KOMENTÁŘ

Korona, hlad a počítačové hry

KOMENTÁŘ
Korona, hlad a počítačové hry

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Miliony lidí sedících doma, míra nezaměstnanosti neviděná od velké krize ve třicátých letech, ekonomika možná v troskách, to jsou následky koronaviru. Právě hromady nezaměstnaných, žijící z tenčících se úspor, znovu nastartovaly debatu o nepodmíněném základním přijmu (UBI, podle anglického Universal Basic Income). Tedy nápadu, že každý člověk by měl mít od státu zajištěný příjem, který by mu stačil na živobytí.

Zavedení UBI pro nejchudší plánuje Španělsko. Některé záchranné programy kvůli koronakrizi UBI připomínají. Většina Američanů od státu dostane 1200 dolarů, debatuje se o druhém kole plateb. Demokraté navrhli, aby každý občan nad 16 let dostával do konce roku dva tisíce dolarů měsíčně.

UBI je celkem starý nápad, první náznak je v satirickém díle Thomase Mora Utopie z roku 1516. Ekonomové se tím zabývají zhruba od šedesátých let. Teoreticky má dvě velké přednosti. Zaprvé by se zlikvidovala chudoba, protože by všichni měli zajištěné pohodlné živobytí. Zadruhé by to učinilo lidi spokojenější, protože by se nemuseli hnát za každým zaměstnáním, ale mohli by počkat na práci, která je naplňuje, nebo třeba jít znovu do školy a studovat, co je baví.

Plán má své příznivce jak na levici, tak pravici. Levice v něm vidí prostředek k větší rovnosti, vymizení chudoby a odpoutání člověka od „otročiny“ v nepopulárních zaměstnáních. Pravice v tom vidí šanci, jak zjednodušit systém podpor. Navrhují zrušení všech dávek a jejich nahrazení UBI. Pak jsou tu propagátoři, kteří tvrdí, že UBI je nevyhnutelný. Automatizace a robotizace podle nich povedou k obří nezaměstnanosti a stát se bude muset o tyto lidi postarat.

Taková je teorie, praxe bude zřejmě značně jiná. Zaprvé je tu obří cena projektu UBI. Pokud by USA platily všem dospělým nějakých 12 tisíc dolarů ročně, což je zhruba hranice chudoby v Americe, vyšlo by to na 2,14 bilionu dolarů. Momentální cena všech nejrůznějších sociálních dávek poskytovaných ve Spojených státech je bilion dolarů. Takže UBI by vyšel na víc než dvojnásobek. To je také důvod, proč většina vlád, které o zavedení UBI uvažují, tvrdí, že by se vztahoval pouze na nejchudší. Španělský plán má obsahovat nějakých 100 tisíc nejchudších rodin, což vyjde státní pokladnu na nějaké 3,5 miliardy eur. Časem se má projekt rozšířit na milion rodin.

Pak je tu tvrzení, že UBI povede k šťastnějším lidem, kteří si najdou lepší zaměstnání. To popírá testovací projekt ve Finsku, zatím největší pokus o zavedení UBI. Dva tisíce nezaměstnaných dostávalo po letech 2017 až 2019 560 eur měsíčně. Ke zvýšení zaměstnanosti to nevedlo. Přesto je to některými považováno za úspěch, protože účastníci programu tvrdili, že jsou spokojenější a zažívají méně stresu.

Nabourává to ale představu, že finančně relativně zajištění lidé si budou hledat práci nebo se aktivně zdokonalovat. Ve skutečnosti hrozí, že vznikne vrstva lidí, kteří jsou ochotni zahálet, žít ve virtuálním světě a nechat se bavit. Ukazuje se, že částečně se to již děje, není k tomu potřeba UBI. Americká studie z roku 2017 ukázala, že počet odpracovaných hodin americkými muži značně klesl. Studie zjistila, že v období mezi roky 2000 a 2015 se počet odpracovaných hodin u mužů mezi 31 a 55 lety propadl o 8 %, v kategorii 21 až 30 let to bylo 12 %. Část se dá vysvětlit hospodářskou krizí, ale většina šla na účet videohrám. Výzkumníci také zjistili, že u mužů v mladší kategorii se volný čas v období let 2004 až 2015 zvýšil o 4 %, ale čas hraní her o 45 %. Zdá se, že některým mladým nevadí méně práce, a tím pádem i méně peněz, pokud to znamená více virtuální zábavy. Naděje, že UBI povede k intelektuálnímu rozvoji, se tak zdá značně lichá.

Spisovatel Terry Pratchett má na kontě i několik sci-fi povídek. V jedné je hlavní postavou opravář starající se o domácí konzole pro virtuální realitu. V povídce občas jejich uživatelé úplně zapomenou na reálný svět, zapomenou se odpojit a zemřou hladem a žízní. S UBI bychom se zřejmě přiblížili této realitě. Hlad a žízeň hráče donutí k tomu, aby si občas hledali zaměstnání, s UBI by tato potřeba pominula.

Pak je tu samozřejmě nebezpečí, že UBI by se stal politickou hračkou. Opravdu někdo věří, že by zůstal na minimální hodnotě a rychle by nerostl tím, jak by si strany slibem větších dávek kupovaly voliče?

Podpora postižených koronavirem je jistě správná. Možná jednoho dne budeme k UBI roboty opravdu dotlačeni, ale do té doby je lepší o něm neuvažovat.

 

22. května 2020