KOMENTÁŘ DANIELA KAISERA

Shell. „Usnesení, které změní svět“

KOMENTÁŘ DANIELA KAISERA
Shell. „Usnesení, které změní svět“

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Klimaticky uvědomělá justice slaví další „úspěch“. Před měsícem vyšel zlomový rozsudek německého ústavního soudu, který spolkové vládě v kostce řečeno nařídil urychlit snižování emisí skleníkových plynů tak, aby po roce 2030 velká část cesty k vysněné uhlíkové neutralitě byla už zdolána. To byla instrukce politikům. V Nizozemsku šel jeden okresní soud minulý týden ještě dál a instruuje soukromý byznys, konkrétně ropnou společnost Shell (Royal Dutch Shell, RDS), k povinnosti snížit své emise už do roku 2030 o 45 procent.

Je to ještě úplně jiný stupeň nátlaku proti používání fosilních paliv, než když nazelenalé investiční fondy nutí banky, aby už neprofinancovávaly těžbu fosilních zdrojů. Tady se to děje soudním nařízením, tedy státním donucením. A je to křiklavější případ vynucování, než když soukromé firmy přinutí snižovat emise oxidu uhličitého jejich vláda. Ta je aspoň demokraticky zvolená, voliči ji teoreticky mohou potrestat u dalších voleb. V tomto případě poroučí soukromému podniku skupina aktivistů, konkrétně nizozemská pobočka mezinárodní nátlakové organizace Friends of Earth (v České republice tu pobočku tvoří Hnutí Duha).

Argumentace, jíž dal Okresní soud v Haagu žalujícím aktivistům za pravdu, je fantaskní: Shell musí respektovat lidská práva (v tomto případě zřejmě právo těch, kdo si představují, že se vinou emisí usmaží zaživa, nebýt neustále sužován klimatickým žalem). Podle soudkyně Larisy Alwinové je Shell, anglicko-holandská korporace se sídlem tamtéž, determinován tím, že vláda Nizozemska přistoupila tak jako všechny členské státy EU k Pařížské dohodě o klimatu z roku 2015. A že velká korporace i v případě, že „její“ vláda se ke svému závazku nezná, má svou, na vládě „nezávislou odpovědnost“.

Revoluční logika, že soukromá firma ručí za závazky učiněné vládou země, v níž sídlí, když je ta vláda náhodou pomalejší v naplňování svých závazků, vede soudkyni Alwinovou ještě o krok dál: „Proto soud nařídil RDS, aby svou korporátní politikou zredukovala emise skupiny Shell, jejích dodavatelů a jejích zákazníků o 45 procent.“ Základ se vypočítává z množství emisí z produktů Shellu za rok 2019. Neboli korporace Shell dostane od soudkyně jednoho okresního soudu příkazem zredukovat emise tisíců, patrně milionů zákazníků a spotřebitelů napříč světem. Jak sarkasticky poznamenal dánský statistik a skeptický ekolog Bjorn Lomborg, bude to nakonec znamenat, že „Shell prodá o 45 procent méně a že zbytek dodají ostatní“.

Shell se odvolává, což však ekoaktivistům nezabránilo slavit minulý týden „usnesení, které změní svět“. Podle monitoringu OSN leží u soudů v 38 zemích světa přes 1500 klimatických žalob. Drtivá většina se týká západních firem a bude se týkat v první řadě západních zákazníků a západních ekonomik. Speciální roli v dekarbonizaci průmyslu, v tomto masovém pouštění si žilou, touží sehrát Evropská komise. Její místopředseda Frans Timmermans už za šest týdnů představí sérii legislativních návrhů, které stejně jako rozsudek jeho krajanky Alwinové míří k umělému prodražování našich životů. Přídavné jméno „prozápadní“ získává radikálně jiný význam, než jak jsme ho chápali oněch šťastných třicet let po Listopadu.

31. května 2021