Láká vás představa začít sbírat umění, ale nevíte, kde začít? Pro lepší orientaci v českém prostředí nejen pro sběratele, vlastníky, galeristy, odborníky na výtvarné umění nebo začínající zájemce vznikla ve spolupráci s portálem Artplus.cz a J&T Banky analýza víc než 800 respondentů z této oblasti. Čísla a grafy nám přehledně popisují dosud neprobádanou situaci na českém trhu, přesvědčit se o tom můžeme podrobně na Sberatele.artplus.cz.

Zpráva o současném českém trhu s uměním dělí respondenty na sběratele a vlastníky, kteří si volí tuto roli podle svého pocitu a uvážení, z jakého důvodu sbírají – s cílem vytvořit koncepční sbírku, nebo sbírají pro radost a potěšení sebe i druhých. Tyto skupiny mají různé důvody či zájmy, roli hraje i to, jestli se stali sběrateli z vlastního rozhodnutí, v důsledku přátelství s umělci, jaký objem prostředků, který do umění vkládají, mají k dispozici, případně jestli je k nákupu umění vedla rodinná historie, snaha o rozšíření investičního portfolia, ochrana majetku před inflací, nebo společenské postavení, do kterého se dlouhodobou podporou umělců dostávají, a navazují tak například na prvorepublikové mecenášství a noblesu. Co však přímo úměrně délce doby sbírání uměleckých děl jejich majitele spojuje, je emocionálního hodnota, která je hlavním motivem jejich sbírání a jíž přisuzují důvod nejvyšší. Dále je spojují vysoké preference v malbě (88 %) a pracích na papíře (60 %; zde převládá důvod menší finanční náročnosti), další v pořadí mají v oblibě sochy (37 %), poté úměrně méně umělecké sklo (21 %) a fotografie (18 %).

Přestože zhodnocení prostředků hraje roli spíš méně důležitou, zvlášť u sběratelů v objemu vyšších desítek milionů, fakt ročního nárůstu ceny o 10–20 % u nejkvalitnějších děl není zcela zanedbatelný, i při současné rapidní inflaci. U těchto už lépe řečeno mecenášů umění hraje důležitou roli kromě budování své koncepční sbírky i fakt podpory konkrétního umělce a jeho dalšího vývoje, podobně jako na vybrané autory nahlížejí například galeristé, kteří do jeho práce investují své prostředky.

A jaké objemy má smysl do umění ukládat? Podle analýzy má ve věku 40–49 let uloženo více než milion korun 47 % respondentů, ve věku 50 až 59 let stejnou částku víc než každý druhý sběratel. Objemy mezi 1 a 10 miliony Kč se týkají skupiny sbírajících po dobu pěti až deseti let v počtu 16 % respondentů. Nejobvyklejším nákupem je nehledě na věkovou či sbírkovou skupinu dílo v průměru kolem 100 tisíc Kč.

V neposlední řadě je důležité vědět, co a proč nakupovat. Čeští sběratelé si pořizují současné české umění v 73 % případů s důvěrou v růst jeho potenciálu jak na českém, tak zahraničním trhu. Druhé oblíbené období v pořadí je klasická česká moderna a následuje české poválečné umění. Porozhlédneme-li se v zahraničí, vidíme, že naše západní sousedy vede k nákupu umění ve vysoké míře vášeň pro dané dílo či umělecký projev a ve stejné důležitosti jeho estetická hodnota. Velmi blízko je pak motivem radost z díla samého i jeho očekávané zhodnocení. Podobně jako v Čechách se obecně zvyšuje obliba nákupů on-line podle nabídek galerií či aukčních síní.

Září bývá zpravidla nabito uměním, které po létě netrpělivě čeká na své diváky, a tak máme jedinečnou příležitost začít prozkoumávat terén třeba hned na prvním ročníku festivalu Prague Art Week, který se koná ve dnech 9.–15. 9. v předních pražských institucích a nabízí program přednášek, diskusí a mezinárodních setkání, která si kladou za cíl pomoci odstranit časté bariéry mezi běžnými diváky a umělci či odborníky z oboru. Otevřené budou pro veřejnost i vybrané soukromé sbírky (Havrlant Art Collection) nebo výstava investičního fondu Artefin.