Babišův chaos zahání do karantény tisíce zdravých. Vláda konečně nenápadně obrací kurz a izolaci uvolňuje

Paralyzovaná země

Babišův chaos zahání do karantény tisíce zdravých. Vláda konečně nenápadně obrací kurz a izolaci uvolňuje
Paralyzovaná země

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Vláda stále ujišťuje, že by se mohlo opakovat jarní koronavirové vypnutí země, kdy se zavřely školy, obchody a omezilo vycházení. Slibuje, že ať už se čínský koronavirus bude šířit jakkoli rychle, tak brutálním stylem už zemi neochromí. Země přesto paralyzovaná je. Karanténa, v níž končí tisíce lidí bez příznaků s negativními testy, ochromuje čím dál víc škol a firem.

Především v Praze je hygienici nestačí trasovat a do oficiálních, státem nařízeních karantén posílat. Postup různých hygienických stanic je výrazně odlišný. Ta přísná odešle do karantény třeba celou školní třídu, v níž se objevil jeden nakažený student. Celý pedagogický sbor, když se na poradě objevil třeba jeden externí nakažený trenér. Nebo celé patro ve firmě. Jinde se naopak laxnější nebo víc vytížená hygiena vůbec včas nedostane k vytrasování a obvolání kontaktů v úplně stejném případě. Když se třeba v týmu objevil jeden nakažený zaměstnanec nebo ve třídě učitelka. Dotyční zůstávají po řadu dní v informačním vakuu. Nic nemusejí. Nikdo jim nic úředně nenařídil. Mohou se setkávat s kýmkoli. Chodit kamkoli. Ti zodpovědní si zajdou na test, aby nákazu nešířili dál. Musejí si ho ale zaplatit. Když nemají žádné příznaky ani jim hygiena nesdělila kontakt s nakaženým, nemají nárok na test placený zdravotní pojišťovnou.

Čím víc přísnosti, tím víc nákazy a méně důvěry

Na první pohled zřejmý dvojí metr má hned tři následky, které zemi ochromují. Nákaza se nyní v Česku šíří skoro nejrychleji z celé Evropské unie, protože uštvaní a přetížení hygienici nestíhají vychytat trasováním dost pozitivních a ti nákazu roznášejí dál. Čas nemají mimo jiné proto, že posílají do karantény tisíce zdravých lidí bez jakýchkoli příznaků. Ti v ní i s negativním testem musejí strávit deset dní. Čím dál víc lidí má už dnes větší strach z karantény než ze samotného viru. Z toho, že jim karantény vyřadí děti ze školy nebo celý tým z firmy. Takže doufají, že se jim hygiena vůbec neozve. A ani nenahlašují své kontakty, pokud měli pozitivní test. Jen to svým známým řeknou a ti už se sami rozhodnou, jestli si na test zajdou, nebo to nechají osudu. Tato směs chaosu a nedůvěry je ideálním prostředím pro šíření čínského koronaviru. V těchto dnech Česká republika živelně a chaoticky velmi rychle pracuje na získání kolektivní imunity. Někdo by tomu řekl promořování, jiný snaha naučit se žít s čínským virem.

Není to žádná strategie. Je to chaos Babišovy vlády, který nás po této cestě vede. Předstírání, že hygiena zvládá cesty viru sledovat a příliš přitom nedusit společnost a ekonomiku. Ve skutečnosti ale nestíhá a tou kamufláží zastírá, že ztratila kontrolu. V takové chvíli by bylo rozumné umět si vybrat priority. Trasovat a sledovat jen vážné příznaky a lidi s rizikem. Rezignovat na ty, kdo příznaky nemají, a nechat to na jejich vlastní zodpovědnosti. Neposílat je do karantény. Jen jim dát dostatečnou kapacitou testů šanci zjistit si, jak na tom jsou.

K tomuto závěru v pondělí sedmého září dospěl i premiér Andrej Babiš a obě aktuálně nejznámější postavy české hygieny. Hlavní hygienička Jarmila Rážová a šéfka pražské centrály Zdeňka Jágrová. Obrat ohlásil přímo Andrej Babiš. „Pan ministr (Adam) Vojtěch informoval, že hygiena uvažuje o trasování jen vážných případů. Je to úvaha, že nebude trasovat všechny kontakty, protože máme mnoho lidí v karanténě, kteří nejsou nemocní a nemají žádné příznaky,“ uvedl na tiskové konferenci po jednání vlády. Hlavní česká hygienička Jarmila Rážová pro ČT následně potvrdila, že bezpříznakoví lidé, kteří přišli do kontaktu s nakaženou osobou, by nemuseli do desetidenní karantény. Z toho vyplývá také to, že pokud by se jim nějaké příznaky neobjevily, nemuseli by ani na testy. Hlavní pražská hygienička Zdeňka Jágrová v rozhovoru pro Novinky.cz řekla, že velmi detailně trasovat a do karantény posílat mladé lidi, kteří nemají žádné příznaky, je podle jejího názoru zbytečné. Z těchto výroků se dalo docela přesně popsat, jakou strategii vláda představí.

