Vláda Petra Fialy (ODS) schválila růst platů státních zaměstnanců v příštím roce. Přidáno dostanou policisté, vojáci, hasiči, zaměstnanci v sociálních službách nebo zdravotníci a pedagogové. Navýšení je asi poloviční oproti tomu, co slibovala stará vláda Andreje Babiše (ANO). Podle premiéra má jít o určitý kompromis. Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) po jednání vlády připustil, že rozpočet státu je v „katastrofálním stavu“.

Kabinet složený z koalice pěti stran sice krátce před koncem roku odmítl plošné navýšení platů státních zaměstnanců v té podobě, jakou navrhovala vláda Andreje Babiše. Někteří zaměstnanci státu ale stejně od příštího roku přidáno dostanou. Podle předsedy vlády Petra Fialy má navýšení platů náležet těm, kteří „bojují v první linii s covidem-19“, a učitelům.

Policisté, vojáci, hasiči a zaměstnanci v sociálních službách si tak od ledna vydělají o 700 korun měsíčně navíc. Zdravotníkům se vláda rozhodla platy zvýšit o 6 procent a pedagogickým pracovníkům o 2 procenta. Původní Babišův plán přitom počítal ještě s vyšším růstem, u vojáků a příslušníků bezpečnostních sborů o 1000 korun, dalším státním zaměstnancům chtěl přidat 1400 korun, učitelům měly vzrůst platy o 3,5 procenta. Tento návrh se tehdy setkal se silnou kritikou právě ze strany tábora kolem Petra Fialy a byl považován za nehospodárný.

Prioritou vlády má být vzdělávání

Částečné navýšení platů ve státní sféře, se kterým přišla po táhlém úterním jednání nová vláda, zohledňuje podle Fialy současný stav státního rozpočtu. Fiala zdůvodnil potřebu zvýšit platy učitelů tím, že jde o „naplnění předvolebních slibů a vyrovnání nespravedlností z minulosti“. Platy učitelů se však už dnes pohybují vysoko nad českým průměrem. „Budeme se tím snažit dodržovat náš závazek, že nechceme, aby platy učitelů klesly pod 130 procent průměrné mzdy,“ vysvětlil Fiala. V roce 2020 pobírali učitelé v průměru přes 43 tisíc korun hrubého měsíčně, což podle dat ČSÚ představovalo v porovnání s průměrem asi 112 procent. Učitelé tak zřejmě nedostanou přidáno naposledy. Ministr financí Zbyněk Stanjura řekl, že „vzdělávání bude prioritou této vlády“.

Vláda zvládla podle Stanjury najít prostředky k ocenění učitelů a lidí, „kteří jsou v boji s covidem-19 v první linii“ i přesto, že je státní rozpočet – jak sám připustil – v „katastrofálním stavu“. Přiznal zároveň, že vláda rozdává z peněz, které nemá. „Každá vláda by raději přidávala zaměstnancům, ale to přidání, které jsme představili, je vlastně na dluh. To je třeba si uvědomit,“ dodal. Stanjura se dlouhodobě vyznačuje tím, že patří k zastáncům rozpočtově odpovědné politiky. Zařadil se také mezi nejhlasitější kritiky své předchůdkyně Aleny Schillerové (ANO).

Sekeru chtějí Fialovi muži vyrovnat zmrazením jiných platů

Že státní rozpočet není v dobré kondici, prohlásil také ministr práce a sociálních věci Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vláda proto sáhla po zmrazení platů ústavních činitelů a státních úředníků na jeden rok. Zmrazení platů vrcholných politiků, se kterým přišel ještě před volbami sám Andrej Babiš, přitom koalice kritizovala jako populistický krok. Senátem, kde mají koaliční strany většinu, na podzim návrh neprošel. „Výsledek je, že zmrazujeme platy státním úředníkům – těm, kteří pracují pod státní službou nebo jako úředníci v jednotlivých úřadech. Ale zmrazujeme platy i sami sobě,“ uvedl Jurečka. „Pokládáme za přirozené, že ve chvíli, kdy nerostou ve státní sféře platy – s výjimkou těch, co bojují proti covidu –, tak že neporostou ani platy ústavních činitelů,“ komentoval Fiala.

Bez tohoto kroku by se platy ústavních činitelů zvýšili od ledna o šest procent, jde o automatickou valorizaci. Měsíční výplata řadového poslance a senátora by tak vzrostla zhruba o 5500 korun (na 96 300 korun).

Vláda Petra Fialy chce uspořit v příštím roce asi 80 miliard korun. Návrh státního rozpočtu chce připravit se schodkem pod hranicí 300 miliard korun. Babišova vláda jej plánovala na zhruba 377 miliard korun. Podle Mariana Jurečky by měly zmíněné změny ušetřit ve státním rozpočtu proti předchozímu plánu 4,7 miliardy korun.