Jeden z obyčejných vesnických domků v malé obci nedaleko Prahy nabízí od 9. října mimořádný prostorový zážitek. Okna domu zatemněla, vnitřek domu se vyprázdnil a jeho stěnu proťal ostrý klín, pomyslná hrana zla. Památník Jana Palacha vzniklý přestavbou domu rodiny studenta filozofické fakulty svým silným konceptem a propracovaným řešením reflektuje a vypráví odkaz hrdinského činu s ohledem na společnost i život jeho rodiny.

Práce s odkazem

Realizaci památníku předcházela veřejná architektonicko-umělecká soutěž, kterou Národní muzeum vypsalo po zakoupení domu rodiny Jana Palacha ve dvouapůltisícových Všetatech na Mělnicku. Zadání soutěže vyhlášené v roce 2015 požadovalo od architektů navrhnout proměnu domu a malého přilehlého pozemku na místo se silnou symbolickou hodnotou pro osobní reflexi dějin 20. století. Do soutěže se přihlásilo celkem jedenatřicet návrhů. Jako jednoznačného vítěze porota vybrala návrh architektonického studia MCA atelier vedeného architekty Pavlou Melkovou a Miroslavem Cikánem.

Nejde přitom o první projekt autorů týkající se památky Jana Palacha. Melková s Cikánem totiž už předtím zrealizovali dva umělecké objekty podle návrhu významného amerického architekta českého původu Johna Hejduka. Sochy s názvem Dům syna a Dům matky umístili architekti v roce 2016 na Alšově nábřeží v Praze, kousek od budovy FF UK, na kterou Jan Palach roku 1968 nastoupil. Právě tuto osobní zkušenost s tématem Palachovy oběti a její obecné platnosti i pro dnešek označují architekti jako velkou motivaci podílet se také na proměně domu ve Všetatech.

Tíživost okamžiku

Melková s Cikánem svůj koncept všetatského památníku skládajícího se z přestavěného domu Palachovy rodiny, nového pavilonu muzea s multimediální expozicí a kontemplační zahrady popisují jako „symbol situace, kdy do života země zasáhla hrana a s ní výzva“ s tím, že „nás odkazuje k naslouchání výzvám dneška a k osobní reakci na ně“. Cílem nového památníku má být přímé „zasažení“ návštěvníka, podobně jako Palachův čin zasáhl všechny ostatní lidi.

Základní hmota a tvar devadesát let starého domu zůstaly nezměněny, záměrem architektů nebylo stavbu zvenku výrazně architektonicky estetizovat. Přehlédnout ho ale na první pohled nemůžete. Přízemní okna domu s novou tmavě šedou břízolitovou fasádou totiž zaslepují zkorodované pláty oceli, které uprostřed propichují malé špehýrky. Ze stejného materiálu pak architekti nechali zpracovat také nejvýraznější prvek památníku, který představuje velký klín procházející stěnou domu hluboko do jeho interiéru. Tento klín autoři popisují jako „ostří hrany zla“, které „proťalo dům zvenčí, rozvrátilo domov, rodinu, vnitřní svět člověka. Ale zároveň bylo silou hodnoty domova a oběti člověka zastaveno“. Klín proto uprostřed domu zakončuje abstraktně pojatý stůl symbolicky zadržující tento klín zla, který má být poctou rodině a matce. Díky celkovému vyprázdnění interiéru prostor na návštěvníka působí dojmem, jaký v nás obvykle vyvolávají pouze sakrální stavby. Není to ovšem nijak povznášející pocit, přesně naopak – bytostně tíživý. To je umocněno absencí jakékoli výzdoby a potemnělou atmosférou interiéru, kam se slunce dostává jen okny v patře domu. Do jejich úrovně lze vystoupat po schodišti, které kdysi vedlo do podkroví, kde měl Palach svůj pokoj.

Vstup do domu vede skrz zmiňovaný klín, při procházení domem návštěvník navíc projde pod československou vlajkou, kterou bylo zahaleno Palachovo tělo v nemocnici. Dům uvnitř doplňují už jen dvě umělecká díla sochaře Olbrama Zoubka – posmrtná maska a socha Jana Palacha.

Malou zahradu s vysázenými ovocnými stromy z druhé strany ukončuje nízký pavilon expozice, kde najdeme několik osobních věcí, které měl Palach s sebou v okamžiku svého činu, a také projekci dokumentu Olgy Sommerové o Palachově osobnosti i odkazu. Prosklení průčelí pavilonu zvenku odráží dům, zevnitř pak umožňuje jeho neustálé pozorování.

Říká se, že jedinou možností, jak skutečně poznat architekturu, je osobní kontakt. O Památníku Jana Palacha to platí obzvlášť, protože k návštěvníkům promlouvá pomocí mnoha prvků a odkazů a až při jeho návštěvě můžete poznat jeho pravou podstatu.