STÁTNÍ ROZPOČET

Ministři chodí žmoulat čepici k Schillerové. Kvůli větším rozpočtům pro své resorty

STÁTNÍ ROZPOČET
Ministři chodí žmoulat čepici k Schillerové. Kvůli větším rozpočtům pro své resorty

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

U ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) se v poslední době netrhnou dveře. Důvodem je, že jednotliví ministři chodí k šéfce státní kasy na jednání a snaží se získat miliony či miliardy korun navíc pro své resorty. Tato strategie se opakuje už z minulých let, kdy se tvoří nový státní rozpočet a ministrům se přerozdělené částky nezamlouvají. Schillerová má vyčleněno několik miliard na další jednání. Většina ministrů pak dostane za svůj resort přidáno a oslavují to jako svůj vyjednávací úspěch.

Strategie jednání ministrů při schvalování státního rozpočtu se táhne již několik let. Nejvýrazněji tomu tak je za působení Aleny Schillerové na ministerstvu financí, kterému šéfuje již čtvrtým rokem. O takových návštěvách žadatelů o peníze premiér Andrej Babiš s oblibou mluví jako o těch, kteří „žmoulají čepici“. Tento výrok se však s Babišem pojí ještě za doby, kdy sám byl ministr financí ve vládě Bohuslava Sobotky.

Jako první se u šéfky státní kasy objevil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Jeho resort měl původně dostat 22,7 miliardy korun. Po individuálním jednání však obdržel o miliardu korun navíc, které se využijí například na financování center duševního zdraví, zvýšení platů lékařů na hygienických stanicích či ve Státním zdravotním ústavu. Schillerová i Vojtěch se po jednání shodli, že peníze navíc jsou ve zdravotnictví potřeba, přesto původní návrh právě s těmito položkami nepočítal.

V drtivé většině nejvíce dostávají pro své resorty členové hnutí ANO či jejich vládní nominanti. To se potvrdilo po schůzce Schillerové a ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD). Ty se totiž neshodly na podobě rozpočtu pro resort práce, kdy Maláčová žádala navíc 1,5 miliardy korun na provoz a 3,1 miliardy korun na platy. „Vyřešili jsme spoustu drobných faktických rozdílů. S tím jsme spokojeni. V tuto chvíli zůstávají dva hlavní rozpory. Ty se oba dva týkají sociálních služeb,“ řekla po jednání Maláčová.

Jako o tvrdém vyjednávání hovořila ministryně Schillerová o schůzce s ministrem obrany Lubomírem Metnarem. Ten měl původně obdržet 90 miliard korun. Po jednání však vyplynulo, že v příštím roce bude ministerstvo obrany hospodařit s 92,02 miliardami korun. V roce 2023 pak má rozpočet narůst na 99,9 miliardy korun.

Podle opozice však není ani dvoumiliardové přidání dostatečné a jedná se neúspěch. Tvrdí to šéfka výboru pro obranu Jana Černochová (ODS). „Zvýšení rozpočtu ministerstva obrany na rok 2022 o 2 miliardy korun oproti návrhu ministerstva obrany je pozitivní, ale rozhodně ne dostatečné. Jde o prohru ministerstva. Vláda armádě loni slíbila na rok 2022 95 miliardy korun, armáda jí posloužila při pandemii, tornádu i evakuaci z Afghánistánu. Teď se k ní chová nevděčně,“ uvedla Černochová.

S úspěchem odešel i další ministr z hnutí ANO Robert Plaga. Pro resort školství dosáhl navýšení o 12,1 miliardy korun na 251,8 miliardy korun. „Dohodli jsme se, že ten finální meziroční nárůst na vzdělávací činnost v oblasti vysokých škol bude 1,1 miliardy korun,“ řekl Plaga. Podle ministryně se tak původní částka navýšila o 100 milionů korun. Ministři se dohodli i na tříprocentním růstu platů pedagogů, což se jedná o nárůst o 4,3 miliardy korun. Na soukromé školy přidala Schillerová ministerstvu školství 200 milionů korun.

Další ministři budou u ministryně Schillerové pokračovat v jednáních do konce srpna. Projednávání však přeruší sněmovní volby, které se odehrají na začátku října. Poslanci obdrží návrh rozpočtu po volbách znovu, stejně jako tomu bylo po sněmovních volbách v letech 2013 a 2017, kdy se taktéž konaly volby. Před prvním čtením se sejde rozpočtový výbor, který vydá doporučení. V prvním čtení sněmovna schvaluje základní údaje rozpočtu, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání.

Výhrady k rozpočtu má prezident Miloš Zeman, který si přeje rušení daňových výjimek. Na tento krok upozorňuje již několik let a vždy je opakuje při prvním projednávání rozpočtu ve sněmovně. Toho se jako hlava státu každoročně účastní.

Ministryně Schillerová v sobotu o rozpočtu jednala spolu s premiérem Andrejem Babišem (ANO) s prezidentem a jeho expertním týmem. Zeman podle následného vyjádření svého mluvčího Jiřího Ovčáčka považuje rozpočet za málo úsporný a nedostatečně investiční. Bez patřičných změn úspor a investic by zvažoval vetování rozpočtu.