Třebaže by se z minulého týdne mohlo zdát, že se v univerzitních stávkách za klima angažuje většina českých studentů, čísla to vidí jinak. Kupříkladu prohlášení iniciativy Univerzity za klima, která stávky zastřešovala, podepsalo k 21. listopadu necelých 500 lidí, zatímco podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vysoké školy v tuzemsku studuje asi 300 tisíc studentů.

Konkrétně prohlášení podepsalo k pondělnímu poledni 495 studentů či pedagogických pracovníků. „Žijeme v čase mnoha stupňujících se a vzájemně propojených krizí. Nedaleko našich hranic zuří válka, narůstají společenské nerovnosti a zvyšující se ceny energií přivádějí statisíce lidí na pokraj chudoby. Tomu všemu vévodí zhoršující se klimatická krize, která už dávno není jen dystopickým scénářem budoucnosti. Její důsledky již nyní zcela reálně dopadají nejen na miliony lidí po celém světě, ale i na obyvatelstvo České republiky. Našim vládám a ekonomickým elitám se nedaří na tyto krize nalézt adekvátní odpověď. Narůstá společenská frustrace, hrozí rozpad sociální soudržnosti a sílí hlasy krajní pravice. Potácíme se mezi neschopnými vládami a hrozbou fašizace naší společnosti,“ zní část prohlášení, pod které se podepsali.

Přitom podle ČSÚ na konci roku 2021 studovalo na vysokých školách v Česku celkem 304,1 tisíc studentů. Více než devět z deseti z nich se vzdělávalo na některé z 26 veřejných vysokých škol a 28 tisíc na jedné z 32 soukromých škol. Nejvíce studentů navštěvovalo Univerzitu Karlovu v Praze (50 tisíc), Masarykovu univerzitu v Brně (32 tisíc) a Univerzitu Palackého v Olomouci (23 tisíc.).

O malém zájmu studentů svědčí i úterní přednáška na Fakultě sociálních věd, která se měla zprvu věnovat metodám výzkumu, ale byla nečekaně nahrazena výstupem demonstrujících za klima, kteří zastupovali jednotlivé fakulty na Karlově univerzitě.

„Nikdo nám nedal vědět, že plánovaná přednáška nebude. Kdybych věděla, že místo toho budou mít prostor aktivisté za klima, tak bych upřímně asi ani nepřijela. Když už jsem tam ale byla, tak jsem si řekla, že jim dám prostor a třeba se něco nového dozvím,“ řekla redakci jedna ze studentek FSV, která na přednášku dorazila.

Posluchárna byla nicméně podle studentky skoro prázdná. „Byla jsem jedna z mála, která zůstala. Asi devadesát procent studentů, kteří dorazili, se ještě před projevem aktivistů zvedli a odešli, já jsem jim chtěla dát šanci. Na úvod jeden z aktivistů přednesl požadavky, které chtějí, aby vláda splnila. Neslyšela jsem ale od nich žádné kroky, jak by vláda měla postupovat, aby toho docílila. Zbytek přednášky jsem poslouchala, jak si povídají o tom, jak se jim spalo ve škole,“ dodala studentka.

Školní klimatické stávky proběhly v Praze, Brně, Olomouci nebo Hradci Králové, na některých místech studenti i nocovali. Na stěnách budov se během stávky objevily transparenty s nápisy „Kapitalismus je ekocida“, „Nerůst“, „Vystoupit z Energetické charty“ nebo „Pane Fialo, plyn, uhlí, ropa je zlo“. Stávka vyvrcholila právě na státní svátek, kdy se konal průvod a organizátoři předali své požadavky vládní zmocněnkyni pro lidská práva Kláře Šimáčkové Laurenčíkové. Stávka proběhla poklidně, jen v Brně se někteří studenti Masarykovy univerzity střetli s děkanem Stanislavem Balíkem.