KOMENTÁŘ

Ancien régime v rozhlase se ubránil

KOMENTÁŘ
Ancien régime v rozhlase se ubránil

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Jako jsme měli na začátku třicetileté války zimního krále, má zpravodajství Českého rozhlasu předvánoční ředitelku. Tedy ani nemá, Jitka Obzinová se jí měla stát od 1. ledna, avšak i v designovaném stavu vydržela pouhý jeden den. Včera generální ředitel ČRo René Zavoral oznámil, že jeho kandidátka do funkce nenastoupí. Zřejmě jí to nestálo za to.

Nejenže se proti ní stavěli někteří představitelé nové koalice, například ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová, která tak dlouho bojuje proti ruskému modelu, až začne rusácky mluvit do chodu veřejnoprávní stanice. Obzinovou zastavila hlavně petice, kterou do včerejšího zvratu podepsalo více než 600 zaměstnanců a externích spolupracovníků rozhlasu.
 
Trochu si tím dali vlastní gól, vysoké číslo petentů docela názorně dokazuje přezaměstnanost pro Český rozhlas typickou, kterou také měla Obzinová řešit. Motivace většiny signatářů určitě není jen přízemní obava o místo. Oni jsou, jak stojí v otevřeném dopise řediteli Zavoralovi, „hluboce přesvědčeni, že v sázce je nezávislost, vyváženost a objektivita zpravodajství Českého rozhlasu“.
 
A jak asi vypadá závislost, nevyváženost, neobjektivita? Věcná část výhrad proti Obzinové stojí jednak na svědectví jednoho redaktora zaměstnaného na Primě v roce 2013, před prezidentskou volbou, kdy prý prosazovala zpravodajství příznivé Miloši Zemanovi, a hlavně na pokoutní nahrávce z porady na Primě v září 2015. Jsme na počátku migrační krize, Obzinová tu zdůrazňuje postoj zaměstnavatele vůči migraci (kritický), říká, že ho akceptuje ona i vedoucí vydání a že redaktorům nezbývá než vedoucího vydání poslechnout. Potíž je v tom, že nahrávka zveřejněná webem Hlídací pes nezaznamenává redakční debatu od začátku. Obzinová už reaguje na jakýsi „páteční exces, kdy tu proběhla hádka několika redaktorů s editorem, vedoucím vydání, která vyústila v – abych tak řekla – nepřesné vysílání“. Ale my o průběhu této hádky nic nevíme, takže těžko soudit.
 
Zadruhé: Zpravodajství veřejnoprávních stanic je dnes objektivní a vyvážené? Nebo také sledují nějaký seshora určený narativ? Pokud ne, pokud každý redaktor reportuje podle svého, sám zdůrazňuje určitá fakta a určitá nechá stranou, případně se vzepře vedoucímu vydání, zkrátka pokud je ve veřejnoprávních stanicích svoboda vidět svět jinak, než ho vidí většina redakčního kolektivu – tak proč takové redaktory nikde nevidíme a neslyšíme?
 
Pak tam ale musí panovat názorová monokultura a je oprávněné se ptát, co s takovou monokulturou ve veřejnoprávní stanici, která má odrážet pestrost společnosti. Ta monokultura se netýká zdaleka jen migrace, týká se hlavně Evropské unie a sporu, jak až hluboko se do ní máme integrovat, týká se klimatické vědy a „vědy“, nově i pandemie. Proč má ČRo pravidelný velký rozhovor s Janem Konvalinkou, a ne i s nějakým disentnějším vědcem?
 
Nehodnotím Obzinovou, kterou jsem nikdy nepotkal. Důležitější je vývoj ČRo v příštích letech. U České televize měla stávka redaktorů před 21 lety jeden výsledek bezprostřední: zabránilo se nástupu několika pochybných lidí do zpravodajství. Dlouhodobým výsledkem je ve zpravodajství ČT jednostranná, zapouzdřená a samolibá subkultura, která každou námitku odmávne jako dílo ruských trollů či konspiračních teoretiků. Člověk by Českému rozhlasu ze srdce přál, aby nedošel až tam.

18. prosince 2021