Martin Schulz v úterý skončil v čele německé sociální demokracie (SPD). Dvaašedesátiletý politik, který chtěl tento post původně opustit začátkem března, to řekl na tiskové konferenci v Berlíně. Do funkce navrhl šéfku poslanců SPD Andreu Nahlesovou, kterou podpořilo i vedení strany. Sedmačtyřicetiletou dlouholetou sociální demokratku, jejíž nominace se neobešla bez kontroverzí, by měl do čela strany zvolit mimořádný dubnový sjezd.

„Odcházím z tohoto úřadu bez hořkosti a zášti,“ nechal se slyšet Schulz, který stranu vedl necelý rok. „SPD potřebuje osobní a programovou obnovu,“ vyjádřil také své přesvědčení.

Bývalý šéf Evropského parlamentu se rozhodl rezignovat začátkem února po skončení koaličních rozhovorů s konzervativní unií CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové. Původně chtěl odejít po ukončení sociálnědemokratického referenda o koaliční smlouvě, jehož výsledky mají být známy 4. března, nakonec ale svůj krok uspíšil. Věří, že se nyní jeho spolustraníci zaměří spíše než na personální debaty právě na koaliční smlouvu.

Jisté to ale není, o čemž svědčí i kontroverze, které vzbudily úvahy o tom, že by SPD jako úřadující předsedkyně vedla Nahlesová. Podle mnohých straníků by ale takový postup neodpovídal stanovám strany, protože Nahlesová dosud nebyla místopředsedkyní SPD. A právě jeden z místopředsedů by podle kritiků měl stranu dočasně vést až do sjezdu, který se uskuteční 22. dubna ve Wiesbadenu. Zřejmě se tak nakonec také stane. Server Spiegel Online uvedl, že se úřadujícím předsedou stane hamburský primátor Olaf Scholz.

Nahlesovou na dubnovém sjezdu vyzve přinejmenším jedna protikandidátka – starostka severoněmeckého Flensburgu Simone Langeová. Nahlesová umí vybudit vášně. Před třemi týdny svým projevem přesvědčila sociální demokraty, aby dále vyjednávali s CDU/CSU o společné vládě. Křičí hlasitě do mikrofonu a používá i nezvykle rozmáchlá gesta.

Schulz v čele sociálních demokratů prožil rok jako na houpačce, což v úterý sám připustil. Jeho nominace na post šéfa strany z loňského ledna, kterou stvrdil březnový sjezd sto procenty hlasů, vzbudila v SPD nadšení – do strany vstupovaly tisíce lidí a v preferencích se rychle vyrovnala CDU/CSU. Trojice zemských voleb, v nichž sociální demokraté prohráli s CDU, ale přinesla studenou sprchu. Sestup dokonaly zářijové parlamentní volby, v nichž Schulzem vedená SPD propadla a dosáhla nejhoršího výsledku od druhé světové války.