To bylo pondělí 7. září. V úterý 8. už ale bylo všechno jinak. Ozvala se pražská kancelář Světové zdravotnické organizace (WHO) a varovala, že rezignace na trasování všech kontaktů je nebezpečná. Vystoupilo pár epidemiologických a biochemických celebrit a Andrej Babiš otočil. „Ta informace, že by se to nestíhalo a že bysme trasovali jenom nějaké vybrané případy, není pravdivá,“ prohlásil Babiš o svém vlastním výroku. „Já jsem dneska mluvil s panem ministrem (Adamem Vojtěchem), aby tyto informace dementoval.“ Ty dva výroky a to, jak drží pohromadě, snad ani nemá cenu komentovat. Každý to vidí na první pohled. Dámy Rážová a Jágrová už se ke svým pondělním slovům nijak nevyjadřovaly. V některých lapsech je lepší dál nešlapat a nechat je v tichosti vyhnít.

To, že hygieny skutečně nestíhají a zemi paralyzují tisíce zdravých lidí, kteří končí v karanténách, je ale fakt, který si zjevně uvědomuje i Babišova vláda. A protože za žádnou cenu nechce přiznat, že žádné chytré karantény není schopná, volí ústupovou cestu do ztracena. Fakticky rezignuje na masové karantény a trasování a nechá zodpovědnost na lidech. Otevřeně to ale nepřizná.

Rouškou maskované uvolnění

První strategie se dá nazvat maskování rouškou nebo také lex Babiš respirátor. Do karantény nebudou muset od úterý 15. září lidé, kteří se potkají s nakaženým s rouškou či respirátorem a sami také budou mít ochranu dýchacích cest. Karanténa nebude podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha nutná ani pro lidi, kteří už nemoc prodělali v posledních devadesáti dnech. Tato uvolnění oznámil Vojtěch po pondělním jednání Rady vlády pro zdravotní rizika. Dá se to vnímat jako motivace nosit roušku všude, kde to jde. Nebo jako motivace se na roušku vymluvit. Fakt, jestli ji člověk měl, nebo ne, se nedá ověřit bez porušení osobních dat, k němuž nemá hygiena právo. Je to změna, k níž napsal scénář sám Andrej Babiš, který odmítl nastoupit do karantény poté, co se setkal na několikahodinovém jednání s nakaženou hlavní hygieničkou Jarmilou Rážovou. Schytal za to ostrou veřejnou kritiku s upozorněním, že tisíce lidí musely do karantény, i když roušky nebo respirátory při schůzce s nakaženým měli. Takže teď už se dá říct, že každý občan má právo na stejné zacházení jako Andrej Babiš. Algoritmy pro posílání lidí do karantény podle ministra měla vydat jako nařízení hlavní hygienička Jarmila Rážová s účinností od úterý 15. září. Cílem je podle ministra eliminovat karantény lidí, kteří jsou prakticky bez rizika. „Za předpokladu, že (kontakt) nemá symptomy, bude poučen, aby sledoval svůj zdravotní stav po dobu deseti dní od kontaktu a případně volal svého praktického lékaře,“ doplnil ministr.

Je to jedno z řešení, jak udržet otevřené školy a neposílat děti ani učitele vůbec do karantény, i když se mezi nimi objeví někdo nakažený. Je to ale zároveň řešení dost omezující. Představa, jak děti a studenti tráví celý den ve škole v rouškách, je hodně nepříjemná. Zvlášť u úplně malých dětí. Řada zemí, kde se roušky nosí téměř ve všech vnitřních prostorách, je vůbec nežádá po dětech do jedenácti let. Fakticky se to dá chápat i tak, že do karantény už nepůjdou lidé bez příznaků, kteří mají negativní test. Jsme tam, kde jsme byli v pondělí, jen to neříkáme tak napřímo. Do karantény už by měli jít jen lidé s příznaky, kteří se setkali s nakaženým. Nebo ti, kdo mají pozitivní test.

Druhá změna se jmenuje sebetrasování. To už minulý týden v reakci na kolaps hygien navrhoval premiér Andrej Babiš. „Chtěli bychom to spustit v týdnu od 21. září s tím, že daný člověk, který je pozitivně otestován, dostane o tom informaci a obdrží webový formulář, kde bude moci vyplnit informace o svých kontaktech, že se setkal s rodinným příslušníkem, pracovním kontaktem. Vyplní telefonní číslo, popíše stav," říká ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, podle něhož to bude znamenat významnou časovou úsporu pro hygieniky v následném trasování kontaktů. „Dnes to funguje tak, že hygienici musí volat pozitivnímu a potom v rámci rozhovoru sděluje člověk kontakty.”

