Z dříve neznámého politika nadějným ministrem, který měl zlákat mladé levicové voliče a pomoci sociálním demokratům k vyšším volebním výsledkům. Kariéra Tomáše Petříčka však nakonec nabrala jiných obrátek poté, co neuspěl v souboji s Janem Hamáčkem a post šéfa strany. Ten na přání prezidenta zbavil Petříčka ministerského místa kvůli tomu, že se měl odklonit od postojů vlády. Z vlastního rozhodnutí se pak Petříček vzdal i působení na pražské kandidátce, a to poté, co se místo něj do čela dostala ministryně práce Jana Maláčová.

Vyšachování z pozice jedničky na kandidátce v Praze Petříček zkritizoval slovy o „masivním kšeftování s hlasy a rozdělováním trafik“ výměnou za loajalitu. Na to mu pak Hamáček vzkázal, že má „táhnout za jeden provaz“ a nesledovat svůj cíl.

Petříček řekl, že kandidátku opouští po zralé úvaze, protože nemůže souhlasit s tím, co se uvnitř strany děje. „Z ČSSD v žádném případě vystupovat nehodlám, ale v letošních volbách na její kontroverzně vznikající pražské kandidátce figurovat nebudu,“ uvedl. Řádnou přípravu kandidátky podle něj hlasování pražského vedení hrubě narušilo. „V demokratické straně mají rozhodovat především členové, nikoliv úzké vedení a hrstka funkcionářů,“ uvedl.

Postup pražské organizace ČSSD kritizují její šéf Petr Pavlík či poslanec Petr Dolínek, který proti němu připravuje odvolání. Upozorňují na to, že obvodní organizace v Praze měly kandidáty navrhovat do poloviny března. Maláčovou, ale i Matěje Stropnického, který nyní působí jako poradce Maláčové, či někdejšího ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka však navrhla Praha 4 až po dubnovém sjezdu, na kterém proti Petříčkovi obhájil funkci šéfa ČSSD Hamáček.

V dubnu, kdy byl Petříček odvolán z postu ministra zahraničí, se o něm nepříliš lichotivě vyjádřil i Stropnický, když řekl, že jeho odchod není žádná škoda. Právě Stropnický by se mohl objevit na pražské kandidátce na druhém místě, kam ho navrhl sám Hamáček. Psali jsme o tom zde.

„Byl to jen papoušek bruselských brífingů, které na rozdíl od Zaorálka nebo Schwarzenberga pro jistotu opakoval úplně doslovně, aby je náhodou nepopletl. Jeho hlavní motto bylo: říkej za každým třetím slovem „prozápadní“, tím si obmotáš média, a byl by i proti východu slunce, kdyby se domáknul, že to na náplavce zabírá. Jediné, nad čím musím znovu žasnout, je to, pro jak velkou část zeleného a liberálně levicového prostředí, které samo sebe považuje za velmi kriticky myslící, se stal symbolem naděje na levici právě tento úplně prázdný panák,“ vyjádřil se na sítích Matěj Stropnický.

Petříček začínal jako asistent poslance Evropského parlamentu Libora Roučka, byl také poradcem europoslance Miroslava Pocheho (ČSSD). Ministrem zahraničí se stal v říjnu 2018, téměř čtyři měsíce po jmenování vlády. Předtím vedl resort Hamáček, Zeman totiž odmítl jmenovat šéfem diplomacie původního kandidáta Pocheho s odkazem na to, že Poche zpochybňuje odmítání migračních kvót a českou proizraelskou politiku.

Ve funkci ministra zahraničí Petříček několikrát čelil Zemanově kritice. U komunistů byl zase trnem v oku kvůli postoji k rusko-ukrajinskému konfliktu. Proti Petříčkovi se kdysi vymezil i premiér Andrej Babiš (ANO), kterému vadilo ministrovo vyjádření, že ČSSD by měla trvat na Babišově odchodu z vlády do vyšetření kauzy Čapí hnízdo.

Z pozice šéfa zahraničí musel nakonec odejít na Zemanovo přání. Tomu vadilo, že Petříček upozorňoval na bezpečnostní rizika kolem dostavby elektrárny Dukovany a také to, že odmítal očkování necertifikovanými ruskými či čínskými vakcínami.