KRITIKA FRANCOUZSKÉHO PREZIDENTA

Zelenskyj kritizuje Macrona: Jako prostředník selhal, stranil Putinovi

KRITIKA FRANCOUZSKÉHO PREZIDENTA
Zelenskyj kritizuje Macrona: Jako prostředník selhal, stranil Putinovi

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Francouzský prezident Emmanuel Macron coby prostředník v jednáních o ukončení ruské invaze na Ukrajině selhal. V rozhovoru s italským televizním kanálem RAI 1 to podle ukrajinského webu Jevropejska pravda řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinský lídr také kritizoval, že Macron se ve snaze najít způsob, jak by si ruský prezident Vladimir Putin mohl zachovat při vycouvání z konfliktu důstojnost, pokusil Ukrajinu přimět k ústupkům ohledně její územní celistvosti.

„Chtěl dosáhnout určitých výsledků jako prostředník. Nenašel je z naší strany, ale pouze ze strany Ruska,“ uvedl Zelenskyj.

Ukrajinský lídr také podle ukrajinských médií jako zbytečnou odsoudil Macronovu snahu pomoci Putinovi v tom, aby si za cenu ústupků ze strany Ukrajiny „zachoval tvář“. „Nejsme připraveni někomu něco zachovávat a přicházet kvůli tomu o území. Je to ztráta času,“ prohlásil Zelenskyj.

Ukrajinský prezident doplnil, že v průběhu let se mnozí evropští lídři snažili najít cestu k Putinovi a k Rusku. Tyto pokusy Zelenskyj přirovnal ke snaze evropských politiků z dob druhé světové války, kteří chtěli vyhovět vůdci nacistického Německa Adolfu Hitlerovi a dovolili mu „přemýšlet o novém přerozdělení světa“.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba dříve v rozhovoru zveřejněném listem Financial Times řekl, že Ukrajina během války s Ruskem zvýšila své ambice. Zatímco dříve by za vítězství pokládala zatlačení ruských vojsk zpět do pozic před útokem z 24. února, nyní, pokud zvítězí v bitvě o Donbas na východě země, bude dost silná, aby si kladla za cíl osvobození celého svého území.

Rusko si od roku 2014 nárokuje ukrajinský poloostrov Krym, Kyjev ale jeho připojení k Rusku neuznává. Dalším jádrem sporů je od roku 2014 také oblast Donbasu, kde proruští separatisté vyhlásili dvě odtrženecké republiky. Rusko nedlouho před zahájením únorové invaze uznalo jejich nezávislost.