Koho nemám rád, toho lze okrást

Koho nemám rád, toho lze okrást

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Sněmovna možná zdaní peněžité náhrady církvím. Novelu z dílny KSČM podpořil ústavně právní výbor hlasy poslanců KSČM, ČSSD a ANO, s výjimkou Heleny Válkové, která se zdržela. Pro hlasoval i pirát Jakub Michálek. Novela má dobré šance na přijetí, premiér Andrej Babiš, a tím pádem i drtivá většina poslanců ANO, ji totiž podporuje. S největší pravděpodobností je protiústavní, protože daněný není příjem, ale náhrada toho, co bylo komunistickým aparátem ukradeno a zničeno.

ČSSD a KSČM v přímém přenosu zacházejí na úbytě. Jejich voličskou základnu absorbovalo ANO, kterému se díky absenci vlastní ideologie daří snadno vykrývat všechna populární témata. Socialistům a komunistům se nedaří přicházet s ničím novým, dokonce i to staré do sebe vtahuje Babišova mašina. Včetně církevních restitucí. Lidská mysl si jen matně vybaví billboardy s buclatou ručkou preláta natahujícího se pro měšec, jimiž nás oblažovala ČSSD před volbami v roce 2013.

Koalice s lidovci téma na čas pohřbila. Současná politická konstelace nutně povede k jeho znovuotevření – česká zášť vůči církvím vytváří vhodnou brázdu nejen volebnímu populismu, ale i vlastním antipatiím zákonodárců. Příkladem budiž pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík. Ten se při hlasování zdržel, protože podle něj „není vhodné přijímat zákony, u nichž je vysoká pravděpodobnost, že je Ústavní soud zruší“.

Na svém facebookovém profilu ale zdanění podpořil slovy: „Církevní restituce udělaly z katolické církve u nás daleko mocnější instituci, a pokud někdo nepovažuje silný politický (zdůrazňuji politický, protože kardinál Duka do politiky mocně zasahuje) vliv katolické církve za žádoucí, tak logicky považuje snížení náhrad za přiměřené.“

Mikuláši, ne. Za prvé, k politickému vlivu – vzpomenete si, jak v posledních letech katolická církev reálně ovlivnila politiku v ČR? Srovnejte její vliv s politickými neziskovkami, třeba s platformou Jsme fér, která se snaží prosadit homosexuální manželství a největší spojence našla právě v Pirátech. Asi by nebylo moc fér ji zbavit finančních prostředků, pokud její vliv považujeme za neblahý.

Maďarská vláda dostává na mezinárodní scéně přes paty přesně za to. Podstatou zákona Stop Soros není nic jiného než omezit vliv organizací, jejichž působení vláda pokládá za společensky škodlivé. Má k tomu podporu voličů, takže je to dle stejné logiky v pořádku.

Z odmítavého postoje k institucionální církvi nijak nevyplývá postoj k narovnání vztahů mezi státem a církvemi, k jejichž pokřivení došlo jednostranně ze strany státu po komunistickém puči; které je ke státní pokladně docela velkorysé a které ve svém důsledku povede k oddělení církve od státu. Nebo by alespoň neměl. Jenže levici staré ani nové, prostě cizí majetky nedávají spát.

Argumentace se stále opakuje. Dnes ji používá například jihoafrická vláda při vyvlastňování majetků bílých farmářů. Tamní parlament ovládaný levicovým Africkým národním kongresem a jeho ještě levicovějším sekundantem – stranou Bojovníků za ekonomickou svobodu v čele s komunistou a rasistou Juliem Malemou – chce omezit vliv bílé menšiny, podobně jako před lety Mugabeho vláda v Zimbabwe. 

Mimochodem, nominálně pravicová premiérka Mayová k tomu při návštěvě JAR řekla, že Velká Británie už dlouho podporuje pozemkovou reformu. Pak tedy jediný zaznamenáníhodný rozdíl mezi britskými labouristy a konzervativci spočívá v tom, že zatímco jedni chtějí zpívat Internacionálu, druzí raději střílí lišky.