Výpisky z deníků, časopisů a knih

Kdo ovládá definice, ovládá budoucnost

Výpisky z deníků, časopisů a knih
Kdo ovládá definice, ovládá budoucnost

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Prezident Biden má další trápení. K inflaci přibyla recese. Podle oficiální statistiky z minulého čtvrtka hrubý domácí produkt poklesl druhé čtvrtletí po sobě. Lidem se žije stejně bez ohledu na statistiku. Ale má to psychologický význam. Stovky politiků, novinářů a burzovních komentátorů to dokola opakují a vytvářejí ozvěnu, jež prezidenta provází, kam se pohne.

A proto Bílý dům v součinnosti s mainstreamovými médii, jež jsou čím dál víc součástí komunikace Demokratické strany, začal veřejnost s předstihem připravovat. To pravidlo o dvou čtvrtletích je zavádějící, oznamovali novináři unisono s tiskovým prohlášením Bílého domu z 21. července.

Ne že by na tom něco nebylo. Pravidlo dvou čtvrtletí je sice uvedeno i ve standardní Samuelsonově učebnici Ekonomie, ale i tam jen jako přibližné. Vedle toho už od 60. let vyhlašuje recese soukromé těleso NBER, které bere v úvahu víc ukazatelů a jehož soudy zajímají ekonomy studující hospodářský cyklus. Nevýhoda je, že NBER dospívá ke svým verdiktům někdy až s ročním zpožděním. Takže pokud rezignujeme na pravidlo dvou čtvrtletí, nemůžeme o probíhajících recesích mluvit vůbec.

A tak vlády už tradičně podle potřeby kličkují mezi pravidlem dvou čtvrtletí a výroky NBER. Bylo připomenuto, jak se takto handrkoval už člen Reaganova kabinetu George Schultz v 80. letech. Na druhou stranu zase Biden jako prezidentský kandidát a senátorka Warrenová mluvili o recesi na podzim 2020, aniž ji kdo vyhlásil.

Ale je rok 2022. Tématu se nevyhnutelně chopil factcheckingový průmysl a jakožto oficiální partner Facebooku se společně s ním postaral o to, že posty zdůrazňující pravidlo dvou čtvrtletí cenzuroval jako dezinformace. A na Wikipedii byla zaznamenána čilá aktivita při editování hesla „recese“.

Generace internacionály šprtů komicky podléhá autoritám. Nejde o skutečnou erudici, ale o odznaky autority. Když někdo na obligátní otázku „Zdroj?“ pošle link na Wikipedii, úplně jim to stačí. Stejně jako tón vysvětlovací žurnalistiky. „Nejprve si objasněme základní pojmy,“ čte příslušník internacionály šprtů článek někoho, kdo si ty pojmy našel před pěti minutami, a je rázem hypnotizován. Jako by zase seděl v univerzitní posluchárně a dělal si poznámky při přednášce nějakého průměrného profesora s vidinou další jedničky.

Když jedna senátorka při konfirmačním slyšení v roce 2020 obvinila soudkyni Amy Coney Barrettovou, že jí používaný výraz „sexuální preference“ je zastaralý a urážlivý, slovník Merriam-Webster jako na zavolanou přepsal příslušnou definici. Teď lze počítat s tím, že někdo už v předstihu edituje na Wikipedii heslo „stagflace“.

Když už jsme u autorit, vedoucí poradní skupiny Světové zdravotnické organizace byla jmenována britská psycholožka Susan Michieová, známá výrokem z roku 2021, že roušky a sociální distancování by měly zůstat „navždy“. Profesorka je členkou Britské komunistické strany. To ještě existuje a Británie je patrně jediná západní země, kde si etablovaná média troufnou o takové věci mluvit. V rozhovoru před rokem profesorka prohlásila, že její politické názory nemají na její práci vliv, a dále, že v ní dává přednost kolektivním právům před individuálními a usiluje o rovnější společnost.

Komunistická psycholožka byla navíc jmenována do čela poradní skupiny pro „behaviorální vhledy“. Tento obor, zpopularizovaný, když z něj byl vydestilován pojem „nudge“, se blíží naprosté diskreditaci. Nejnověji v časopise americké Akademie věd PNAS vyšla metastudie dospívající k závěru, že účinnost zásahů do „architektury volby“, jak se těmto drobným manipulacím odborně říká, se fakticky blíží nule. Zejména, tvrdí autoři, mezi nimiž je český vědec František Bartoš, vezmeme-li v úvahu „publikační zkreslení“. Což je nevinný termín pro to, když výsledky studií nebo experimentů, jež se nehodily, prostě nejsou zveřejněny. A to u bona fide provozovatelů oboru, nikoli u prokázaných podvodníků, jakým byl Brian Wansink z Cornellovy univerzity, který masíroval data tak, aby z nich byly virální články o tom, jak hubnout bez diety.

4. srpna 2022