KOMENTÁŘ ONDŘEJE ŠMIGOLA

„Sociální spravedlnost“ progresivistů a její smrtelné následky

KOMENTÁŘ ONDŘEJE ŠMIGOLA
„Sociální spravedlnost“ progresivistů a její smrtelné následky

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Jestli něco v tomto podivném roce šlo nad očekávání dobře, tak to byl vývoj vakcíny. Možná až příliš dobře, neboť rychlost, se kterou byla vyvinuta, vzbuzuje v lidech (nejspíše neoprávněnou) obavu. Nyní však nastal čas k distribuci vakcíny, což naráží na politické tlaky, které mají s úspěšným bojem proti koronaviru málo společného, naopak ho ještě brzdí. V Česku se hlavní problém jmenuje vláda. Ta dělá vše možné, kromě zvládnutí pandemie. Širší Evropská unie zase čeká na rozhodnutí Evropské lékové agentury a země sedmadvacítky se chystají začít očkovat ve stejný den, aby tak symbolizovaly svou jednotu. Přitom některé země by nejspíše zvládly schválit vakcínu a začít očkovat mnohem dříve, kdyby se necítily svázané evropskou jednotou.

Ve Spojených státech se ale navíc do distribuce začala míchat progresivní politika, kdy někteří experti navrhují, aby se nejdříve očkovaly méně ohrožené skupiny (jelikož je to tak sociálně a rasově spravedlivější) než ty nejohroženější, které jsou příliš „bílé“.

V USA se již očkuje a jako první na řadu přišli lidé pracující ve zdravotnictví a senioři v domovech důchodců. V nejbližších dnech má Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) ohlásit, kdo přijde na řadu další. Rozhoduje se mezi dvěma variantami. Podle první by se nejdříve očkovali lidé starší 65 let, podle druhé by se dala přednost „nezbytným pracovníkům“. Předběžné doporučení panelu expertů, jímž se CDC většinou řídí, je, aby se nejdříve očkovali „nezbytní pracovníci“, přestože podle jejich vlastního modelu to povede k více úmrtím. Podle jejich prezentace důvodem, proč neočkovat nejdříve seniory, je „podreprezentovanost rasových a etnických menšin ve skupině 65+“. Při svém rozhodování panel zvažoval kromě vědeckých poznatků také „obavy ohledně sociální spravedlnosti“.

Člen expertního panelu doktor Peter Szilagyi řekl pro New York Times: „Pro mě je otázka etiky velmi důležitá a jasně upřednostňuje skupinu nezbytných pracovníků, protože má velký podíl menšin, lidí s nízkými příjmy a nízkým vzděláním.“

„Starší ročníky jsou bělejší. Společnost je strukturována tak, že jim umožňuje žít déle. Místo toho, abychom poskytovali další zdravotní výhody těm, kteří jich už spoustu dostali, můžeme trochu narovnat hrací pole,“ hájil rozhodnutí panelu Harald Schmidt, expert na etiku a zdravotní politiku z Pensylvánské univerzity.

Na rozhodnutí se sesypala kritika ze všech stran. Nejde jen o to, že se experti kvůli sociální spravedlnosti rozhodli pro větší počet obětí, ale že i podle jejich vlastních měřítek verdikt nedává valný smysl. Jak upozornil novinář Matthew Yglesias, nejohroženější skupinou podle všech měřítek v USA jsou černí senioři. Takže pokud vaším cílem je zachránit co nejvíce afroamerických životů, dává smysl nejdříve očkovat důchodce.

Experti z CDC také argumentují, že proočkování nezbytných pracovníků rychleji zastaví šíření viru, takže bude možno rychleji otevřít ekonomiku, i když to nejspíše povede k více mrtvým. Jenže problémem covidu je právě vysoká úmrtnost mezi staršími lidmi. Lidé starší 65 let představují zhruba 80 % zemřelých. Proto se celý rok vyzývá: „Nenavštěvujte babičku.“ Oxfordská profesorka Sunetra Guptová od začátku prosazuje taktiku chránit seniory a zbytek společnosti nechat normálně fungovat. V rozhovoru pro poslední číslo Týdeníku Echo uvedla, že na vakcíně je právě skvělé, že umožňuje chránit staré lidí bez nutnosti je na rok kompletně izolovat. Je tedy pravděpodobné, že proočkování seniorů povede k rychlejšímu otevření společnosti než očkování nutných pracovníků.

Tím spíše, že „nutní pracovníci“ jsou neuvěřitelně široký pojem. Představují 70 % americké pracovní síly. Počítají se mezi ně prodavači, záchranáři, ale také řidiči remorkérů a zaměstnanci jaderných elektráren. Je jasné, že pokud by se přijal plán expertů, tak bude nutné určit priority i v rámci skupiny „nutných pracovníků“. Někteří odborníci proto prosazují vydělení skupiny „pracovníků v přední linii“, tedy těch, kteří běžně přijdou do styku s veřejností. Ti představují „jen“ 42 % pracovní síly.

I v rámci těchto skupin někteří prosazují, aby se zohledňovala sociální spravedlnost. Epidemiolog Marc Lipsitch tak v New York Times spekuluje, že učitelé by neměli mít přednost, jelikož „mají středostavovské mzdy, jsou často bílí a mají univerzitní tituly“. Oponuje mu ekonomka Elisa Gouldová tím, že černošské rodiny často nemají možnost, jak pracovat z domu, potřebují tedy umístit děti do školy, aby se o ně někdo postaral.

Rozhodnutí panelu je teprve provizorní. Je možné, že vyvolané pobouření ho donutí změnit názor. Koneckonců jde proti doporučení Světové zdravotnické organizace, americké Akademie věd a praxi v ostatních zemích. CDC se také rozhodnutím panelu nemusí řídit. Ředitel Robert Redfield již prohlásil, že doufá, že doporučení „budou demonstrovat, že jako národ upřednostňujeme i starší lidi“. Navíc samotné rozhodnutí CDC je pouhé doporučení a konečnou odpovědnost za distribuci vakcíny a výběr přednostních skupin mají vlády a guvernéři jednotlivých států.

Celá kauza ukazuje na pár zásadních problémů. Za prvé, že žádosti „řiďme se vědou“ mohou být značně pochybné. Jednak sami vědci mohou mít značně rozdílné názory na problematiku. Mohou se však také podvolit politickým tlakům, jak ukazuje případ expertního panelu CDC. Američané si na to za dobu pandemie zvykli. Velké televize vždy dokázaly sehnat odborníka schopného jedním dechem odsoudit demonstraci fanoušků prezidenta Trumpa z epidemiologického hlediska a druhým dechem prohlásit o demonstraci aktivistů Black Lives Matter, že tam nic nehrozí.

Případ však také dokládá nebezpečnost progresivní ideologie. Dokud zůstávala v univerzitních kampusech a v redakcích novin, šlo nad tím mávnout rukou. Pokrytecké reklamy velkých firem jsou otravné, ale člověk si ty výrobky nemusí kupovat. Doporučení expertního panelu však může mít následky – zemřou lidé. Vše kvůli pochybné honbě za „sociální spravedlností“.