném českém „dyškurzu“ ale hrají a dál hrát budou. Přinejmenším roli strašáků, kteří mohou přijít na místo „strašáků light“, jejichž vliv roste a pravděpodobně i dál růst bude. Pan Fencl baví sociální sítě, ve veřejnoprávním rádiu se pořádají semináře, jejichž někteří účastníci k němu názorově nemají příliš daleko a jejich výkony na poli stylistiky jsou vskutku pověstné. Pan Fencl v debatě projevoval „historický optimismus“, víru v to, že bude pro lidi jeho typu líp. Při vší patafyzičnosti a praštěnosti svých žvanivých výlevů dost možná odhaduje vývoj v tomhle ohledu docela realisticky.

31. října 2019