Slovenský prezident proslov přednese

Zeman bude k 21. srpnu mlčet, Kiska požádal o projev v televizi

Slovenský prezident proslov přednese
Zeman bude k 21. srpnu mlčet, Kiska požádal o projev v televizi

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Slovenský prezident Andrej Kiska požádal o mimořádné vystoupení ve veřejnoprávním rozhlasu a televizi (RTVS) 21. srpna. Projev bude souviset s 50. výročím vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Ve čtvrtek o tom podle serveru Sme.sk informoval mluvčí hlavy státu Roman Krpelan. Zpráva ze Slovenska přichází krátce poté, co vyšlo najevo, že český prezident Miloš Zeman veřejný projev mít nebude, za což se na něj snesla kritika.

„Prezident Andrej Kiska podle zákona požádal o mimořádné vystoupení v RTVS 21. 8. 2018 v souvislosti s 50. výročím vpádu armád pěti zemí Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 do Československa a následnou okupací naší země,“ má znít Kiskův požadavek. Další podrobnosti nejsou známy.

Česká hlava státu, prezident Miloš Zeman, projev k uctění památky 21. srpna oželí. Jeho mluvčí Jiří Ovčáček to odůvodnil tím, že Zeman už svůj proslov přednesl, a to když na počátku normalizace projevil nesouhlas s okupací. „Za tento postoj byl vyhozen z práce, z Vysoké školy ekonomické,“ napsal hradní mluvčí na Twitteru.

Zeman se nezúčastní se ani pietního aktu před budovou Českého rozhlasu, kam zamíří ostatní nejvyšší ústavní činitelé. Hovořit zde budou premiér Andrej Babiš či předsedové Senátu Milan Štěch a Poslanecké sněmovny Radek Vondráček. Zeman si za to vysloužil kritiku řady politiků. Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil ho dokonce v otevřeném dopise vyzval, aby významné výročí v dějinách republiky neignoroval. Podle šéfa občanské demokracie Petra Fialy se zase jedná o zvláštní rozhodnutí, které nejvíc vypovídá o samotném Zemanovi. Prezidentovo rozhodnutí kritizoval i bývalý předseda vlády Mirek Topolánek.

Miloš Zeman přitom v posledních letech proslov přednesl na řadě akcí, a to i méně závažných. Hovořil na posledním sjezdu komunistické strany, vystoupil i na předminulém sjezdu hnutí SPD. V květnu se zúčastnil oslav konce druhé světové války na ruském velvyslanectví, kde měl proslov v ruštině. Mluvil taktéž na Žofínském fóru v Praze.

Srpen 1968

V srpnu 1968 invaze armád zemí Varšavské smlouvy de facto ukončila takzvané pražské jaro, pokus československých komunistů o nastolení „socialismu s lidskou tváří“. V Československu poté začalo dlouhé normalizační období, které ukončil až listopad 1989. V prvním sledu vstoupilo na území ČSSR zhruba 100 000 vojáků, 2300 tanků a 700 letadel. Postupně se okupační vojsko rozrostlo až na 750 000 vojáků a 6000 tanků. Již první den okupace bylo zabito nebo smrtelně zraněno 58 československých občanů, včetně osmileté dívky.

, , jhr