Evropa našla způsoby, jak se obejít bez ruského plynu. Podle evropských představitelů Putinova moc, kterou odvozoval od nerostného bohatství Ruska slábne. Ruský ministr energetiky Nikolaj Šulginov je ale stále optimistický, podle něj teprvezahájil nadcházející zima ukáže, jak reálné je odmítnutí ruského plynu ze strany evropských zemí. Informuje o tom analýza deníku The New York Times.

Oslabování toku plynu z Ruska čelila po začátku války na Ukrajině celá Evropa. Po několika měsících ale většina států našla způsoby, jak do své země stabilně dovážet zemní plyn a nebýt závislý na ruském kolísavém dovozu, který závisel například na stavu plynovodu Nord Stream 1. Právě ten totiž zásobuje Německo a velkou část Evropy ruským plynem, jeho provoz byl ale v uplynulých měsících několikrát pozastaven. Ruská strana to zdůvodňovala nutností údržby.

Evropské země tak začaly hledat jiné způsoby, jak si udělat před nadcházející zimou dostatečné zásoby. „Nyní se naše práce vyplácí!“ prohlásila ve středu v Bruselu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Na začátku války tvořil ruský plyn z plynovodů 40 procent veškerého dováženého plynu. Dnes je to již jen 9 procent,“ uvedla.

Rusové jsou ale stále přesvědčeni, že se Evropa bez jejich plynu neobejde. „Myslím, že nadcházející zima ukáže, jak reálná je jejich víra v možnost odmítnutí ruského plynu,“ uvedl naopak ruský ministr energetiky Nikolaj Šulginov v rozhovoru pro ruskou státní tiskovou agenturu TASS. „Pro Evropany to bude zcela nový život. Myslím, že s největší pravděpodobností nebudou moci odmítnout,“ dodal. „Nic jsme neztratili a nic neztratíme,“ řekl také ve středu ruský prezident Vladimir Putin.

Již od dob Sovětského svazu Moskva Německu, ale i dalším zemím zdůrazňovala, že je spolehlivým energetickým partnerem bez ohledu na politický kontext. Nyní ale podle evropských představitelů Putin toto porozumění narušil. „Něco, co platilo po celou dobu studené války, už neplatí,“ řekl minulý víkend německý kancléř Scholz. „Rusko již není spolehlivým dodavatelem energie. To je součástí nové reality,“ dodal.

Německo se v rámci boje proti energetické krizi výrazně opírá o Norsko a Nizozemsko, které souhlasilo s prodloužením životnosti svého největšího plynového pole. V důsledku toho se německá závislost na levném ruském plynu snížila na méně než 10 procent, dříve to přitom byla více než polovina celkového dovozu plynu. Spotřeba ruského plynu klesla i v Itálii, ze 40 procent na 23 procent.

Podle analytika Sergeje Vakulenka, který pracoval i v ruském energetickém průmyslu, se Rusko snažilo napodobit Spojené státy, u nichž zaznamenalo rostoucí geopolitickou moc díky jejich vlivu na finanční systém. Rusko se tak snažilo využít své postavení jako významného vývozce energií. „Bylo zde velké přání mít jako velmoc něco podobného,“ uvedl Vakulenko. „Existoval pocit, že ropa a plyn jsou odpovědí,“ dodal analytik.

Podle odborníka na energetiku Thomase O‘Donnella z berlínské Hertie School, je pro Rusko největším zdrojem příjmů ropa. Putin tak podle něj chce využít plyn jako politickou zbraň, dokud může. „Právě zde má největší páku, jak způsobit Evropské unii největší potíže,“ řekl O‘Donnell. „Je to páka, o které ví, že ji za rok, nebo možná už po této zimě, ztratí,“ dodal.

Evropské země se před nadcházející zimou snaží zajistit dostatek plynu pro své občany a snaží se co nejvíce naplnit své zásobníky plynu. Například v Německu je kapacita zásobníků naplněna z 86 procent, v Itálii je to téměř 84 procent, v Česku z 85 procent. Země se rovněž snaží snižovat svou aktuální spotřebu plynu a připravují i patřičná opatření pro domácnosti nebo veřejné prostory. Doczahájilhází i k dohodám napříč evropskými státy, Paříž bude posílat přebytečný plyn Německu, to na oplátku poskytne svou přebytečnou elektrickou energii.

Na spolupráci stojí také projekt, který pomáhá Česku pryč z ruské závislosti. Ve čtvrtek zahájil provoz nový terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) v nizozemském přístavu Eemshaven. Posílí možnosti dovozu LNG před nadcházející zimou. Tanker Murex byl naložen zkapalněným zemním plynem v terminálu Sabine Pass na pobřeží Mexického zálivu ve Spojených státech. Třetinu roční kapacity nového terminálu v Nizozemsku si prostřednictvím energetické společnosti ČEZ pro své účely pronajala Česká republika. Státu pomůže pokrýt až třetinu roční spotřeby plynu, a snížit tím závislost na této surovině z Ruska. Terminál vznikl za spolupráce Nizozemska, Německa a Francie.