Poté, co hlavní strůjce radikální klimatické politiky a místopředseda Evropské komise (EK) Frans Timmermans obhajoval zelenou bezuhlíkovou ekonomiku v Praze, zamířil se podívat také do silně průmyslového Moravskoslezského kraje. Tam ho hejtman kraje Ivo Vondrák (ANO) ujistil, že svůj region promění a místo „špinavého“ uhlí se zde budou „těžit data“. Návrhy z přelomového New Green Dealu budou mít celkově na průmyslové země typu Česka velmi citelný dopad, který zasáhne hlavně běžné spotřebitele. Podle Timmermanse se však jedná o „správnou budoucnost“ pro všechny, ne jen pro bohaté. Šéf průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) uvedl, že ambiciózní plány EK bude respektovat, od komise prý ale čeká respektování českých požadavků.

Timmermans uvedl, že Moravskoslezský kraj se musí transformovat kvůli změnám klimatu a celkově kvůli průmyslové revoluci, která prý probíhá. Empatii se snažil dodat, kdy řekl, že sám je vnukem lidí, kteří těžili uhlí.

„Viděl jsem svůj domovský region, jak se transformoval. Bylo tam řada chyb, kterým se tady vyhýbáte. Chci slíbit, že pomůžeme transformaci udělat tak, abyste se i chybám vyhnuli. Transformace je nezbytná nejen kvůli změnám klimatu, ale i kvůli průmyslové revoluci, která probíhá. Chceme zajistit, aby byla spravedlivá, aby nikdo nezůstat pozadu. Musíme zajistit, aby energetická transformace nezpůsobila energetickou chudobu,“ prohlásil Timmermans.

Kraj by měl podle Vondráka v souvislosti s ukončením uhelné těžby čerpat více přes 18 miliard korun, s tím, že připraveno má třináct strategických projektů. Kromě Moravskoslezského kraje by na podobné zdroje měly dosáhnout i kraje Karlovarský a Ústecký.

„Je třeba změnit náš region. Změnit ho od těžby uhlí na těžbu dat. Všichni jsme zaznamenali klimatický balíček a jeho dopad. Jsou to úkoly, které nejsou vůbec jednoduché pro ČR, která je průmyslovou zemí. Budeme muset najít cesty, jak všechno vybalancovat,“ řekl Vondrák.

„Máme tady univerzity, máme tady výzkum a vzdělávání na nejvyšší úrovni. Chceme podpořit malé a střední podniky jako nositele inovace. Musíme respektovat a zajistit transformaci těžkého průmyslu. Tyto tři věci tvoří trojšroubovici, kterou musíme využít a dotáhnou k dokonalosti. Je to na nás a moc jiných možností dnes nemáme,“ nechal se slyšet hejtman.

„Přechod na elektromobilitu není problém“

Podle Vondráka se bude transformace kraje silně dotýkat i radikálních klimatických balíčků, se kterými EK přišla. Podle jejích vizí by se měly unijní země odklonit od fosilních paliv a cílem je eliminovat skleníkové plyny do roku 2050. K tomu je ale podle komise zapotřebí přeměnit řadu oborů, což tvrdě dopadne na běžné občany a spotřebitele. Radikální je například návrh zakázat prodej aut se spalovacími motory po roce 2035. Elektromobilita však dosud není rozšířená a zdaleka není dostupná pro širokou veřejnost. Více jsme o tom psali zde.

Podle Timmermanse však přechod na elektromobilitu není problém. Mnoho automobilek už prý totiž podle něj k elektromobilitě směřuje. „Měli byste si uvědomit obrovský potenciál této nové ekonomiky. Lidé po celém světě si kupují elektrovozy, protože některé z nich jsou už levnější na provoz než klasická auta s motory na fosilní paliva. Navíc by elektroauta měla být do roku 2035 levnější, než jsou nyní,“ tvrdil Timmermans s tím, že věří, že se komisi podaří přesvědčovat, že je to „správná cesta“.

Klimatické návrhy EK vyděsily i premiéra Andreje Babiše (ANO), který řekl, že jsou radikálnější, než se plánovalo. Má prý obavy o průmysl a zaměstnanost. „Jsou tu zvláštní nápady, že už nebudeme vyrábět ani prodávat auta na spalovací motory po roce 2035, to jsou věci, které jsou zarážející a musíme vědět, kam to směřuje,“ uvedl Babiš. Ten přitom sám Česko k plnění cílů bezuhlíkové budoucnosti v Bruselu před téměř dvěma lety zavázal.

Také Havlíček se snaží mírnit obavy z plánů komise slovy o tom, že od ní za plnění cílů očekává respektování českých požadavků. „Ambiciózní cíle Evropské komise v oblasti klimatu respektujeme, ale komise musí respektovat naše požadavky při přechodu na nové energetické zdroje na bázi jádra, obnovitelných zdrojů a plynu,“ uvedl Havlíček.

Brusel ve svých plánech dále navrhuje zásadní rozšíření systému emisních povolenek, jejichž prostřednictvím by se mělo nově platit i za znečišťování ovzduší v důsledku silniční či lodní dopravy a vytápění budov. Průmyslové podniky či aerolinky by měly přijít o bezplatné povolenky. Unijní exekutiva plánuje také zavést takzvané uhlíkové clo, které by měly platit podniky vyvážející do EU neekologicky vyráběné produkty jako ocel, hliník, cement, hnojiva či elektřinu.