Sociální demokraté na ty dva jednoduše nemají. Z letní vládní krize mohli vzejít s aspoň trochu zvednutou hlavou, ale opět zalezli do boudy jako spráskaný pes. Neumějí to hrát a nemají na to. Můžeme se dohadovat, proč starosta Nového Města Michal Šmarda náhle vzdal svoji ambici přesídlit na ministerstvo kultury na Malé Straně. Zda ho k tomu vedly jen osobní, čistě lidské důvody, nebo to měl být politický obchod v době jednání o rozpočtu, tedy i o penězích pro ministerstva řízená jeho stranou, nebo dokonce jen obava, že by strana o místa ve vládě přišla úplně, anebo měl ještě jiné důvody.

Kdyby současné vedení sociální demokracie mělo dostatek politických schopností pro řešení dobře rozehrané partie, kdy se v koutě choulil prezidentem ponížený premiér, mohli si Andreje Babiše pěkně povodit a získat zpátky aspoň trochu sebevědomí a politické energie. Takhle jenom potvrdili, že jsou ustrašená stafáž.

Bohužel se stále ukazuje, že k současnému mocenskému tandemu Zeman–Babiš, kdy tempo nastavuje nejsilnější hráč na hřišti, a to je Miloš Zeman, neroste a ani nevzniká alternativa. ODS neztrácí, ale hlavně nesílí, Starostové, topka, lidovci jsou na svých mrzutých pěti procentech, přičemž TOP 09 by už za pět procent byla šťastná, k životu se mají Piráti, ale to je nevypočitatelný progresivistický novotvar. Na podzim může do ulic přijít půl, možná i tři čtvrtě milionu lidí, ale pokud se nenajdou politici, kteří umějí politiku dělat, aby ty dva porazili, 30. výročí bude jen vzpomínkou. A na zázraky se věřit nemá.