Sociální demokracie se před volbami vytasila s dalším nápadem, jak ztížit podnikatelům návrat po koronavirové krizi. Po snaze navýšit skokově minimální mzdu a uzákonit pátý týden dovolené přichází vládní ČSSD s návrhem, aby ve firmách tvořily agenturní zaměstnanci jen 10 procent pracovníků. Strana si od toho slibuje zlepšení pracovních podmínek. Naopak firmy mluví o likvidačním návrhu, který přichází v nejhorší možnou dobu. Hospodářská komora pak kriticky dodává, že agentury jsou daleko více úspěšnější při umisťování pracovníků, než samotné úřady práce.

Vládní ČSSD přichází s návrhem zatížit regulací pracovní trh v době, kdy se ekonomika postupně vzpamatovává z koronavirové pandemie a s tím souvisejících lockdownů. Ministerstvo práce pod vedením Jany Maláčové (ČSSD) tak chce předložit návrh novely o zaměstnanosti, aby ve firmě mohlo pracovat maximálně 10 procent pracovníků z agentur.

Podle Maláčové je to vhodné a navíc podobná regulace funguje i v některých jiných státech Evropské unie. „Zaměstnavatelé budou muset poskytovat dobré pracovní podmínky, vyšší mzdu, sociální ochranu. Nikdo přece nebrání, aby cizinci byli zaměstnáni na zaměstnanecký poměr. Proč mají našim zaměstnancům konkurovat levnou pracovní silou a tím, že mají omezená práva?“ řekla ministryně při představení svého návrhu.

S podobným návrhem si Maláčová pohrávala již delší dobu. Už v roce 2019 chtěla předložit novelu, kdy by se kromě omezení pracovníků ve firmách zregulovaly také pracovní agentury. K finálnímu hlasování ani nedošlo, protože neprošel legislativním procesem. Důvodem byl fakt, že ve skutečnosti žádné problémy neřeší.

To kritizuje například Hospodářská komora, podle které se jedná o naprosto zbytečně omezující podmínky pro trh práce. „Jakékoli omezení musí mít racionální základ a dobré odůvodnění. Ale zda firma bude zaměstnávat více nebo méně žen nebo mužů nebo studentů nebo agenturních zaměstnanců, musí zůstat zcela na vůli zaměstnavatele a možnostech trhu práce,“ řekla pro Echo24 tajemnice sekce zaměstnanosti a práce komory Kateřina Kozáková.

Agenturní pracovníci jsou totiž nejvíce využíváni pro sezonní práce, jako je například zemědělství, logistika, doprava nebo na vykrývání neplánovaných zakázek. Regulace by proto mohla být likvidační pro řadu podniků.

Podle ní by se stát měl raději zaměřit na jiné cesty, pokud se domnívá, že dochází k diskriminaci pracovníků a nerovných podmínek na trhu práce. „Pokud se MPSV domnívá, že dochází k nedodržování podmínek agenturního zaměstnávání a s tím souvisejících povinností v oblasti nediskriminačního nakládání s agenturními zaměstnanci, mělo by se soustředit na kontroly prostřednictvím Státního úřadu inspekce práce (SUIP) a zbytečně nedeformovat trh práce,“ dodala Kozáková.

Podobně kriticky se k návrhu staví i Asociace malých a středních podniků (AMSP), podle které jde o nejhorší možné načasování. „Jsme v hluboké hospodářské krizi, která se projevuje drastickým zdražením a nedostatkem klíčových surovin pro výrobu. Tento proces se rychle v posledních týdnech větví a násobí. S ohledem na to, že se jedná o dramatické změny nákupních cen v desítkách až stovkách procent, posouvání termínů dodávek a vytváření pořadníků na materiály, naše firmy čelí situaci, která zde v novodobé historii nebyla,“ řekla pro Echo24 členka představenstva AMSP Eva Svobodová.

Malé a střední firmy se proto podle ní dostávají do nevýhody, protože dodavatelé upřednostňují v současné době velké odběratele. „V této době je nemožné, aby ČSSD kladla podnikatelům pod nohy další regulace a překážky ve formě regulace počtu zahraničních pracovníků ve firmě. Jak rychle se změny na trhu objevily, tak rychle očekáváme od vlády opatření v uvolnění podmínek a regulací pro podnikání, aby dopady krize byly co nejmenší. Zavádění dalších regulací je naprosto mimo realitu dnešního světa obchodu,“ dodala Svobodová.