Dvě nositelky Nobelovy ceny za literaturu, Herta Müllerová a Světlana Alexijevičová, vyzvaly německou vládu, aby s ohledem na hrozící konflikt s Ruskem poskytla Ukrajině zbraně pro její obranu. Berlín dodávky zbraní Ukrajině dlouhodobě odmítá, kvůli čemuž si vysloužil kritiku Kyjeva i některých členských zemí Severoatlantické aliance.

"Právě Němci kvůli jejich dějinám musí Ukrajině pomoci," řekla německá spisovatelka Müllerová magazínu Der Speigel v dvojrozhovoru s běloruskou literátkou Alexejevičovou. Oznámená pomoc ukrajinské armádě v podobě 5000 přileb představuje "blamáž před celým světem", míní spisovatelka s rumunskými kořeny. Podle ní je důležité, aby se Ukrajina byla nyní schopná bránit.

Ve prospěch dodávek zbraní pro sebeobranu Ukrajiny se vyslovila i Alexijevičová, která po předloňských potlačených protestech proti běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi odjela z Běloruska do Německa. "Ukrajina by měla z tohoto konfliktu vyjít jako vítěz, což je důležité pro demokracii na Ukrajině i v Bělorusku," řekla nositelka Nobelovy ceny za literaturu za rok 2015. Müllerová ocenění získala šest let před ní.

Rusko v posledních měsících nashromáždilo u ukrajinských hranic desítky tisíc vojáků a vyvolalo tím obavy Západu, že se připravuje na vojenskou akci na Ukrajině. Moskva popírá, že by měla v plánu Ukrajinu napadnout. Tvrdí, že má obavy o vlastní bezpečnost. Od Spojených států a NATO žádá kromě jiného záruku, že aliance nepřijme Ukrajinu, a nebude tak zvyšovat svoji přítomnost v ruské blízkosti. NATO i USA tento ruský požadavek odmítají.

Německá vláda zatím dodávky zbraní Kyjevu vylučuje, kancléř Olaf Scholz takový krok ve středu výslovně odmítl. Souhlasí s ním i zahraničněpolitický expert opozičních křesťanských demokratů (CDU) Norbert Röttgen, podle nějž Berlín podporuje Ukrajinu finančně i hospodářsky více než kterákoliv jiná země. Poskytnutí vojenského vybavení Ukrajině by podle něj přivřelo dveře diplomatickým jednáním s Moskvou, uvedla agentura DPA.

Postoj Německa v otázce zbraní nedávno odsoudila Ukrajina i některé země východního křídla NATO. Kritické hlasy zaznívají také ze Spojených států, kam Scholz v neděli odlétá na setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem.

Podle pátečního vydání deníku Süddeutsche Zeitung zaslala Ukrajina německé vládě seznam zbraní, které by si přála dodat. Poptává raketové systémy země-vzduch středního doletu, mobilní systémy protivzdušné obrany, pušky proti dronům, munici nebo zařízení pro noční vidění. V dopise Kyjev zdůrazňuje, že se jedná o "zbraňové systémy obranné povahy".