Slovenský prezident Andrej Kiska požádal o mimořádné vystoupení ve veřejnoprávním rozhlasu a televizi (RTVS) 21. srpna. Projev bude souviset s 50. výročím vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Ve čtvrtek o tom podle serveru Sme.sk informoval mluvčí hlavy státu Roman Krpelan. Zpráva ze Slovenska přichází krátce poté, co vyšlo najevo, že český prezident Miloš Zeman veřejný projev mít nebude, za což se na něj snesla kritika.

„Prezident Andrej Kiska podle zákona požádal o mimořádné vystoupení v RTVS 21. 8. 2018 v souvislosti s 50. výročím vpádu armád pěti zemí Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 do Československa a následnou okupací naší země,“ má znít Kiskův požadavek. Další podrobnosti nejsou známy.

Práve dorazilo: „Prezident Andrej Kiska v zmysle zákona požiadal o mimoriadne vystúpenie v RTVS 21. 8. 2018, v súvislosti s 50. výročím vpádu armád piatich krajín vojsk Varšavskej zmluvy 21. augusta 1968 do Československa a následnej okupácie našej krajiny.“

— Eva Mospanova (@EvaMospan) 16. srpna 2018

Česká hlava státu, prezident Miloš Zeman, projev k uctění památky 21. srpna oželí. Jeho mluvčí Jiří Ovčáček to odůvodnil tím, že Zeman už svůj proslov přednesl, a to když na počátku normalizace projevil nesouhlas s okupací. „Za tento postoj byl vyhozen z práce, z Vysoké školy ekonomické,“ napsal hradní mluvčí na Twitteru.

Zeman se nezúčastní se ani pietního aktu před budovou Českého rozhlasu, kam zamíří ostatní nejvyšší ústavní činitelé. Hovořit zde budou premiér Andrej Babiš či předsedové Senátu Milan Štěch a Poslanecké sněmovny Radek Vondráček. Zeman si za to vysloužil kritiku řady politiků. Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil ho dokonce v otevřeném dopise vyzval, aby významné výročí v dějinách republiky neignoroval. Podle šéfa občanské demokracie Petra Fialy se zase jedná o zvláštní rozhodnutí, které nejvíc vypovídá o samotném Zemanovi. Prezidentovo rozhodnutí kritizoval i bývalý předseda vlády Mirek Topolánek.

V srpnu 2008 jsem se rozhodl ocenit deset zcela výjimečných lidí, z Ruska, Maďarska, Polska a Německa, kteří před tehdy 40 lety protestovali proti okupaci. Nikdy na ten den nezapomenu. Dnes prý prezident naší země nechystá ani projev... https://t.co/c2ub2luujF

— Mirek Topolánek (@MirekTopolanek) 15. srpna 2018

Prezident republiky skrze @PREZIDENTmluvci vzkázal, že se k výročí 21. 8. 1968 nechystá přednést žádný projev. Věřím ale,že svůj postoj přehodnotí. Slušelo by se to z úcty k lidem poznamenaných okupací. Pozval jsem proto pana prezidenta na pietní akci v Museu Kampa. Snad přijde.. pic.twitter.com/aLr7oNMYbS

— Jiří Pospíšil (@Pospisil_Jiri) 15. srpna 2018

Miloš Zeman přitom v posledních letech proslov přednesl na řadě akcí, a to i méně závažných. Hovořil na posledním sjezdu komunistické strany, vystoupil i na předminulém sjezdu hnutí SPD. V květnu se zúčastnil oslav konce druhé světové války na ruském velvyslanectví, kde měl proslov v ruštině. Mluvil taktéž na Žofínském fóru v Praze.

Srpen 1968

V srpnu 1968 invaze armád zemí Varšavské smlouvy de facto ukončila takzvané pražské jaro, pokus československých komunistů o nastolení „socialismu s lidskou tváří“. V Československu poté začalo dlouhé normalizační období, které ukončil až listopad 1989. V prvním sledu vstoupilo na území ČSSR zhruba 100 000 vojáků, 2300 tanků a 700 letadel. Postupně se okupační vojsko rozrostlo až na 750 000 vojáků a 6000 tanků. Již první den okupace bylo zabito nebo smrtelně zraněno 58 československých občanů, včetně osmileté dívky.