Válka na Ukrajině, energetický šok, hospodářská slabost Číny a především návrat inflace, tyto krize představují masivní hrozbu pro globalizaci a světovou ekonomiku, varuje jeden z nejznámějších světových ekonomů současnosti a bývalý hlavní ekonom Mezinárodní měnového fondu Kenneth Rogoff v německém deníku Handelsblatt. Obává se, že to nejhorší teprve přijde.

„Pro globální ekonomiku to bude těžká zima,“ zdůrazňuje Rogoff. „Pokud Čína sklouzne do recese, směřujeme k největší krizi od druhé světové války,“ varuje harvardský ekonom, jehož knihy, například o historii finančních krizí, jsou považovány za klasiku. Válka na Ukrajině, energetický šok, hospodářská slabost v Číně a především návrat inflace, tyto krize představují obrovskou hrozbu pro globalizaci a světovou ekonomiku.

„Doufali jsme, že globální ekonomika překoná pandemii a krizi. Nesprávně,“ říká Kenneth Rogoff. "Protože globalizace, která přinesla růst naší prosperity, nás učinila zranitelnými," dodal.

"Obávám se, že to nejhorší teprve přijde," prohlašuje Rogoff. Důsledky pandemie, globální inflace a válka Ruska proti Ukrajině jsou velmi nebezpečným mixem. „Dokonce ani tak mocný aparát, jako je čínský stát, si nedokáže poradit s novými variantami omicronu,“ říká Rogoff a to i přes to, že „režim zamyká velkou část populace doma." Svět podle něj zoufale potřebuje nový motor růstu, protože Čína už jím nebude.

Harvardský ekonom stejně jako jiní tvrdí, že vidíme konec globalizace, alespoň tak, jak ji známe, skrze pandemii, válku a problémy dodavatelských řetězců. „Vzestup Číny byl největší v historii za posledních 40 let,“ zdůrazňuje Rogoff s tím, že naopak pokles globalizace by mohl být příběhem příštích 40 let."

Růst čínského exportu se v srpnu zpomalil více, než se očekávalo, a dovoz stagnoval, což je známkou zhoršujícího se globálního ekonomického obrazu a slabého domácího růstu zasaženého uzamčením kvůli covidu a propadem na trhu nemovitostí.

Čínské zpomalení se šíří po celém světě a slabé údaje o dovozu znamenají špatnou zprávu pro velké producenty komodit, jako je Austrálie a Brazílie. Výrobci průmyslového zboží, jako je Německo a Jižní Korea, také zaznamenávají slabší poptávku z Číny.

First signs of friendshoring? German exports to #China have been stagnating for a good year and those to #Russia have plummeted. pic.twitter.com/YYIh8lwSz3

— Holger Zschaepitz (@Schuldensuehner) September 12, 2022

Celková globální poptávka po čínském zboží klesá, protože spotřebitelé omezují výdaje kvůli prudce rostoucí inflaci a odklánějí se od zboží souvisejícího s pandemií směrem ke službám.

Americký prezident Joe Biden podle Rogoffa zašel v boji s krizí příliš daleko. "Dal lidem příliš mnoho peněz na boj s krizí." To vedlo k vysoké inflaci.

"Biden měl jistě dobré úmysly, ale jeho politika zvyšování výdajů nás připravila o fiskální prostor, který nyní potřebujeme, abychom přestáli nadcházející ekonomický krach," dodal ekonom.