Ukrajinský Den nezávislosti, kterým si Ukrajinci připomínají odtržení od Sovětského svazu, k sobě v době války s Ruskem přitahuje zvláštní pozornost. Předpokládá se, že symbolického data budou chtít využít obě strany. Ve středu 24. srpna navíc uplyne přesně 6 měsíců od začátku ruské invaze. Zatímco se Ukrajinci připravují na ostřelování Kyjeva, analytici předpokládají, že i oni by mohli využít tohoto dne k útoku na některé vojenské cíle, mezi ty hlavní přitom patří Kerčský most spojující Rusko s okupovaným Krymem.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na konci července avizoval, že Ukrajina oslaví Den nezávislosti i přes probíhající konflikt. Žádné bujaré ani masové oslavy ale Kyjev nakonec neplánuje, jejich účastníci by se totiž mohli stát snadným terčem ruských útoků. „Všichni si musíme uvědomit, že tento týden by se Rusko mohlo pokusit o něco obzvlášť ošklivého, něco obzvlášť zákeřného,“ prohlásil Zelenskyj.

Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak ve státní televizi varoval obyvatele, že raketové útoky by mohly zasáhnout po delší době i hlavní město.

„Nenávidí nás, a tak se ve dnech 23. až 24. srpna pokusí zvýšit počet útoků řízených střel na řadu našich měst. Kyjev bude samozřejmě také na seznamu,“ prohlásil poradce Zelenského. Rusové podle něj budou pravděpodobně chtít v symbolické datum, kdy budou Ukrajinci slavit 31. výročí samostatnosti, uštědřit Kyjevu odplatu za šestiměsíční boje a taky za „horkou sezónu na Krymu“, čímž narážel na řadu explozí, které v posledních týdnech vyhání ruské obyvatelstvo z dovolenkového letoviska.

Od ukrajinských úřadů přišlo také varování, aby lidé neignorovali varovné sirény a v případě ohlášeného nebezpečí se okamžitě schovali do krytů. Několik oficiálních prohlášení hovoří o hrozbě z Běloruska. Mohlo by se jednat o letecké a raketové útoky. Rusko tam totiž podle ukrajinského generálního štábu shromáždilo velké množství svých sil. I přes zákaz hromadných akcí se má v Kyjevě uskutečnit přehlídka zničené ruské techniky. Ta už je tam nainstalovaná.

Chystá se proces se zajatci z pluku Azov

Zaměstnanci institucí nacházejících se v kyjevské vládní čtvrti dostali podle serveru Ukrajinska Pravda doporučení pracovat celý týden kvůli zvýšené hrozbě pokud možno z domova. Na středu zároveň podle několika zdrojů plánují okupanti demonstrační proces s ukrajinskými zajatci z pluku Azov. Ty Moskva nepovažuje za válečné zajatce, nýbrž za teroristy. Proces se má odehrát ve známé budově mariupolské filharmonie, která se stala stejně jako nedaleké divadlo terčem ostřelování. Mariupolská městská rada nedávno oznámila, že okupační síly začaly v mariupolské filharmonii montovat vězeňské klece.

V souvislosti se státním svátkem by mohlo dojít i k dalším útokům na okolí Záporožské jaderné elektrárny. Jde o největší zařízení svého druhu v Evropě. Její odpojení od sítě, o které podle Kyjeva Rusové usilují, by bylo pro Ukrajinu bolestné.

Zaútočí Ukrajinci na Kerčský most?

Alespoň o dílčí úspěchy se budou podle analytiků pokoušet také Ukrajinci, kterým by to mohlo v době státního svátku zvlášť pozvednout sebevědomí.

„Také Ukrajina by měla v těchto dnech situaci vyostřit. Může to být osvobození některých obsazených osad, úder na Kerčský most nebo nějaký jiný důležitý objekt přímo na území Ruska nebo Krymského poloostrova. I to je možné,“ řekl izraelský vojenský analytik Victor Vertsner pro Rádio Novoje vremja.

Kerčský most vedoucí z ruského území na Krym považuje Kyjev za ilegální stavbu a tedy i legitimní vojenský cíl. Ruská federace otevřela přes 18 kilometrů dlouhý dálniční most v roce 2018. Ukrajinský generál Dmitrij Marčenko ho v červnu označil za „vojenský cíl číslo jedna“. Ukrajinská armádní rozvědka tehdy oznámila, že se dostala dokonce k dokumentům s technickými plány mostu, což by cílený útok na některé jeho konkrétní části usnadnilo. Pro Ukrajince by zničení mostu – ať už úplné, či částečné – znamenalo velké vítězství, protože by tím značně ztížili zásobování ruských základen na strategickém poloostrově.

Za předpokladu, že už ukrajinská armáda obdržela od Spojených států balistické raket ATACMS, by k útoku mohla použít i obávané americké raketomety HIMARS. Rakety totiž dokážou zasáhnout cíl až na 300 kilometrů. O jejich nasazení se už s v souvislosti s nedávnými explozemi v ruských vojenských zařízení na Krymu spekulovalo.

„Američané sice oficiálně uvádějí, že tyto rakety Ukrajině nedodali, respektive alespoň zatím ne, jenže pochopitelně platí, že jedna věc je oficiální postoj a realita je věc úplně jiná,“ řekl pro deník Echo24 v polovině srpna v souvislosti s útokem na ruskou leteckou základnu Saki na Krymu vojenský analytik Lukáš Visingr.