Rozhýbání zamrzlé výstavby bytů a domů měl být jeden z hlavních trumfů Andreje Babiše do sněmovních voleb v příštím roce. Ministerstvo pro místní rozvoj, které zákon připravovalo spolu s Hospodářskou komorou, však nyní přiznává, že s účinností se počítá až v polovině roku 2023.

Předseda vlády Andrej Babiš na zákon velmi tlačil a v minulosti několikrát uvedl, že nový stavební zákon musí být hotový do roku 2021, kdy se konají volby do Poslanecké sněmovny. Několikrát také zdůraznil, že práce na zákonu šly velmi pomalu a prohlásil, že od ministerstva „očekával lepší výkon“. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová však úkol stihne splnit jen z poloviny. Zákon by sice hotový být měl, přesto se s jeho účinností bude další dva roky čekat. „Platnost zákona bude od roku 2021, nabývat účinnosti by měl postupně. Jeho plná účinnost s ohledem na digitalizaci je plánovaná na 1. července 2023,“ řekl pro Echo24 tiskový mluvčí ministerstva Vilém Frček.

Nový stavební zákon je nyní pod palbou připomínek ze všech stran, které uvádějí zásadní nedostatky. Sama Klára Dostálová už z některých částí ustupuje a zákon narychlo upravuje, kdy se například rozhodla ponechat stavební úřady v obcích a necentralizovat je. Přesto však kritici zákona namítají, že se ani tato změna nepomůže a zákon se nepodaří ani schválit v Poslanecké sněmovně do roku 2021.

„Myslím si, že to je naprosto nerealistické. Zejména kvůli tomu, jaké připomínky doputovaly k návrhu zákona v meziresortním řízení. Tam je tolik zásadní rozporů a argumentů, které nejdou vyřešit mávnutím rukou a tím, že vás to nezajímá, protože děláte blaho celému světu,“ řekl pro Echo24 starosta Líbeznice a poslanec za ODS Martin Kupka.

Podle něj jsou nedostatky zákona zásadní a upozorňuje, že kritikou neoplývá pouze opozice. „Především se věcně nepodaří vyřešit všechny připomínky, které přicházejí především negativní ze všech krajů. I z těch krajů, kde má hnutí ANO své hejtmany. Přicházejí i z obcí a měst, kde má hnutí ANO své primátory či starosty. Odmítavé připomínky přicházejí i z odborných organizací, které jasně ukazují, že takto předložený návrh je zásadním ohrožením. Přináší celou řadu rizik, jako je například korupce,“ řekl Martin Kupka.

Před možnou korupcí varovala i Bezpečnostní informační služba u věcného záměru zákona. „Navrhovaná povinnost odvolacího orgánu II. stupně vždy meritorně rozhodnout v sobě skrývá nebezpečí ohýbání systému a korupční riziko (nebude třeba korumpovat orgánů několik, ale postačí korumpovat pouze orgány odvolací).“

Připomínky se ozývají jak od měst, obcí, památkářů nebo ochránců životního prostředí. Proti jsou i hasiči, kteří se obávají zásadního utlumení významu požárního dozoru, což by znamenalo ohrožení bezpečnosti. Podle hasičů hrozí, že by se podle nového zákona nevyjadřovali k požární bezpečnosti plánovaných projektů odborníci, ale lidé s minimem praktických zkušeností.

Podle Českého národního komitétu Mezinárodní rady pro památky a sídla (ICOMOS) návrh zákona rezignoval na ochranu veřejných zájmů v ochraně kulturního a přírodního bohatství a dává přednost jednostranným zájmům stavební lobby. Památkáři jsou přesvědčeni, že je zákon natolik špatný, že ho nelze dílčími úpravami změnit.

Proti zákonu se staví i pět největších českých měst, podle nichž norma v současné podobě omezuje jejich práva. Vadí jim zejména omezení vlivu samospráv na územní plánování.

Kritika se snáší i na samotný způsob vzniku zákona. Materiál původně připravila právní kancelář najatá Hospodářskou komorou. Po kritice Dostálová nechala připravit novou verzi vytvořenou úředníky více ministerstev, do připomínkového řízení ale zamířilo znění zákona, které úřednické úpravy neobsahovalo.