Politici americké Demokratické strany si lámou hlavu nad hypotetickou možností, že Donald Trump v prezidentských volbách v roce 2020 mandát neobhájí, ale výsledek odmítne uznat. Podobný scénář se podle serveru Politico zdá být vzdálený, ale probírá se už v Kongresu i ve washingtonských kuloárech. Znepokojení vyvolává možnost vleklých soudních sporů.

Trump o takové možnosti už nejedou žertoval, když například loni pochválil čínské komunisty, že zrušili limit opakovaných prezidentských mandátů. Veřejně si rovněž položil otázku, proč by nemohl zůstat v úřadu čtyři volební období jako bývalý prezident Franklin Delano Roosevelt (hlavou státu 1933-1945). Dvaadvacátý dodatek americké ústavy, který omezuje výkon prezidentské funkce na dva mandáty, byl schválen až po Rooseveltově smrti.

Z tábora prezidentových stoupenců se ozývají hlasy, že Trump by měl dostat mandát navíc jako odškodnění za dvouleté trýznivé zkoumání jeho role v ruském vměšování do amerických voleb, uvádí Politico. Bývalý Trumpův poradce Michael Cohen v minulosti varoval, že pokud prezident mandát neobhájí, „pokojné předání moci se nemůže uskutečnit“.

Demokraty znervózňuje možnost, že Trump spustí sérii soudních žalob na výsledky voleb. „Zneklidňuje mě to poslední dva roky,“ postěžoval si novinářům demokratický poslanec Brendan Boyle. „Všichni kandidáti mají právo zpochybnit výsledek u federálního soudu,“ potvrdil serveru Politico tyto obavy ústavní právník Jonathan Turley. „Není na kandidátově vůli rozhodnout, zda výsledek voleb platí,“ upozornil.

Podle právníka Bradleyho Shragera je ale napadení výsledků ve víc než jednom státě velmi náročný úkol, na který je třeba se připravovat měsíce. Média navíc odkazují na prezidentské volby v roce 2000, v nichž George Bush mladší těsně porazil demokrata Alberta Gorea. Přepočítání rozhodujících výsledků na Floridě tehdy zastavil nejvyšší soud kvůli časovému tlaku na jmenování volitelů, a Gore pak přiznal porážku. Ústavní experti a republikánští zastupitelé tak obavy nemají, odkazujíce na historické tradice a právní a politické překážky uzurpace moci.

Šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová nicméně varuje: „Musíme se proti zpochybnění výsledků obrnit a připravit se na to,“ řekla v květnu listu The New York Times. Její spolupracovníci tvrdí, že prezidentově respektu vůči výsledkům jakýchkoli voleb nevěří. Demokraté podle ní musejí vyhrát volby dostatečně velkým rozdílem, aby Trump nemohl výsledek zpochybnit.

Trump si minulý týden na twitteru položil otázku, zda „lidé mohou požadovat, abych zůstal déle“. Na květnovém shromáždění v Pensylvánii dokonce hovořil o setrvání v Bílém domě po dobu dvaceti let. „Šli jsme do toho jednou a vyhráli jsme 1:0. Teď do toho jdeme podruhé a budeme mít druhý (mandát). A když se nám to bude líbit, a když věci půjdou jako teď, půjdeme do toho zas a uděláme, co musíme udělat. Uděláme to potřetí a počtvrté a popáté,“ prohlásil.

Podle serveru Politico je v sázce mnoho. Pokud Trump v příštím roce mandát neobhájí, ztratí imunitu v okamžiku, kdy jeho demokratický sok složí ústavní prezidentský slib. Prezident podle převážného mínění amerických právníků nemůže být během výkonu funkce trestně stíhán.

Bývalého republikánského prezidenta Richarda Nixona po vynuceném odchodu z úřadu v roce 1974 před stíháním zachránila jen milost jeho nástupce ze stejné strany Geralda Forda. Nemálo demokratických prezidentských kandidátů ale dává najevo, že takové plány nemají.