komentář Petra Holuba

Kůrovec vydělává miliardy. Ale komu?

komentář Petra Holuba
Kůrovec vydělává miliardy. Ale komu?

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Za invazi kůrovce mohou naši předkové, kteří před sto lety sázeli smrkové monokultury. Když se k tomu přidají klimatické změny, není divu, že brouk zničí veškeré smrkové lesy. Fatalismus v boji s kůrovcem vyznává i ministr životního prostředí Richard Brabec. Jako kdyby chtěl zakrýt, že minulé generace ani současné sucho nemohou za všechno.

O kůrovci se informuje se značnou mírou nepřesnosti, což je dáno i tím, že zprostředkovat odborné informace široké veřejnosti dá nějakou práci. Z dostupných údajů vyplývá, že loni byl opravdu kritický rok. Kůrovec dokončil třetí rojení a někde začal i čtvrté dějství. Jeho expanze proto byla další, a tak bylo nutné vytěžit rekordní objem kůrovcového dřeva, plných 18 milionů metrů krychlových. Letos to má být podle ministra Brabce horší a napadených smrků bude třeba vytěžit dvakrát tolik. Nutno však dodat pozitivní zprávu, že letos se kůrovec zásluhou chladného května zdržel, v této chvíli probíhá teprve druhé rojení, a je tedy velmi pravděpodobné, že třetí rojení nedokončí.

Dramatické výroky majitelů lesů, manažerů těžebních firem i politiků z toho odvozují, že kalamitou kůrovce se zdejší lesy dostaly do katastrofy, při které je třeba zasáhnout a nevést přitom žádné zbytečné řeči. Jenže právě tyto řeči je třeba vést, aby požadovaný zásah vůbec k něčemu vedl.

Český brouk žere víc

Je pravda, že loni kůrovec zlikvidoval zhruba sedm procent smrkových lesů. Pokud to letos skutečně bude patnáct procent, jde opravdu o mimořádně vážnou situaci. Místo ministerského úpění, že za všechno může klima a nezodpovědní předci, je ovšem lepší předem vysvětlit několik otázek. Například podle informací příslušných úřadů museli loni bavorští a rakouští lesníci vytěžit po pěti milionech krychlových metrů dřeva napadeného kůrovcem. Rozloha lesů v obou zmíněných zemích odpovídá tuzemským parametrům. Proč tedy tuzemský kůrovec škodí třikrát až čtyřikrát více?

Nabízí se prosté vysvětlení, že zdejší lesníci nedokážou proti šíření kůrovce efektivně zasáhnout. Pro takovou hypotézu svědčí i fakt, že Bavořané a Rakušané mají největší potíže s broukem v oblastech u české hranice, tedy na bavorské straně Šumavy a v části Dolního Rakouska sousedící s regionem Nové Bystřice a Dačic. Tím vzniká otázka, z jakého důvodu mohla kompetence tuzemských lesníků poklesnout pod úroveň správců lesa u sousedů.

Také zde je k dispozici jednoduchá hypotéza. Největší část tuzemských lesů spravuje stát a jeho manažeři či pracovníci k tomu nemají správnou kompetenci. Nakonec se upozorňuje, že kalamita začala v Jeseníkách, kde jsou státní Lesy ČR dominantním vlastníkem. Opět ovšem vzniká další otázka, jestli selhání státu způsobila spíše neschopnost pracovníků, nepovedená pravidla pro správu lesů, nebo třeba špatně nastavený zákon pro zadávání veřejných zakázek. Každá z možností zřejmě nabízí dílčí odpověď. Proto je třeba namísto pláče nad klimatickou změnou případně obviňování dědů upřesnit důvody zdejší kalamity a odstranit chyby v přístupu státních institucí. Vedle toho je rozumné určit věcnou odpovědnost konkrétních osob.

Dřevorubecký Klondike

Zvláště daňový poplatník by měl zpozornět, když se průběžně hovoří o tom, jak je dnes třeba dotovat vlastníky lesů a platit těžním firmám za to, že vytěžené dřevo vůbec odvezou. Loni nechaly Lesy ČR vytěžit přes deset milionů kubíků dřeva a inkasovaly za to jen 70 milionů korun. Letos se má těžit ještě víc a státní podnik avizuje ztráty. Přitom je dřevo cenná komodita. Loni se z Česka vyvezlo přes dvanáct milionů metrů krychlových neopracovaného dřeva v hodnotě dvanáct miliard korun, tedy za cenu o tři miliardy vyšší, než za kterou se vyvezlo surové dřevo v roce 2015. Podle údajů za první pololetí vyrostou tržby během superkalamitního roku 2019 o další tři miliardy. Z toho vyplývá, že se obrat těžařů a zpracovatelů dřeva při kůrovcové kalamitě zvýšil v řádu miliard a nadále se zvyšuje. Tak zní možná nejnaléhavější otázka spojená s lesem a kůrovcem: kdo inkasoval tyto peníze?

2. srpna 2019