Ruský soud zakázal médiím zveřejňovat seznamy vojáků zabitých na Ukrajině
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Několik regionálních médií v Rusku muselo odstranit seznamy ruských vojáků, zabitých ve „speciální vojenské operaci“, jak Kreml oficiálně označuje válku proti Ukrajině. Všechna jména na seznamech sice média získala z otevřených zdrojů, ale okresní soud v Kaliningradské oblasti dospěl k závěru, že tím porušují výnos prezidenta Vladimira Putina.
Média získávala údaje ze spojení různých oznámení, často z oficiálních prohlášení gubernátorů a starostů, do jednoho seznamu, podle listu Kommersant však soud rozhodl, že tím porušují prezidentův výnos o utajení ztrát ruské armády. Někteří právníci se ovšem podle deníku domnívají, že soudce překročil své pravomoci.
Soud rozhodoval na základě žaloby, kterou podala vojenská prokuratura Baltského loďstva ruského vojenského námořnictva. Té se původně nelíbila „stránka paměti“, kterou vytvořil pskovský server 60.ru jako připomínku místních rodáků zabitých v bojích na Ukrajině.
Server sice vycházel z informací, zveřejněných pskovským gubernátorem, nicméně prokuratura i tak měla podezření na porušení státního tajemství, špionáž, porušení ochrany osobních údajů a dokonce i na nezákonné šíření údajů o soukromém životě a porušení rodinného tajemství.
Vojenskou prokuraturu podpořil u soudu i cenzurní úřad Roskomnadzor, a tak nakonec soudce rozhodl, že stránky s informacemi o vojácích zabitých v operacích odporují zákonům a také „rozvracejí základy ústavního zřízení a mravnosti“.
Server 60.ru následně soupis odstranil a počátkem tohoto týdne jej následovala i další regionální média. Učinily tak po výstraze od Roskomnadzoru. V neděli rostovský web DonDay zveřejnil koláž se snímky 39 zabitých ruských vojáků, ale ta hned v úterý zase zmizela. Redakce důvody svého rozhodnutí nevysvětlila. A v úterý soud v Petrohradu na základě žaloby vojenské prokuratury omezil přístup k osmi webům „s údaji o ztrátách v ozbrojených silách“. V tomto případě šlo ale hlavně o ukrajinské stránky.
Kommersant připomněl, že dříve se prezidentův výnos o utajení armádních ztrát týkal jen válečných dob. V roce 2015 se však v médiích objevily informace o ztrátách v řadách ruských vojáků v bojích s ukrajinskými jednotkami v Donbasu na východě Ukrajiny, kde však ruská armáda ještě oficiálně na straně proruských separatistů vůbec nebojovala. A tak byl výnos rozšířen také na „speciální operace“. Skupina právníků si stěžovala, že prezident překročil své pravomoci, ale jejich žalobu nejvyšší soud zamítl.
Moskva o svých ztrátách v nynější válce informovala jen dvakrát, na začátku a na konci března, kdy přiznala 498 respektive 1351 zabitých vojáků. Ukrajinský generální štáb odhadl ruské ztráty za 105 dní války na 31 500 osob.