To, co se prezentuje jako velká novinka, v řadě případů funguje už dnes. Školy, firmy nebo sportovní kluby dodávají hygienám často velmi detailní přehled, s kým se pozitivně testovaný potkal, včetně adres a telefonů. Aktuální rozhodnutí vládní rady pro zdravotní rizika je spíš sejmutí odpovědnosti z hygieny a přenesení je na nakažené. Když se pak někde objeví ohnisko viru, hygiena může říct, že nakažený prostě kontakty neuvedl, přestože k tomu byl vyzván.

Obě změny jsou ale rozumnou cestou ke změkčení paralyzujících karantén. V zásadě vedou k tomu, že v izolaci už nebudou končit lidé bez příznaků a s negativními testy, kteří potkali nakažené. Omezí se jen na skutečně nakažené a lidi z jejich okolí, kteří mají příznaky.

Učíme se normálně žít s virem

Je to rozumná, byť nepřiznaná a maskovaná cesta ke změně paradigmatu a přístupu k čínskému koronaviru. Cesta k tomu, aby se karanténami co nejméně paralyzovaly školy, ekonomika i společenský život. Může vést i ke snížení nákazy. Lidé budou mít mnohem větší ochotu jít se testovat, když budou vědět, že jim ani jejich blízkým, kteří nebudou mít žádné příznaky, nebudou hrozit dlouhé karantény.

I Babišova vláda si zjevně uvědomuje, že lidé se naučili s čínským koronavirem žít. Už se ho zdaleka nebojí tak jako na jaře. Naopak se čím dál víc z nich bojí následků, které má poslání škol nebo firem do karantén. Dítě, které sedí nuceně doma a nemá možnost kontaktu se svými spolužáky, společensky každý den ztrácí. Nejen znalosti, které se přes dálkové připojení vždycky vstřebávají hůř, ale hlavně kontakt se svými spolužáky a kamarády. To je obzvlášť drsné třeba u prvňáčků, kde se teprve formují vztahy.

Stejně ničivé jsou karantény v ekonomice. Spousta práce se dá sice díky technologiím udělat z pohodlí domova. Na dálku se ale velmi těžko uzavírají nové obchody nebo vymýšlejí nové projekty. U nich je základem to správné jiskření a chemie. Nápad se většinou v režimu home office nevysedí a velký obchod neudělá.

Nejsme jediní, kdo si v čase znovu rostoucí nákazy uvědomuje, jak ničivé mohou být dlouhé karantény zdravých lidí bez příznaků. Nizozemsko se už minulý týden rozhodlo, že bude do karantény posílat ty, kdo mají pozitivní test. Jejich blízké kontakty se budou jen testovat. Francie aktuálně zažívá druhý nejvyšší nárůst nových případů z celé Evropské unie hned po Španělsku. My jsme za ní na třetím místě. Francouzská vláda se v pátek rozhodla o zkrácení karantény na polovinu. Podle premiéra Jeana Castexe to vychází z toho, jak dlouho jsou lidé nakažliví: „Vyzveme dopisem lidi, aby respektovali sedm dní karantény.“ Změna je podobně jako uvolnění u nás nebo v Nizozemsku přiznáním, že tak dlouhou karanténu není možné kvůli velkému množství nových případů prosazovat. Ve Francii se v posledním týdnu před uzávěrkou tohoto vydání Týdeníku Echo denní přírůstky nových případů vyšplhaly k deseti tisícům. To je vzhledem k počtu obyvatel ještě rychlejší vzestup než u nás. Ministr zdravotnictví Olivier Véran pověřil experty vypracováním návrhu, zda a na kolik dnů by ji šlo ze současných dvou týdnů stáhnout. Odpovědí byla karanténa v poloviční délce. O podobné úpravě uvažuje také italská vláda.

Stejně jako u nás se ve Francii nyní čínský koronavirus šíří především mezi mladými lidmi do třiceti let, u nichž má buď bezpříznakový, nebo lehký průběh. A zároveň mají dlouhé izolace obrovský dopad na ekonomiku i školy. A podobně jako u nás i tam klesá ochota zdravých lidí se dlouhým karanténám podrobit.

Zmírňování karantén zdravých ve chvíli, kdy počet nakažených stoupá, ukazuje, že lidé se učí s koronavirem žít. To snižuje riziko, že se politici znovu odhodlají k vypnutí ekonomiky a společnosti, jak to aktuálně sledujeme v Izraeli.

15. září 2020