ČSSD nahání další voliče Babišovi. Chce zvýšit daně

ČSSD nahání další voliče Babišovi. Chce zvýšit daně

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Ministryně práce Jana Maláčová přišla s plánem, jak udělat české důchody ještě horší, než jsou dnes. Navrhuje, aby se zvýšily povinné odvody, které na ně lidé platí. Z dobrovolného důchodového připojištění, které stát dnes podporuje příspěvky a odpočty z daní, chce udělat povinné. Fakticky to znamená, že by se lidem zvýšily daně. Chce tento nápad předložit do koaliční rady a do komise, která si eufemisticky říká důchodová. Myšlenka Maláčové je ve stadiu zrodu. Je ale tak nebezpečná, že je jí potřeba věnovat pozornost, přestože šance, že by se ji podařilo prosadit, je velmi malá. Andrej Babiš si netroufne zvyšovat daně. Proti jsou i vládu u moci držící komunisté a kompletní opozice.

České důchody patří k nejhorším ze všech vyspělých zemí. Ze všech úhlů, z jakých se na ně dá podívat. Platíme na ně druhé nejvyšší povinné odvody z celé Evropské unie. Jsou zároveň nejvíc rovnostářské. Skoro nejmenší roli u nich hraje to, kolik člověk během své pracovní kariéry vydělával. Především pro lidi s vyššími příjmy je to tvrdá past. Stát je nutí platit nesrovnatelně vyšší část příjmů než jinde v Evropě. Od odvodů na penze jsou u nás osvobozeny až příjmy nad čtyřnásobek průměrného platu. Aktuálně 124 tisíc hrubého měsíčně. Ta laťka je výrazně výš než v jiných zemích Evropy. Například v sousedním Německu jsou od plateb sociálního pojištění na důchody osvobozené příjmy od 1,6 násobku průměru. V Maďarsku od dvojnásobku. Kdyby u nás platil německý model, odvádělo by se pojistné jen z příjmu do necelých 50 tisíc měsíčně. U maďarského modelu do 64 tisíc měsíčně.

Babišova vláda teď už tak špatný rovnostářský systém udělala ještě víc rovnostářským, když zvedla základní výměru důchodu, kterou mají všichni stejnou, bez ohledu na příjmy během pracovní kariéry.

Přes druhé nejvyšší povinné odvody sociálního pojištění (z nichž jde největší část právě na důchody a menší na nemocenskou), které aktuálně dosahují podle srovnání Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj 45 procent příjmů a předčí nás v nich jen Belgie s 50,6 procenta, jsou české důchody zároveň nejhůř udržitelné do budoucna.

Už před patnácti lety přišla ratingová agentura Standard & Poor’s se studií známou jako důchodový Armagedon. Spočítala v ní, jaké dluhy hrozí jednotlivým zemím, pokud se nic nezmění na jejich demografickém vývoji a nedokážou nic změnit na svých penzích. Česko z toho vyšlo hodně špatně. Pokud s důchody nic neudělá, stane se právě kvůli penzijním dluhům nejvíce zadluženou zemí z celé vyspělé Evropy. A druhou na světě. Hned po stárnoucím Japonsku. Státní dluh by se do roku 2050 mohl podle tehdejších odhadů z roku 2004 vyšplhat bez zásadní reformy důchodů na skoro pět set procent HDP. Tak vysoko by se samozřejmě nikdy nedostal, protože země by dávno předtím zkrachovala a nikdo by jí tolik peněz nepůjčil. „Pokud vlády nesníží penze, máme před sebou rozpočtový Armagedon,“ řekl tehdy pro Financial Times Richard Jackson z Centra pro strategická a mezinárodní studia.

Do skupiny silně ohrožených států tehdy Standard & Poor’s zařadil z Evropy ještě Řecko a Německo. Těm podle tehdejších odhadů hrozil státní dluh na úrovni 200 procent HDP. Řekové už se k němu skoro dopracovali. Mimo jiné právě kvůli nezvládnutým důchodům. Státní dluh tam dosahuje 176 procent HDP. V Německu se ho v posledních letech podařilo snížit v časech rekordní prosperity z 81 procent v roce 2010 na 63,9 procenta koncem roku 2017, což jsou poslední oficiální statistiky Eurostatu. U nás byl ve stejné době 34,7 procenta HDP.

S českým systémem, který dusí lidi obrovskými odvody a zároveň mnoha z nich nabízí kvůli rovnostářským penzím po konci aktivní kariéry brutální pád životní úrovně, se od té doby nic zásadního nestalo. Jen se lehce upravily parametry uvnitř velmi špatného důchodového systému.

Pak si z něj Andrej Babiš, který vede jedinou stranu v Evropě, jež je u moci díky podpoře seniorů, udělal fond na financování svého udržení u moci. Důchody zvedl nejvíc za dlouhé roky a zároveň je udělal ještě víc rovnostářské.

Maláčová k tomu teď tlačí další zvýšení povinných odvodů na ně. Tento krok na rozdíl od toho Babišova jí navíc nevynese žádnou popularitu. Odvody sociálního pojištění fungují jako brutální rovná daň, z níž nejsou žádné odpočty a slevy. Voliči sociální demokracie si to přeloží jednoduše. Zatímco Babiš nám zvyšuje důchody, socialisté nám zvedají daně. I těch posledních pár procent jejich voličů dostává přímou pobídku na přesun k Babišovi.

10. ledna 2019