Česká společnost byla degradována do podoby osla, který trpělivě nese pána s kopím, na jehož špici napíchl bodlák. Momentálně jsme na tom dokonce hůř než mytický osel. Zatímco on měl ke své vytoužené potravě pořád stejně daleko, nám se po prvním týdnu těžkého lockdownu z ohlášených tří zrušení zákazu pohybu oddálilo o další dva týdny. Prý až do Velikonoc se ani svoboda pohybu nevrátí.

Premiér Andrej Babiš a ministr vnitra Jan Hamáček to národu servírují v oznamovacím tónu. Ministr zdravotnictví Jan Blatný je lepší v tom ohledu, že aspoň stanovuje nějaké cíle, k nimž se masa může upínat (3000 a méně pacientů s covidem v nemocnicích). Média generální linii vesměs podporují, umění oponentury zdegenerovalo na jakousi komunální satiru (Prymula na Slavii). Kdyby novinářský stav fungoval postaru, vzpomněl by si například na tvrzení premiéra stará dva týdny, že v nemocnicích na jednotkách intenzivní péče přibývá mladých lidí. Mutovaný koronavirus, říkalo se nám, už nebere ohledy ani na věk, dokonce ani na kondici lidí. Taková hlášení se současně šířila veřejným prostorem i bez vládního přičinění. Datový analytik Petr Ludwig v rozhovoru pro Echo před třemi týdny prohlásil: „Riziková skupina jsme všichni.“

Čísla z ministerstva zdravotnictví za první dva měsíce letošního roku, tedy do konce února, mluví poněkud jinou řečí.

Z údajů ministerstva zdravotnictví je vidět, že téměř celý tento pokles se udál ve věkové skupině 80- až 90letých. Snad tu zapůsobilo očkování. Už první dávka vakcíny velké většině očkovaných nejpozději do dvou týdnů ušetří těžký průběh nemoci, tím pádem i cestu na jipku, natož smrt. Do chvíle, než vakcína konečně ve statisticky významném počtu začala chránit staré lidi, tedy jednoznačně platilo, že covid v České republice zabíjí lidi ve věku průměrného dožití (ten je u českých mužů 78, u žen 82 let), že tedy ani přes vysokou nadúmrť koncem loňského roku statisticky pořád významně nezkracuje dobu dožití. To by znamenalo, že roků života ukradených nám covidem není tolik, aby se kvůli tomu společnost zavírala.

Jak to, že si tu práci místo opozičních politiků, datových analytiků a novinářů musela dát skupinka nadšenců, respektive obránců starého normálu, rozuměj života, jaký jsme vedli do března 2020, která se jmenuje Zdravé fórum? (zde). Kde je systematická kontrola, která vládu, její argumenty, s jejichž pomocí nás zavírala, podrobí základní kontrole?

Opozici ani nenapadne kriticky přezkoumávat hypotézy, z nichž vláda vychází, zaměřuje se jen na detaily manažování lockdownu (respirátory do každé továrny!). Televize nebudou kritizovat něco, čím nás před dvěma týdny samy zahrnovaly. Bez kritického zkoumání každé, ale každé premisy budeme v naší oslí anabázi asi napořád.